- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy čtenářů
Miroslav Zikmund vzpomíná na události, spojené se zastavením provozu lokomotiv ES 499.0
Před nedávnem jsem v jednom článku „zachytil“ letmou připomínku netradiční nehody bratislavské Gorily, jež se stala před téměř 45 lety. Stala se v sobotu 31. března 1979, na vlaku R 612 „Dyje“ vedeného pražskou lokomotivní četou. V km 221,452 mezi železničními stanicemi Šlapanov - Havlíčkův Brod vykolejila lok ES 499.0011. Na uvedené lokomotivě byla 11. 10. 1977 provedena výměna podvozků z ES 499.0014, na nichž 1. 8.1977 vykolejila v ŽST Světlá nad Sázavou. Událost se obešla bez následků, lze si jen těžko domyslet, jak by TO dopadlo při rychlosti 120 na širé trati nebo při „stovce“ v oblouku např. před stanicí Úvaly. Mám na mysli pozdější nehodu R 524 Bečva z 9. 7. 1984 - vykolejení posledních 5 vozů na horkem vybočené koleji, dvě osoby stojící na nástupišti byly vagónem demolujícím nástupiště usmrceny.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy čtenářů
Miroslav Zikmund přibližuje stručný průřez historií „gorilí trakce“ na československé / české / slovenské / maďarské železniční síti v uplynulém půlstoletí.
Úderem půlnoci z 9. na 10. 12. 2023 skočil na síti české železnice turnusový provoz lokomotiv řady 350 (ex ES 499.0) přezdívaných Gorily s domovským právem v Bratislavě. Bez čtyř měsíců po 50 letech od prvního provozního nasazení prototypu 001 dne 9. 4. 1974 na vlacích 172/173 „Slovenská strela“. Na soupravě vlaku byl zařazen měřicí vůz „Škoda Plzeň“ obsazený techniky, nicméně pro případ, že by Gorile „došel dech“, byla při zkušebních jízdách - jako vozidlo k službě pohotové řazena turnusová bratislavská laminátka S 499.0,1, z/do Kutné Hory jako nečinné hnací vozidlo. Pražská turnusová bobina tehdejší TS04E od vlaku 373 (Po-Pá, Ne) jela na odhlášku z KH Lv do Prahy, za vlakem 173 do KH se nejezdilo, protože oběhově se lok vracela Lv, případná neschopnost by se řešila operativně.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy čtenářů
Tomáš Tužín přibližuje historii českých, moravských a slezských lokálek (druhá a závěrečná část)
1. Konzervace dráhy:
Konzervace dráhy v českém pojetí znamená fakticky totéž co její zrušení – tedy odstranění kolejí a ponechání tělesa. Pro vysvětlení – odstranění tělesa je většinou pracné a zbytečné, tudíž k němu nedochází ani u desítky let zrušených tratí, u nichž se s obnovou nijak neuvažuje. „Konzervace“ je mediálně prezentována jako teoretická možnost dráhu obnovit, nicméně stejná teoretická možnost je i u drah klasicky zrušených (pokud nedojde k rozprodání pozemků a jejich zastavění jinými stavbami). Prakticky k tomu i došlo např. na lokálce Velké Březno – Zubrnice, která byla formálně zrušená a dnes je opět v provozu jako muzejní dráha. Co je zásadní –
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy čtenářů
Tomáš Tužín přibližuje historii českých, moravských a slezských lokálek (první část)
1. Starší historie:
Železniční síť v Českých zemích začala vznikat na počátku 40. let 19. století. Zpočátku šlo o hlavní železniční tratě, které zajistily nejdůležitější vnitrostátní a mezinárodní propojení. Stát měl logicky zájem na kvalitních parametrech železniční sítě, proto stanovil poměrně přísné technické požadavky pro jejich stavbu. Naplnění těchto požadavků v náročném terénu však vyžadovalo náročné stavby – mosty, tunely, opěrné zdi, náspy a zářezy. V případě hlavních tratí měly tyto nároky své opodstatnění. Bylo však zřejmé, že takto náročné stavby můžou těžko zaplatit stavebníci tratí do chudších regionů. Zájmem státu však bylo přivést železnici právě i do chudších regionů a zamezit tak jejich hospodářskému úpadku. V 19. století byla železnice nezbytnou podmínkou existence každého většího průmyslového podniku, a v době průmyslové revoluce bylo budování průmyslu základem hospodářské prosperity.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy čtenářů
Roman Štěrba informuje o novém Vědeckotechnickém sborníku
Již devátou edici Vědeckotechnického sborníku vydala Správa železnic. Sborník navazuje na 47 čísel VTS Českých drah. Devátá edice VTS SŽ je k dispozici také zde
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy čtenářů
Štěpán Hálek přibližuje výhody německé veřejné dopravy na jednu jízdenku
Kromě výhodné ceny 49 eur (resp. dokonce jen 34 eur pro zaměstnance řady v Německu sídlících firem) za měsíční předplatné pro 1 osobu na prakticky veškerou veřejnou dopravu v závazku veřejné služby po celém Německu spočívá její výhoda zejména v tarifním znovupropojení celé (železniční) sítě, dříve uměle rozparcelované na různé integrované dopravní systémy (IDS) s jejich pásmy a území ponechané zcela bez integrace. Cestující s Deutschlandticket tak nemusí před jízdou nejprve studovat plánky a různorodé tarifní podmínky všech IDS, kterými hodlá projíždět, včetně různých výjimek a tarifů dopravců na neintegrovaných územích. Platit lze pouze měsíčním inkasem z účtu, včetně zahraničních (SEPA inkaso). Kromě mobilní aplikace je možné objednat i čipovou kartu, díky které je kontrola komfortnější, méně stresující a rychlejší než hledání v mobilním telefonu při náhlé kontrole, navíc bez rizika vybití akumulátoru. Vše dle preferencí cestujícího.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy čtenářů
Stanislav Hájek přeložil ze zahraničních médií zajímavosti ze světa evropských i světových železnic
Vlak dražší než letadlo, obrovský lodní a železniční projekt EU a USA, rozšíření dálkové dopravy mezi Německem a Rakouskem, nové vysokorychlostní tratě v jižní Číně, transafghánská železnice, SBB šetří elektřinu, Německo bude stavět tisíce kilometrů vysokorychlostních tratí, nejrychlejší vlak v Číně, přepady vlaků v v Nigerii - to vše se dočtete v následujících článcích.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy čtenářů
Zážitek z přehlídky "malých bobinek" přibližuje Miroslav Zikmund
Sobotní prázdninový provoz na „Bechyňce“ byl opět – v rámci „Léta na Bechyňce“ – ve znamení malých Bobinek E 422.0 nasazených v pravidelném provozu na čtyřech párech vlaků. Této lákavé nabídce jsem v sobotu 15. července, slibující sice krásné počasí, nicméně přinášející tropické teploty, neodolal. Do Tábora jsem přijel s dvouminutovým náskokem IC 531, neb sedmiminutový přestup od pozdějšího vlaku nejenže nepatří k mým favoritům, ale rovněž neumožní sledovat příjezd vlaku z Bechyně, posun a objíždění soupravy.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy čtenářů
Miroslav Zikmund popisuje přístup německé a české strany k železničním lokálkám
V Jihomoravském kraji objednavatel veřejné dopravy KORDIS zrušil objednávku železniční dopravy na několika tratích k 11. červnu. Prý přepravní potřeby občanů uspokojí autobus obsluhující postupně několik obcí, díky čemuž trvá cesta do krajského města o mnoho déle. Paradoxem je, že trať z Boskovic do Velkých Opatovic se chystá Správa železnic modernizovat, neboť zde budou minimálně 3x týdně jezdit nákladní vlaky…
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy čtenářů
Korespondence Martina Kubíka s dopravní společností JIKORD
Dopisovatel Obzoru Martin Kubík podal písemnou stížnost na dopravní firmu GW Train Regio (GWTR), které provozuje vlaky na trati Strakonice – Volary a nedodržela přípoj ke zpožděnému rychlíku 663. V souhrnné stížnosti, adresované společnosti JIKORD (Jihočeský koordinátor dopravy), dále poukazuje na uzavřenou čekárnu ve Volyni a na nepřípoje v Blatné a žádá vysvětlení popsaných nedostatků. Martin Kubík stížnost i odpověď na ni s následným komentářem poskytl redakci Obzoru ke zveřejnění. Píše v ní:
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy čtenářů
Zážitky z cestování vlakem po Slovensku popisuje Miroslav Zikmund
V pondělí 25. září 2023 začala několikaměsíční výluka mezi stanicemi Strážske a Humenné, jedna z dílčích etap modernizace a pokračování „drátizace“ trati z Bánovců nad Ondavou do Humenného. Železniční provoz je úplně zastaven, všechny vlaky končí ve stanici Strážske. Do Humenného, resp. Medzilaborců a Stakčína jezdí místo vlaků autobusy. V rámci návštěvy známého, zabývajícího se slovenskou železniční historií, jsem nemohl této nabídce odolat. Vlakem jsem v těchto končinách byl před léty – ve Stakčíně při výstupu na trojmezí Kremenec (PL – SK – UA), nejvýchodnějšího bodu Slovenska, resp. poválečného Československa a nejvýchodnější obce Nová Sedlica. V Medzilaborcích ještě mnohem dříve.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy čtenářů
Dopisy v koši nekončí…
Dopisovatel Stanislav Hájek se zamýšlí nad časopisem Obzor
1. Tiskovin o „železnici“ je celkem dostatek – Obzor, Železničář, Moderní železnice, Dráha, Železniční magazín, Nová železniční technika, ČD pro Vás, Zájmy strojvůdce, Cargovák atd., ale jsou to vše tiskoviny, které většinou propagují firmu, která ji vydává, její úspěchy, co se vše chystá lepšího, ale s minimem zpráv o „obyčejné“ železnici, s kritikou, co se nepovedlo atd.
2. Je mi jasné, že Obzor je především odborová tiskovina OSŽ a tak první místo musí mít věci týkající se odborů.
3. S Obzorem celkově nejsem moc spokojen, od odchodu pana Mareše a „jeho týmu“ mám pocit, že se zhoršil. Když něco dělám, tak vlastně nevím, vyjde to / nevyjde to? Nedělám zbytečnou práci? Je o to, co překládám zájem? Výsledek: od změny ve vedení čtrnáctideníku Obzor se moje dopisovatelská postupně snižuje. Prakticky od počátku roku 2023 se počet mých příspěvků snížil na cca 10% možného (překlady článků ze zahraničí); co mi bylo vytištěno / co ne nemám přehled. Moje vlastní „tvůrčí“ činnost/vlastní příspěvky jsou již minimální (ztratil jsem motivaci);
Právě přítomno: 442 hostů a žádný gestor