Do města UNESCO Levoča se dá dojet i netradičně přes Štrbské Pleso. Spíš se do Levoče po kolejích dojet nedá. Cestu lze zahájit po výstupu z vlaku v žst. Štrba. Ze Štrby na Štrbské Pleso byla prvně vystavěna ozubnicová dráha již v červenci 1896 pod maďarským názvem Csorbatoi Fogaskerekü, Slovensko jak známo, bylo asi tisíc let do roku 1918 součást Uherského království.

Trať Česká Lípa střelnice - Kamenický Šenov byla zrušena dle Závěrů XIV. sjezdu KSČ se změnou GVD k 29. září 1979. Trať byla zrušena i přesto, že v nákladištích se v té době nakládalo, na trati pracovali závoráři, komerční pracovníci a dokonce i náčelníci stanic, byla řízena dle předpisu D3 a provoz zde byl čilý. Závoráři byli v dopravně Novém Oldřichově a Kamenickém Šenově horní nádraží. Na trati v posledním roce provozu jezdil již M 152.0.

Dolování stříbra počalo v Příbrami a okolí již v 13. století https://www.muzeum-pribram.cz/cz/novinky/  V roce 1579 byla Příbram povýšena na královské horní město. V roce 1849 byla v Příbrami založena Vysoká škola báňská, která však byla dekretem prezidenta Beneše v září 1945 přestěhována do Ostravy. V roce 1892 došlo v Příbrami k největšímu důlnímu neštěstí v Evropě, zahynulo zde přes tři sta horníků. V roce 1896 povýšil císař František Josef I. Březové Hory na město. V Březových horách (nyní součást Příbrami) byly totiž hlavní těžní jámy.

Až do 22. září probíhá výluka mezi žst. Libochovice (DOZ Lovosice) a žst. Louny. Z důvodu výměny železničního mostu přes Ohři u bývalé žst. Koštice nad Ohří je na nedávno zcela rekonstruované trati opět zavedena náhradní autobusová doprava. Někteří lidé jsou nespokojeni a říkají - proč to nemohli dělat při předchozí dlouhodobé výluce?

Dominantou Plzeňska je druhdy obranný hrad Radyně. Hrad chránil asi dvě stě let říšskou formanskou stezku Nürnberg (Norimberk) - Regensburg (Řezno) - Praha. Dvouvěžový hrad s palácem nechal postavit věhlasný římský císař a český král Karel IV. v roce 1361 a pojmenoval ho po sobě Karslkrone, název však zanikl již za Václava IV. a od té doby se jmenuje Radyně, stojí v nadmořské výšce 567 metrů.

O regionální trati Zadní Třebaň - Lochovice a jejím okolí jsem psal v rubrice „Cestujeme s Obzorem“ několikrát, nyní se budu věnovat úseku Lochovice - Neumětely. Žst. Lochovice byla dlouhá léta sídlem dirigujícího dispečera pro trať D3 Zadní Třebaň – Lochovice, do 90. let 20. století byla žst. obsazena přednostou, který měl na starost i vlakové čety na lokálce.

Výlet do Radotínského údolí možno netradičně zahájit po výstupu z vlaku v žst. Řevnice, kde přestoupíme na autobus PID 311. Vystoupíme v zastávce Mořina, Trněný Újezd, rozcestí I. (pozor některé spoje jedou mimo tuto zastávku). Při procházením vesnice si povšimneme železniční přejezd t. č. nepoužívané odbočky z vlečky Nučice-Mořina. Dále pokračujeme po silnici a za křižovatkou ve směru na Roblín odbočíme vlevo na polní cestu do Kuchaříka a dále po silnici stále rovně prudkým klesáním do obce Choteč.

Trať Číčenice – Prachatice - Volary byla uvedena do provozu postupně. 15. října 1893 úsek Číčenice - Prachatice a 16. října 1899 Prachatice – Zbytiny - Volary. Prachatice ležely od 13. století do roku 1945 na jazykové hranici - Prachatice byly německé, zatímco 4,5 kilometru severozápadně vzdálený Husinec byl čistě český.

Výlet zahájíme na železniční zastávce Srbsko. Zastávka Srbsko leží v km 33,4 tratě bývalé České západní dráhy (BWB) Praha-Smíchov – Plzeň - Furth im Walde, zprovozněné v letech 1861-1862. Ke zdvoukolejnění došlo již kolem roku 1910. Úsek Karlštejn - Beroun má být v příštích letech generálně rekonstruován a dle prezentace Správy železnice na  https://youtu.be/64gfqlzjH2Q má dojít samozřejmě ke změně zabezpečovacího zařízení takže budou zrušena hradla Korno (u Srbska) a hradlo Tetín (u Berouna).

Nejen v jarních měsících je možno uskutečnit procházku kolem trati a ovocných sadů ze Slaného do Zvoleněvse. Procházku zahájíme v žst. Slaný, z něhož od roku 1908 - 1932 odbočovala úzkokolejka do Smečna, do Slaného byla přivedena železnice v roce 1873 Pražsko-duchcovskou dráhou (PDE).

Poslední fyzicky (nikoli provozně) existující vlečka v žst. Praha-Smíchov (severní nástupiště) je vlečka zlikvidovaného podniku privatizací v 90. letech - ČKD naftové motory. Podnik byl vystavěn v roce 1919 a do dne úmyslně založeného požáru hasičem (!) 19. 7. 1980 vyráběl výhradně dieselové motory pro motorovou trakci. O požáru 19. 7. 1980 viz: https://www.pozary.cz/clanek/62653-1980-podnik-naftove-motory-byl-v-dobe-prijezdu-prvnich-jednotek-zasazen-plameny-z-vice-nez-50-procent/

Dopravce KŽC ve spolupráci s Ústeckým krajem provozuje již několik let úsek tratě Straškov - Libochovice. V úseku Bříza obec (původně název Račiněves) – Mšené Lázně - Budyně nad Ohří - Libochovice je od prosince 2006 na rozkaz tehdejšího vedení Ústeckého kraje zastavena pravidelná osobní doprava, tím pádem se lázně Mšené-lázně jako jedny z mála staly obětí krajské politiky a ztratily pravidelné napojení na železniční síť.

Právě přítomno: 396 hostů a žádný gestor