Miroslav Zikmund sledoval zpožděné jízdy "žlutých" vlaků na Jadran a zpět

(ilustrační foto)

Na webových stránkách ČD se po 15. září 2022 objevila informace o výluce ve „volebním víkendu“ mezi Lanžhotem a Kúty - odklon dálkových vlaků přes Holíč. Nic nového pod sluncem – letos (2022) se výluka uskutečnila už dvakrát. Zvláštností bylo, že se „objevila“ doslova na poslední chvíli. ROV byl aktualizován až 14. 9. 2022, což „udělalo paseku“ v informačních systémech. Výluka byla zahájena dne 23. 9. 2022 (první den výluky)v pozdních nočních hodinách - 23:30. Z provozního hlediska nepředstavoval krátký termín pro modrého i žlutého dopravce zásadní problém, stačilo aktualizovat předcházející opatření. Žluté vlaky z/do Bratislavy jely do/z Břeclavi „busmo“. Provozně jednodušší než odklon po jednokolejné trati s předpokládaným zpožděním kolem 40 minut.

Po původním úseku trati jel Miroslav Zikmund

Ve věku 150 let a 364 dny tiše, za účasti četných přítomných, skonal v dopoledních hodinách (začátek výluky dle ROV 93034 v 9:45) dne 2. září 2022 úsek železniční trati Františka Josefa I. mezi železničními stanicemi Planá nad Lužnicí - Roudná - Soběslav.
Nebývá obvyklý, v rozpětí několika měsíců, zánik dvou různých úseku jedné a téže železniční trati a převedení do nové stopy. V dubnu, shodou okolností také druhého, leč v sobotu, jsem absolvoval poslední jízdu ve směru Praha - Tábor vlakem 331 a rozloučil se s původním úsekem trati Votice - Střezimíř - Sudoměřice u Tábora.

Miroslav Zikmud se zamýšlí nad novými výtahy na nádraží v Pardubicích (ilustrační foto)

Modernizace železniční stanice Pardubice, v řádu jednotek miliard korun, zahrnuje i takové „drobnosti“ jako rekonstrukci služebních výtahů nebo výstavbu nových výtahů pro cestující. Očekával jsem, že miliardová rekonstrukce zahrne i vybudování velkokapacitního parkoviště, u pardubického nádraží dlouhodobě chybějícího (především systém P+R) - přitom taková stavba s odhadovanou kapacitou minimálně 1 000 míst by nezabrala ani jeden centimetr čtvereční pozemku - ale o tom až jindy.

od Miroslava Zikmunda

Když jsem byl druhého dubna posledním spolucestujícím v „posledním“ vlaku z Prahy do Tábora EC 331 jedoucím po původní trase Dráhy císaře Františka Josefa mezi stanicemi Votice a dnes pouze zastávkou Sudoměřice u Tábora, bylo nad slunce jasnější, že musím být rovněž posledním cestujícím v prvním vlaku jedoucím v „nové stopě“ trati.

od Miroslava Zikmunda

Samozřejmě nikoli „in natura“ jednotkou 680, nýbrž pouze číselnou imitací 10512.

Nehodové události na železnici (někdejší náměstek generálního inspektora JUDr. Alexander Mráz bytostně nesnášel novinářskou zkratku „nehoda“, já nesnáším pojem „mimořádná událost“, protože železniční terminologie nezná „řádnou událost“) přinášejí zpravidla možnost pohledu „do organizační kuchyně“ řešení jejích následků z hlediska cestujících.

od Miroslava Zikmunda

Pouhých devět dní poté, co tiše opustil železniční život úsek železniční trati z Plané nad Lužnicí do Soběslavi přes Roudnou, se v neděli 11. září (smutné výročí teroristických útoků unesenými letadly v USA) v odpoledních hodinách „narodila“ jeho náhrada vedoucí přes novou zastávku Myslkovice. Chybět, to by bylo něco jako neodpustitelný smrtelný hřích, který černokněžník Zababa neodpouští ... Ještě před tím, v pátek, jsem neodolal lákání NAD Tábor - Český Krumlov, spojenou s návštěvou „císařovny“ Marie Terezie, Viléma a Polyxeny v medvědáriu krumlovského zámku.

Právě přítomno: 401 hostů a žádný gestor