České dráhy nechaly v prosinci 2025 zbořit vlastní Novou provozní budovu v obvodu žst. Praha hl. n., na jejím místě budou další budovy všemocných developerů. Před dávnými lety evropské železnice nakupovaly pozemky kolem tratí dle hesla správných starých hospodářů a sedláků, aby byly rezervy pro rozvoj podniku a ochranná pásma drah. Od doby, kdy ve vrcholných funkcích železnic nejsou praví vystudovaní a od píky pracující železničáři, ale bankéři, rozprodává se kde co. Komando vlakových čet v žst. Praha hl. n. původně sídlilo v historické Fantově budově z roku 1909, čety to měly ke svým vlakům blízko. Od roku 1994, kdy byla vystavěna Nová provozní budova podle arch. Aleny Šrámkové (1929-2022), která se podílela i na stavbě přístavby nové odbavovací budovy Hlavního nádraží (1972-79), měly čety a komando zázemí v Nové provozní budově.
V minulosti Správa železnic zrušila znělky upozorňující na zahájení hlášení, proti čemuž byla vydána petice, kterou podepsalo několik občanů, přesto protesty proti tomu nebyly respektovány. Tyto znělky byly v tuzemských železničních stanicích zavedeny již začátkem 90. let s tehdy začínajícím automatickým hlášením (žst. Praha-Holešovice a Kralupy nad Vltavou byly tenkrát jedny z prvních) a předchozím vedením státní organizace nikdy nikomu nikde nevadily, naopak mělo to svojí kulturu, čímž netvrdím, že by měly být za každou cenu zcela všude.
Ve čtvrtek 8. ledna 2026 se zpoždění vlaku 19004 postupně po minutách navyšovalo už z výchozí stanice (Dobříš), až byl vlak po docílení více jak padesátiminutového zpoždění zcela odřeknut, protože se téměř dostal do časové polohy následujícího vlaku 19006. Důvodem byla porucha zadní motorové jednotky. Vlak 19004 se skládá ze dvou motorových jednotek řady 814, obvykle 814.2 (3vozové) + 814 (2vozové). V uvedený den šlo konkrétně o 814 215 + 216 a 814 011, která měla poruchu. Bohužel místo zamčení či odvěšení zadní 2vozové jednotky byli v desetistupňovém mrazu ponecháni cestující na nácestných zastávkách bez (vytápěných) čekáren na pospas osudu. V případě lokalit s dostupným signálem GSM a tedy internetovým připojením byla alespoň možnost informovat se o postupném navyšování zpoždění, tedy v naději, že vlak 19004 třeba ještě pojede. Jenže nejel, byl spojen až s vlakem 19006 o více jak hodinu později.
V depu Praha-Vršovice (OŘOD Střed, SS Praha-Vršovice) čeká na svůj neblahý osud vrak lokomotivy Zátopek 380 004-2 (Škoda Plzeň, r. v. 2009). Lokomotivu zničil slovenský autobus při MÚ EC 279 Praha-Budapest na přejezdu u Nových Zámků 27. 6. 2024. České dráhy mají v úmyslu odstavit všechny
krásné lokomotivy řady 380, neboť na ně nehodlají instalovat předražený systém ETCS. ETCS, jak známo, svou cenou likviduje vše, co někdo uzná za vhodné. Zajímalo by mě, co je na instalaci ETCS tak drahé, že to několikanásobně přesahuje zůstatkové ceny lokomotiv. Nejde spíš o snahu
likvidovat vše staré? Je to jako s auty, kam se nacpala drahá elektronika, která se u starších aut stane při poruše cenově neopravitelnou, a tím neprojdou STK. A bude se šrotovat v rámci zelenosti
a bezpečnosti. Jojo.
Martin Kubík
Radního Středočeského kraje pro oblast dopravy není jistě třeba blíže představovat – na rozdíl od jeho kolegů z jiných krajů, jejichž jméno většinou neznají ani obyvatelé těch krajů, kde tito politici působí, je pan radní Borecký známý napříč republikou jako zapálený bojovník proti funkční regionální železniční dopravě. Způsob uvažování pana Boreckého je velmi blízký „nízkonákladovému železničnímu plývání“.
Zatímco u celostátně působící organizace se dá pochopit, že doprava v nějakém okrajovém regionu může být vnímaná jako přítěž, těžko lze tento způsob jednání pochopit u politika, který je občany těchto regionů volený právě proto, aby bojoval za jejich zájmy. A dopravní dostupnost je samozřejmě pro méně významné regiony zájmem zcela stěžejním. Argumentace používaná panem Boreckým může být vnímaná jako přesvědčivá zejména pro posluchače, kteří mají málo vlastních informací. Proto je nanejvýš důležité vysvětlit, v čem všem pan Borecký nemá pravdu – jako že ji nemá v podstatě vůbec v ničem. Příkladem budiž jeho aktuální kampaň proti trati z Prahy na Dobříš. Zaměřím se na stěžejní argumenty pana radního:
Ústecký kraj zveřejnil záměr neobjednat vlaky mezi Ústím a Děčínem po pravobřežní trati. Důvodem je malá vytíženost. Měl bych k tomu několik relevantních poznámek, tady jsou:
- Centrické koncepční pojetí levého břehu – tedy za každou cenu zajíždět v Ústí na Západ nebo hlavní nádraží - je poněkud nešťastné. Dokud jezdily vlaky od Lysé do Děčína jako přímé, proháněla se po nich i čtyřvozová Tornáda. Cestující od Mělníka, Štětí nebo Litoměřic mívali přímé spoje na oba břehy Děčína, zatímco v posledních letech už ani na jeden.
- Vytíženost zastávek na opačném břehu od Povrlů na sever a velikost těchto sídel mi nikdy nepřišla rozdílná. Že je zde vlak plnější má jediný důvod: vlaky z Děčína nekončí v Ústí, ale pokračují do větších sídel (Teplice, Most, Chomutov), a tím se stávají atraktivnější než MHD od vlastního domu. Je nabíledni, že vedení přímých vlaků dále na Litoměřice, Štětí a Mělník (nebo směrem na sever – viz dále) by mělo na počet cestujících vliv. Protažení linky Ústí – Úpořiny - Bílina až do Mostu přitáhlo do vlaků významně více cestujících (alespoň dle mého pozorování).
I v novém GVD přetrvávají dlouholeté problémy s netopícími vozy 014 a 914 na trati 210, které zde byly nasazeny místo vozů 010 se stejnými nectnostmi. Notoricky známý pro pravidelné cestující je aktuálně především vůz 014 018, který je i přes nefunkční topení (viz foto) stále nasazován, protože údajně není tzv. co dát. Cestující obzvláště na delších relacích se tak musí přemístit do velmi hlučných motorových vozů 814 a po celou dobu jízdy poslouchat neskutečně hlučné tření litinových brzdových zdrží (osazení tichými kompozitními jako u 813 údajně u 814 není možné), které se snaží přebít ještě hlučnější hlášení vlakového rozhlasu. Ani sluchátka s ANC (aktivním potlačením okolního hluku) proti tak intenzivnímu hluku v 814 zcela nepomáhají a vše nežádoucí je v nich stále velmi dobře slyšitelné. Skalní cestující v těchto vozech se tak snadno poznají podle toho, že trpí nedoslýchavostí.
Štěpán Hálek
Takřka na poslední chvíli, na protest župy Nitranského kraje, zůstane zachovaný provoz čtyř párů osobních vlaků na trati (Nové Zámky) – Úlany - Zlaté Moravce, ač již v novém jízdním řádu ZSSK není trať zobrazena. Naopak bez jakékoli předchozí zprávy zmizela trať Šahy - (lázně) Dudince – Krupina - Zvolen. Do lázní Dudince jeden čas byli vysíláni čeští železničáři na kondiční ozdravné pobyty (KOP). O možném obnovení provozu se prý jedná, ale patrně k spuštění GVD 2026 bude provoz zastaven. Je vidět, že systém, kdy kraje vládnou nad železnicí, je menší zlo, než když nad železnicí vládne vláda, jako je tomu dosud na Slovensku, což je v rozporu i s EU. V kraji může být radní pro dopravu, který vlaky podporuje a v jiné co vlaky ruší. Když to řídí vláda, co nemá ráda vlaky, je to katastrofa, což pamatujeme z roku 2003, kdy premiér Dzurinda zničil osobní dopravu na téměř všech regionálních tratí. Tento stav trvá dosud. Hrozné.
Jeden známý si mi stěžoval (nechápu proč mně místo stížnosti na MD nebo do „Dlážděné 7, „P1“) na klamavé údaje obsažené v datech vyhledávače spojení při „snad poslední“ výluce Kúty - Lanžhot (11. a 12. 10.) spojených s odklonem dálkové dopravy přes Holíč - Hodonín. Zatímco u většiny vlaků směřujících z „dráhy jiného provozovatele“ neboli Slovenska na dráhu tuzemského provozovatele byla pro úsek Kúty - Hodonín - Břeclav (- atd.) zpracována odklonová data (s ohledem na výlukovou činnost na Slovensku pouze teoretická), pro EC 172 Hungaria zpracována nebyla a u základních dat byla pouze poznámková hvězdička „vlak bude o „xx“ minut opožděn“. Vyhledávače spojení, do nichž se papírová data překlápějí, ovšem s poznámkovou hvězdičkou pracovat neumí. Vyhledávač IDOS (i zahraniční, do nichž se data v rámci meziželezniční výměny transformují) nabízel nereálná spojení, což pocítili „cestující na přestup“. Vyhledané spojení reálně neexistovala.
Mimo VRT se buduje také systém Rychlých tratí (RT), které budou sloužit ke zkrácení cestovních dob mezi velkými městy, měly by konkurovat letecké dopravě na krátké až střední vzdálenosti a budou součástí Transevropské dopravní sítě (TEN-T). Jsou označována jako Rychlá spojení (RS). Jezdit by se na nich mělo rychlostí 200 km/h. Na těchto tratích nesmí být úrovňové železniční přejezdy a musí zde být vybudován evropský vlakový zabezpečovač ETCS.
Velmi smutná zpráva přišla z východního Slovenska, z tratě Košice - Plešivec - Fiľakovo - Zvolen, kde v pondělí 13. října dopoledne došlo k velké železniční nehodě - srážce dvou rychlíků: R 914 „Gemeran“ (Košice - Zvolen) a R 913 „Gemeran“ (Zvolen - Košice). Stalo se tak ve Výhybně Tunel mezi stanicemi Jablonov nad Turňou a Lipovník. Převážně dvoukolejná trať v této výhybně (tvořené jedinou výhybkou, dvěma návěstidly do Lipovníku a jedním vjezdovým návěstidlem od Lipovníku) přechází v jednokolejku, a to z důvodu přilehlého Jablonovského tunelu (3148 m). Za tímto tunelem ve stanici Lipovník trať opět přechází ve dvoukolejku.
Schovka na WC
Jezdím na trati 321, bohužel teď za peníze více než zadarmo, např. v roce 2006 – 2013 jsem jezdil na Wilson do práce. Nedávno došlo při jedné mé jízdě zcela mimořádně ve vlaku Elefant z Benešova na Wilson, že jsem potřeboval na onu místnost s tou vyšší kategorií spotřeby (správně, tentokrát nešlo o močení). Přestože vím, že často je toaletní papír umístěn v těžko dobytné speciální schránce („schovce“), takže se z té škvíry nedá vydolovat ani kousek, měl jsem tentokrát smůlu – můj toaletní papír v ten den zrovna v kapse chyběl.
Takže jsem z té škvíry byl nucen s veškerým úsilím vydolovat toaletní papír, bohužel hodně podměrečné délky. Jak jsem postupoval dál, se bohužel kvůli dobré pověsti tohoto periodika a také mé dobré pověsti v tomto napínavém článku nedá pokračovat. Jen přikládám obrázek škvíry na zatajování a zároveň nevydolovanosti utírací propriety.
Záhada na nástupišti v železniční stanici Benešov u Prahy
Po posledním dešti jsem si všiml na nástupišti č.2/3 v železniční stanici Benešov u Prahy zvláštní záhady. Ačkoliv pršet přestalo už cca o půlnoci, ještě před sedmou hodinou ráno dne 9. října 2025 byla na lavičce pod střechou nástupiště napršená voda. Jediné vysvětlení této záhady je dle mého soudu děravá střecha. Mokré bylo navíc i celé nástupiště, což pohledem cestujícího znamená, že zastřešení je jen „Potěmkinova vesnice“ na pozemku Správy železnic. Snad by pomohlo, kdyby tiskový mluvčí Správy železnic sdělil čtenářům na kdy je objednána oprava děravé střechy.
Moc děkuji.
Jak se dostat s 25kg jízdním kolem v Benešově do vlaku
V rámci záruky, i jinak, potřebuji 2x ročně do žst. Křinec na revize jízdního kola. V pondělí 22. září jsem si z Benešova do Prahy našel spojení dvěma Elefanty s přestupem v Praze hl. n. Na nádraží v Benešově u Prahy jsem se s těžkým kolem dostavil s dostatečným předstihem. Měl jsem docela štěstí, na 1. peroně stál tzv. Sekuriťák (ostraha). V 5. 49 hodin jsem se dotázal, jak se dostanu na Elefanta s odjezdem 6:05 hodin do Prahy, který má plošiny bez schodů. Sekuriťák řekl, že mi pomůže. Šel se mnou do podchodu a jistil kolo zezadu, jenže místo pokynů : Držet za kolo! urval blatník hned na prvním schodu. Nějak jsem to opravil a chtěli jsme kolo dostat do výtahu. Jenže kolo do výtahu se nevešlo ani po uhlopříčce. Stáli jsme tak bezradně u schodů na peronu, když vtom šli kolem nás mladíci někam jinam. Jeden z nich, byl to silák, sám kolo popadl a na rameni kolo odnesl na nástupiště až k vlaku. Moc jsem mu děkoval, protože je mi už 75 let a moc síly už nemám.
A tady je má otázka: Když železnice propaguje cyklisty k cestě vlakem, proč Benešov po koridorové přestavbě není bezbariérový? Zastávka Pyšely, kde jsem předtím bydlel je k cyklistovi přívětivá a oboustranně bezbariérová, proč stanice vyšší kvality – žst. v Benešově bezbariérová není?
Nechtělo by to sjednotit - na koridoru buď vše bezbariérové, nebo vše s bariérami? Nějak cítím, že koridorová přestavba nebyla inspirovaná lemplovským vzorem z minulého režimu a tak se jen divím.
Petr Rádl
![]()
![]()
Právě přítomno: 547 hostů a žádný gestor