Pohled do zahraničí – doc. Dr. Roman Štěrba

V roce 1992 Spolkový sněm poprvé zadal elektrizaci železniční tratě mezi Hofem a Marktredwitz v Horních Frankách. Do dnešního dne je však projekt stále ve fázi plánování, stejně jako část "východního koridoru" jižně od Marktredwitz do Weidenu, Regensburgu a dále do Rakouska. Podle nepotvrzených prohlášení zúčastněných stran nemusí být nepřetržitý elektrický provoz možný dříve než v roce 2037. Poslanci Spolkového sněmu z regionu si první datum přivezli z jednání s vedením DB v roce 2017. Ke konci roku 2022 projekt ještě nebyl zahájen a v současné době je daleko od realizace.

Vladimír Selucký skládá hold motorovému vozu M 131.1, známu pod přezdívkou Hurvínek

 

V roce 1948 vyjel z bran Tatry Kopřivnice prototyp motorového vozu M 131.101, později známý pod přezdívkou Hurvínek. Ještě téhož roku byla zahájena sériová výroba, která pokračovala až do roku 1956. Výroba se postupně přesunula z Kopřivnice do Vagónky Tatra ve Studénce. Celkem bylo vyrobeno úctyhodných 549 vozů. Stotřicetjednička byla vybavena vzduchem chlazeným dvanáctiválcem Tatra T 301 o výkonu 155 k při 1600 ot./min. (114 kW) odvozeným od motoru, kterým byly vybaveny legendární nákladní automobily Tatra 111. Přenos výkonu byl mechanický, velkoprostorový oddíl pro cestující nabízel 48 míst k sezení.

Miroslav Zikmund popisuje martýrium s vytvořením nového loga Českých drah v roce 1993

Rozpadem federálního státu a zánikem společného železničního podniku ČSD k půlnoci 31. 12. 1992 přestalo být aktuální oválné logo ČSD. Slovenský nástupnický podnik - tehdy unitární Železnice Slovenské republiky to měly relativně snadné. Naproti tomu u českého nástupnického dopravce, Českých drah se dalo logo ČSD i nadále využívat jako zkratka „ČeSké Dráhy“. Nově nastoupivší ministr dopravy, PhDr. Jan Stráský se pokusil při jednání v Bratislavě tuto teorii obhájit, leč neuspěl. Jako pracovník „generálního ředitelství ČD“ zařazený do „Kanceláře ředitele“ v pozici tiskového mluvčího ČD - s povinností vykonávat i jiné činnosti podle pokynů zaměstnavatele - dostal jsem za úkol toto, dnešní terminologií, „projektově zmanažerovat“. Po konzultaci s nejbližším šéfem jsme se shodli na veřejné soutěži, aniž bychom měli reálnější představu, jak to udělat. Pokyn, „abych to nějak udělal“, mi byl sympatický od dob působení v lokomotivním depu - kdy nás takto úkoloval provozní náměstek, jehož jsem si pro jeho profesní vystupování a velkorysost velmi vážil, a dodnes na něj v dobrém vzpomínám. V dnešní době takový profesní formát chybí…

Vladimír Selucký se zamýšlí nad (ne)koordinací rekonstrukce železniční trati s výstavbou terminálu MHD v Brně-Starém Lískovci

K vyššímu zájmu o využívání ekologické železniční přepravy osob jednoznačně přispívá i budování nových zastávek. Je tomu tak i v Brně a okolí. Při rekonstrukci a elektrifikaci traťového úseku Brno-Horní Heršpice – Střelice (trať č. 240/244) byly v roce 2021 zřízeny nové zastávky Brno-Starý Lískovec a Ostopovice.
Zastávka Brno-Starý Lískovec má bezbariérový vstup na ostrovní nástupiště o délce 220 metrů, které vyhovuje všem evropským normám. Finanční náklady na její výstavbu nebyly jistě malé. Potud mohou znít jen pochvalná slova.

Hana Dostálová popisuje anabázi s cestovním pasem


Přes tři desítky let jsem pracovala u ČSD (nyní ČD) a poslední roky jsem dosluhovala v osobní pokladně v žst. Hranice na Moravě. Zážitků bylo přehršel, až moc, ale jeden stál opravdu za to: nastoupila jsem v 18.00 h na noční směnu, když ke mně za půl hodiny přichází z čekárny starší cestující a v ruce nese ledvinku a cestovní pas a říká mi, že to našla v čekárně na zemi. Ledvinka je prázdná, a když otevřu pas vidím, že je jedné mojí známé. První, co mě napadlo je, že byla na nákupech v Polsku a v Českém Těšíně ji okradli. Ale rozhoduji se rychle: v knižním telefonním seznamu naštěstí její telefonní číslo najdu a tak volám….

Hana Dostálová nepatří mezi netečné a nevšímavé


V sobotu 28. ledna 2017 navečer se vracím z Brna – od kamarádky. Rychlík má na příjezdu 10 min zpoždění. K podchodu na hranickém nádraží přicházím ze zadních vozů… Přede mnou už dolů po schodech schází davy, ale nikdo si nevšímá muže, který ručkuje po čtyřech po pražcích protějšího kolejiště. Zastavím se a zakřičím na něho: Co tam děláte? Okamžitě vylezte !!! Stojím… a…. čekám !!

Miroslav Zikmund sledoval zpožděné jízdy "žlutých" vlaků na Jadran a zpět

(ilustrační foto)

Na webových stránkách ČD se po 15. září 2022 objevila informace o výluce ve „volebním víkendu“ mezi Lanžhotem a Kúty - odklon dálkových vlaků přes Holíč. Nic nového pod sluncem – letos (2022) se výluka uskutečnila už dvakrát. Zvláštností bylo, že se „objevila“ doslova na poslední chvíli. ROV byl aktualizován až 14. 9. 2022, což „udělalo paseku“ v informačních systémech. Výluka byla zahájena dne 23. 9. 2022 (první den výluky)v pozdních nočních hodinách - 23:30. Z provozního hlediska nepředstavoval krátký termín pro modrého i žlutého dopravce zásadní problém, stačilo aktualizovat předcházející opatření. Žluté vlaky z/do Bratislavy jely do/z Břeclavi „busmo“. Provozně jednodušší než odklon po jednokolejné trati s předpokládaným zpožděním kolem 40 minut.

Po původním úseku trati jel Miroslav Zikmund

Ve věku 150 let a 364 dny tiše, za účasti četných přítomných, skonal v dopoledních hodinách (začátek výluky dle ROV 93034 v 9:45) dne 2. září 2022 úsek železniční trati Františka Josefa I. mezi železničními stanicemi Planá nad Lužnicí - Roudná - Soběslav.
Nebývá obvyklý, v rozpětí několika měsíců, zánik dvou různých úseku jedné a téže železniční trati a převedení do nové stopy. V dubnu, shodou okolností také druhého, leč v sobotu, jsem absolvoval poslední jízdu ve směru Praha - Tábor vlakem 331 a rozloučil se s původním úsekem trati Votice - Střezimíř - Sudoměřice u Tábora.

Miroslav Zikmud se zamýšlí nad novými výtahy na nádraží v Pardubicích (ilustrační foto)

Modernizace železniční stanice Pardubice, v řádu jednotek miliard korun, zahrnuje i takové „drobnosti“ jako rekonstrukci služebních výtahů nebo výstavbu nových výtahů pro cestující. Očekával jsem, že miliardová rekonstrukce zahrne i vybudování velkokapacitního parkoviště, u pardubického nádraží dlouhodobě chybějícího (především systém P+R) - přitom taková stavba s odhadovanou kapacitou minimálně 1 000 míst by nezabrala ani jeden centimetr čtvereční pozemku - ale o tom až jindy.

od Miroslava Zikmunda

Když jsem byl druhého dubna posledním spolucestujícím v „posledním“ vlaku z Prahy do Tábora EC 331 jedoucím po původní trase Dráhy císaře Františka Josefa mezi stanicemi Votice a dnes pouze zastávkou Sudoměřice u Tábora, bylo nad slunce jasnější, že musím být rovněž posledním cestujícím v prvním vlaku jedoucím v „nové stopě“ trati.

od Miroslava Zikmunda

Samozřejmě nikoli „in natura“ jednotkou 680, nýbrž pouze číselnou imitací 10512.

Nehodové události na železnici (někdejší náměstek generálního inspektora JUDr. Alexander Mráz bytostně nesnášel novinářskou zkratku „nehoda“, já nesnáším pojem „mimořádná událost“, protože železniční terminologie nezná „řádnou událost“) přinášejí zpravidla možnost pohledu „do organizační kuchyně“ řešení jejích následků z hlediska cestujících.

od Miroslava Zikmunda

Pouhých devět dní poté, co tiše opustil železniční život úsek železniční trati z Plané nad Lužnicí do Soběslavi přes Roudnou, se v neděli 11. září (smutné výročí teroristických útoků unesenými letadly v USA) v odpoledních hodinách „narodila“ jeho náhrada vedoucí přes novou zastávku Myslkovice. Chybět, to by bylo něco jako neodpustitelný smrtelný hřích, který černokněžník Zababa neodpouští ... Ještě před tím, v pátek, jsem neodolal lákání NAD Tábor - Český Krumlov, spojenou s návštěvou „císařovny“ Marie Terezie, Viléma a Polyxeny v medvědáriu krumlovského zámku.

Právě přítomno: 527 hostů a žádný gestor