Miroslav Zikmund reaguje na článek v Obzoru č. 9, týkající se informování cestujících
V Obzoru 9/24 popisuje zkušený cestovatel Petr Rádl „Srbskou“ anabázi 7. 3. při nástupu do vlaku, v době, kdy byla vyloučená traťová kolej číslo 1, u níž čekal na zastávce na „svůj vlak“ ku Praze, avšak jedoucí po koleji číslo 2, tak říkajíc „proti srsti“. Ctihodný kolega dopisovatel totiž i přes svůj pokročilý věk nepochopil zvláštní způsoby (ne)informování cestujících (ne)Dobrou Správou, tedy zastávkovým (ne)hlášením nástupiště 3 minuty před příjezdem vlaku.
Složité cestování na Kolínsku očima Miroslava Zikmunda
Dostal jsem nabídku na sobotní kolektivní návštěvu námořního muzea. Ano, námořního muzea, byť moře a podnik provozující námořní dopravu po „kožené“ privatizaci Československé námořní plavby už naše zemička nemá. Bohužel se v témže termínu konal třídní sraz 50 let po maturitě, proto jsem lákavou nabídku s lítostí odmítl.
Podřipské lokálky dlouhodobě poškozují samosprávné kraje - protíná je Středočeský a Ústecký kraj. Jak známo, každé čtyři roky se konají krajské volby (na podzim budou další!), zvítězí-li strana, která má k železnici kladný poměr, jsou vlaky podporovány, zvítězí-li opak, je to pro kdekterou trať tragické.
Problematika obsluhovacích tlačítek u výtahů na české železnici očima Miroslava Zikmunda
Při modernizacích stanic s úrovňovým přístupem ke kolejím se budují ostrovní nástupiště. Součástí modernizace je výstavba podchodu a za účelem bezbariérového přístupu zde existuje výtah. V nějakých stanicích – zjevně, aby se ušetřilo – výtah není (Stříbro, Praha hl. n. nástupiště 5, 6, 7, Holešovice) a místo něj je využita dlouhá šikmá rampa umožňující bezbariérový přístup vozíčkářům, což v případě vozíčkáře, jehož vůz je na opačném konci nástupiště Hlavního nádraží, znamená přesun až v délce 400 metrů. Rampa ústí na sever, vlak stojí na jihu a dle zákona schválnosti je vozíčkářský vůz prvním za lokomotivou. Co by se pro osobu se sníženou pohyblivostí neudělalo.
Chránit, či nechránit staré stavby? zamýšlí se Miroslav Zikmund
V pátek 2. února informovala ČT v regionálních zprávách z liberecké redakce o likvidaci historické lázeňské kolonády v Lázních Libverda, z důvodu havarijního stavu dřevěné konstrukce. Dřevěná stavba byla napadena dřevokaznými houbami a hmyzem. Základy a opěrné zdi poškodily povodně.
Rozloučení s pošumavskou lokálkou očima cestujícího
V rámci listopadové „Tour de pošumavské lokálky“ – rozloučení s provozem v režii ČD, kde jsem nebyl sám – jsem si po letech projel lokálku ze Strakonic do Březnice. Jako obvykle jsem se nestačil divit, jak v pozitivním, tak negativním smyslu. Ve vlaku 17909, přesněji jde o model MJ 814, s odjezdem v 11:10 ze Strakonic, jsme cestovali ve dvou lidech. Na zastávkách na znamení nikdo nebyl, tudíž vlak mohl jet jako rychlík až do Radomyšle. Dále v dopravně Sedlice – rovněž jde o zastavení na znamení – byl ale vlak donucen zastavit z důvodu náskoku…
Z Karlštejna do Berouna očima Miroslava Zikmunda
Při výlukové jízdě po první traťové koleji byly vidět práce nejen při odstraňování zejména náletových dřevin u vyloučené druhé traťové koleje, ale i na několika místech s již odstraněnou vegetací, kde se betonovaly patky budoucích stožárů trakčního vedení a dlabaly jámy pro nové patky. Mezi zastávkou Srbsko a Berounem vede podél břehu Berounky jen úzká cesta charakteru lesní/polní s nezpevněným povrchem. V turistických mapách je vedená jako zelená a s označením cyklotrasa 8245 spojuje Srbsko a Tetín – Stezka sv. Ludmily.
Miroslav Zikmund a Martin Kubík se zamýšlejí nad tragickou nehodou v Dolní Lutyni
Foto: Drážní inspekce
Strojvedoucí by neměl šanci ani „v pravé poledne“ (ad OBZOR 4/2024)
Od okamžiku kdy jsem se dozvěděl o tragické události vlaku IC 546 na přejezdu P6512 v katastru obce Dolní Lutyně, jsem si kladl otázku, jakou šanci by měl strojvedoucí vlaku jedoucího rychlostí140 v denní době. Nejlepší odpověď dá „ohledání místa činu“. V pátek ráno jsem hupsl do EC 113, v Ostravě přestoupil na odkloněný EC 345 jímž, jsem dojel do Českého Těšína, zhlédnuv modernizační práce v ŽST Havířov. Přes zpoždění vlaku 345 se stíhal přípoj do Karviné hl. n. „Sakmarovým údolím“ kolem jezer, na nichž by se báječně za tuhých mrazů bruslilo. V Karviné přestup na NAD do Bohumína. Spoje jezdily v intervalu 20 minut, na rozdíl od vlaku po 60 minutách. Autobusy místního dopravce, od luxusního dálkaře, po nízkopodlažku používanou v MHD. Ve vzduchu sice visela otázka, proč se nejezdí „až z Dětmarovic“, okamžitou odpověď dával ostrý obrat souprav v Karviné. V Dětmarovicích by TO stálo jednu soupravu navíc, která by TAM stála 54 minuty. NAD bez personálního doprovodu.
Jak vnímají lidé přípravy projektu VRT Praha
Správa železnic vyhodnotila tzv. pocitovou mapu – on-line portál, kterým se široká veřejnost zapojila do prvotních příprav projektu Vysokorychlostní trati Praha. Do mapy zaneslo 668 uživatelů celkem 2 055 podnětů. Většina z nich směřuje na podporu hodnotných míst, zhruba třetina pak upozorňuje na problémy v území. S podněty už nyní pracují urbanisté, kteří je vkládají do urbanistické koncepce území, kudy nová trať prochází. Sběr podnětů do pocitové mapy probíhal v období od 4. prosince 2023 do 31. ledna 2024. Z celkových 2 055 zadaných bodů je 1 505 příspěvků doprovázeno i textovým komentářem, což dále napomáhá odborníkům lépe pracovat s detaily. Pomocí analýzy klíčových slov můžeme poukázat na pojmy, které se v příspěvcích vyskytují nejčastěji: voda, zeleň, park, procházky, cyklostezka, bariéra, hluk. Při vyhodnocení je hlavní důraz kladen nejen na různorodost podnětů, ale především na to, aby se žádný z nápadů nebo postřehů neztratil. Náhled všech bodů zadaných do pocitové mapy je k dispozici zde . Pokud je bod doprovázen textovým komentářem, zobrazí se po kliknutí do daného místa.
ACRI informuje o posilování pozic českého železničního průmyslu na Blízkém východě
České firmy sdružené v Asociaci podniků železničního průmyslu (ACRI) výrazně rozšířily své obchodní kontakty v oblasti Blízkého východu, konkrétně v Izraeli a Kataru. Objem realizovaných a plánovaných zakázek dosahuje již nyní stovek milionů Kč.
Miroslav Zikmund vzpomíná na události, spojené se zastavením provozu lokomotiv ES 499.0
Před nedávnem jsem v jednom článku „zachytil“ letmou připomínku netradiční nehody bratislavské Gorily, jež se stala před téměř 45 lety. Stala se v sobotu 31. března 1979, na vlaku R 612 „Dyje“ vedeného pražskou lokomotivní četou. V km 221,452 mezi železničními stanicemi Šlapanov - Havlíčkův Brod vykolejila lok ES 499.0011. Na uvedené lokomotivě byla 11. 10. 1977 provedena výměna podvozků z ES 499.0014, na nichž 1. 8.1977 vykolejila v ŽST Světlá nad Sázavou. Událost se obešla bez následků, lze si jen těžko domyslet, jak by TO dopadlo při rychlosti 120 na širé trati nebo při „stovce“ v oblouku např. před stanicí Úvaly. Mám na mysli pozdější nehodu R 524 Bečva z 9. 7. 1984 - vykolejení posledních 5 vozů na horkem vybočené koleji, dvě osoby stojící na nástupišti byly vagónem demolujícím nástupiště usmrceny.
Miroslav Zikmund přibližuje stručný průřez historií „gorilí trakce“ na československé / české / slovenské / maďarské železniční síti v uplynulém půlstoletí.
Úderem půlnoci z 9. na 10. 12. 2023 skočil na síti české železnice turnusový provoz lokomotiv řady 350 (ex ES 499.0) přezdívaných Gorily s domovským právem v Bratislavě. Bez čtyř měsíců po 50 letech od prvního provozního nasazení prototypu 001 dne 9. 4. 1974 na vlacích 172/173 „Slovenská strela“. Na soupravě vlaku byl zařazen měřicí vůz „Škoda Plzeň“ obsazený techniky, nicméně pro případ, že by Gorile „došel dech“, byla při zkušebních jízdách - jako vozidlo k službě pohotové řazena turnusová bratislavská laminátka S 499.0,1, z/do Kutné Hory jako nečinné hnací vozidlo. Pražská turnusová bobina tehdejší TS04E od vlaku 373 (Po-Pá, Ne) jela na odhlášku z KH Lv do Prahy, za vlakem 173 do KH se nejezdilo, protože oběhově se lok vracela Lv, případná neschopnost by se řešila operativně.
Právě přítomno: 967 hostů a žádný gestor