Vyšší Brod leží na trati Rybník (dříve Certlov/Zartlestdorf) - Lipno na Vltavou. Trať byla postavena již jako elektrifikovaná a po trati do Bechyně se stala druhou elektrifikovanou na území Království českém. Stalo se tak 17. prosince 1911. Trať leží v nadmořské výšce 675 - 710 metrů, největší stoupání/spád 33 promile, od roku 2005 je na trati změna napětí na 25 kV/50 Hz. Je to již třetí změna napětí od roku 1911. Trať měla vlastní vodní elektrárnu, ta vyhořela v roce 1946. První elektrické-motorové vozy vyrobila smíchovská firma Ringhoffer, elektrické zařízení dodala firma Siemens-Schuckert, poslední původní vůz byl vyřazen v roce 1963.

Do konce srpna vypravuje Muzeum Lužná každou středu zvláštní motorový vlak vedený historickým motorovým vozem M 262.076 (2. série této řady) z Lužné u Rakovníka po Buštěhradské dráze přes Žatec, Březno u Chomutova a po přeložce s tunelem u Droužkovic do Chomutova. Samotná jízda po této části staré dobré Buštěhradské dráze stojí za to, neboť úsek Žatec - Lužná je léta sužován krajským rozmary na omezení až zrušení osobní dopravy. Nejprve svůj úsek likvidoval Ústecký kraj, ten pak přišel k rozumu a vlaky na svém úseku podporuje.

Další tratí v polském Slezsku, kde bude v brzké době obnoven provoz vlaků je trať Gryfów (Greifenberg) – Mirsk (Friedeberg) - Świeradów Zdrój (Bad Flinsberg). Na trať vyjel naposledy osobní vlak v 11. února 1996 a již v roce 1995 skončila i doprava nákladní (dřevo z nákladiště 3 km za koncovou stanicí), léta byla trať zarostlá, posléze vytrhány i koleje. V roce 2021 byla vysoutěžena nejlevnější firma, která měla za úkol zatím vyčistit traťový svršek a ještě v letošním roce by měla začít obnova úseku Gryfów - Mirsk, posléze i Świeradów Zdrój.

Trať Świdnica – Kobierzyce - Wroclaw (Schweidnitz – Koberwitz - Breslau) postavily Královské pruské dráhy postupně v letech 1884 - 1898. Trať sloužila nejen cukrovarům a lomům či pro místní dopravu osob, ale před rokem 1914 i pro objevovaný turismus do hor nad Sobotkou (viz Cestujeme 31. 3. 2019). Pro neustále se zhoršující technický stav (rychlost 30 - 40 km/h) nejen této trati na síti PKP byla v roce 2000 zastavena osobní doprava, uprostřed trati byla posléze zastavena i nákladní doprava, takže trať byla neprůjezdná. Po roce 2013 bylo rozhodnuto trať navrátit pro osobní dopravu a zvýšit traťovou rychlost na 100 km/h. To se nakonec stalo až od 12. června 2022, od 2. července jsou u některých vlaků vedeny i cyklovozy.

15. prosince 2019, těsně před vypuknutím světové infekční nákazy covid 19, byla v pod Sovími horami v polském Slezsku (do roku 1945 pruském Slezsku, do roku 1742 habsburském Slezsku) revitalizována trať Dzierźoniów - Bielawa Zachodnia. Na trati do Bielawy byla osobní doprava zastavena již v roce 1977 a zbytky nákladní dopravy byly vyhnány v roce 2001.

Pokud jsme při posledním toulání po Čechách slibovali ticho lesních cest a pěšiny, vinoucí se nahoru a dolů podél skal, skalních roklí a strží, tak pro náš dnešní výlet platí to samé. Zájemci mohou dnešní trasu nastudovat na mapě KČT č. 15 „Máchův kraj“. V úterý 14. 6. před osmou hodinou ráno vystupujeme ve stanici Zákupy Božíkov ze soupravy RegioNova Českých drah, a. s., jedoucí z Děčína do Liberce. Oproti našim zvyklostem, musíme si dnes před „startem“ odpustit posezení nad šálkem kávy. Jednak v Zákupech není kde a navíc bychom se museli vracet cca kilometr do městečka. Proto jsme si raději hned na nádraží v Děčíně koupili do kelímku „kávu s sebou“.

Z Křimic (viz „Cestujeme“ 10. 6.) dojdeme do Plzně, ale hned na počátku Plzně doporučuji odbočit vlevo kolem Vejprnického potoka ulicí Na Jíkalce a Rybářská k monumentálnímu Kalikovskému mlýnu, který stojí u krásného železobetonového mostu, který byl postaven v roce 1906 jako tehdy nejdelší železobetonový most v celém Rakousku-Uhersku, z čehož zcela jasně vyplývá, že Království české bylo v rámci monarchie velmi vyspělé a kulturní.

Žst. Plzeň-Křimice leží v km 355,482 na trati Plzeň hl. n. - Cheb, kilometráž začíná ve Vídni - Wien FJB. Trať přes Křimice na Cheb byla zprovozněna 28. 1. 1872 (letos tedy 150 let!) Dráhou císaře Františka Josefa. Od roku 1967 byla žst. Plzeň-Křimice dálkově řízena z Plzně, ale v roce 2019 byla i tato trať svěřena DOZ Praha Balabenka, sál 3c.

Pro toho, kdo má rád ticho lesních cest, pěšiny vinoucí se loukami a lesy, podél skal, stržemi a prudkými skalními výstupy s mnohými výhledy do krajiny, pro toho je dnešní výlet přímo ideální. Dnešní výpravu zahajujeme ve čtvrtek 2. 6. tam, kde jsme posledně naše putování po Čechách skončili – v Novém Boru. Z České Lípy, kam jsme se svezli s vlaky Českých drah, a. s., nás sem přivezl motorový vlak společnosti Arriva. Venku je touto raní dobou ještě poměrně příjemně, nicméně jasná obloha slibuje opět horký den.

Na dnešní výlet se vypravíme do malebného města, které svůj název odvozuje od kláštera, který zde, na břehu Ohře, založili postoloprtští benediktini. Město je také známé výrobou porcelánu. V roce 1794 zde zahájila provoz v pořadí druhá porcelánka v Čechách. Jistě mnozí čtenáři již uhodli, že se jedná o Klášterec nad Ohří. Místo, kam se lze pohodlně dostat vlakem i z Prahy rychlíky Krušnohor.

(závěr on-line reportáže) Z hlavnej stanice v Bratislavě odjíždíme se zpožděním 28 minut, na výsostné území ČR vstupujeme s pouhými 20 minutami, nicméně cesta Markrabstvím Moravským, počínaje Břeclaví, znamená pozvolný nárůst zpoždění..., z Brna hl. n. s 29 minutami, z Kuřimi +38. S tímto dárkovým balíčkem projíždíme Vysočinou.

K tomu, abychom absolvovali další etapu putování naší krajinou, vracíme se ve čtvrtek 26. 5. do České Kamenice, kam nás krátce po deváté hodině přiváží motorová RegioNova. Před startem si dopřejeme posilnění v některé z místních cukráren. Chutná káva, ke které neodmítneme něco sladkého na zub, nás po cestě vlakem docela probere. A onen „doping“ je vcelku na místě, neboť hned první metry dnešního výletu vedou do kopce. Před námi je výstup na Zámecký vrch, který se vypíná nad Českou Kamenicí.

Právě přítomno: 578 hostů a žádný gestor