Na pravěké hradiště Velíz u Kublova možno dojet autobusem z dopravního terminálu od žst. Beroun. Velíz leží v nadmořské výšce 595 metrů a Beroun jen 235 metrů nad mořem, rozdíl je tedy značný. V roce 1003 byl na hradišti Velíz přepaden Vršovci kníže Jaromír, jako dík za svou záchranu nechal postavit kapli zasvěcenou sv. Janu Křtiteli, posléze byl na jejím místě postaven raně gotický kostel a proboštství benediktinského kláštera na Ostrově u Davle.
Obec Hudlice u Berouna je známa školním dětem z literatury, kdy se dozví ve vyučování o českém národním obrození, že se Hudlicích narodil 20. července 1773 (právě 250 let) Josef Jungmann, obrozenecký vědec a autor věhlasného česko-německého slovníku. Jungmannova rodná chalupa slouží po roce 1873 jako muzeum Jungmanna. Litinový pomník před domkem nechal zhotovit přímo Maxmilián Egon I. kníže Fürstenberg (29. 3. 1822 Donaueschingen - 27. 7. 1873, Lány). Zemřel téměř na den ve stém výročí narození Jungmanna. Fürstenberg a místní sedláci z Hudlic v tu samou dobu nechali postavit obrovský nový kostel sv. Tomáše v Hudlicích.
Psychiatrická nemocnice v Bohnicích byla velkoryse postavena, v té době za Prahou, v „bélle epoque“ v letech 1906–1912. Areál byla více méně soběstačná jednotka s vlastní vodárenskou věží, zemědělským provozem, ústavním kostelem, hřbitovem a rozsáhlým parkem. Areál je tak velký, že ho nyní pro pohodlí návštěv, personálu a pacientů, kteří nejsou na uzavřených odděleních, projíždí autobusová linka 235.
15. června 1862 byla dovedena železnice v režii České západní dráhy (Böhmische WestBahn-BWB) do Zdic při stavbě tratě Praha-Smíchov - Plzeň. Původní nádraží mělo ležet přímo v centru Zdic, ale přes tehdejší tradiční odpor majitelů pozemků a zděšených lidí z nového dopravního prostředku byla trasa tratě mírně posunuta směrem k jihu. 20. prosince 1875 byla do Zdic přivedena trať Protivín – Zdice - Beroun - Rakovník v režii Císařsko-královských státních drah (KkStb). První výtopnu ve Zdicích postavila tedy BWB a to přibližně v místech dnešní výtopny. KkStb postavilo vlastní výtopnu na jižní straně stanice, přibližně vedle výpravní budovy.
Výtopna Nusle pod vrchem Bohdalcem byla postavena v letech 1891 - 1893 (v roce 2023 130. výročí), od roku 1925 sloužila i pro zestátněnou trať Modřany - Dobříš/Čerčany, pro původní trať Českých obchodních drah Nusle - Modřany sloužila již od roku 1894, kdy byla zestátněna (od roku 1885 však trať do Modřan patřila výměnou tratí společnosti ÖLEG, která trať již od roku 1886 nechala provozovat na účet vlastníka K.K.St.B.), ve stejný rok byla zestátněna i Dráha císaře Františka Josefa, výtopna Nusle tak od roku 1894 patřila pod Císařsko-královské státní dráhy (K.K.St.B.).
Spojovací dráha mezi Dráhou císaře Františka Josefa (KFJB), Českou západní dráhou (BWB) a Buštěhradskou dráhou z Prahy - nádraží císaře Františka Josefa (dnešní Praha-hlavní nádraží) a se spojkou z Vršovic-Nuslí byla zprovozněna v roce 1872 přes novou žst. Královské Vinohrady (nejprve to byla pouze zastávka, pak žst. a před „dočasným“ zrušením po dobu výluky (!) v roce 1944 opět zastávka, naposledy pod názvem Praha-Královské Vinohrady a žst. Vyšehrad (Praha-Vyšehrad).
Obvod žst Praha-Bubny byl jeden z největších z pražských železničních stanic. Stýkala se zde Buštěhradská dráha a Společnost Rakousko-Uherské státní dráhy (StEG), která zde měla od roku 1872 i jedny z největších železničních dílen v Rakousku-Uhersku. Z Buben vycházela i vlečka do žst. Holešovice-přístav či vlečka do pražských jatek s desinfekční stanicí.
Při léčebném pobytu v západočeských lázních, které jsou nově v UNESCO možno uskutečnit výlet na jízdenku Egronet třeba až do Bayreuthu. Bayreuth patřil do roku 1792 pod markraběcí luteránskou větev Hohenzollernů pod knížectví Ansbach-Bayreuth. K Bavorsku připadl Bayreuth až po roce 1812. Na železnici byl Bayreuth napojen již v roce 1853 a v průběhu let se stal důležitým železničním uzlem, který se při masivním rušení tratí v sedmdesátých až devadesátých letech značně ztenčil.
Mariánské Lázně jsou v souboru západočeských lázní zařazených na seznam UNESCO. Při privatizaci lázní v 90. letech se mnohé lázeňské domy dostaly do vlastnictví podnikatelských skupin ze států bývalého SSSR. Tito noví vlastníci začali domy opravovat, ale po vypuknutí rusko-ukrajinské války se dostali do prekérní situace, nedávno například i v pořadu ČT byl zobrazován uzavřeny hotel Westend na cestě k Lesnímu prameni. U Lesního pramene ještě v roce 2019 začala stavět jedna východní skupina nový hotel, ten má zatlučena všechna okna.
Portland je největším městem amerického státu Oregon, ležícího na západě USA u Tichého oceánu. Rozloha státu Oregon je 248 631 km čtverečních počet obyvatel necelé 4 miliony. Samotný Portland má přes půl miliónu obyvatel. Hlavní město státu Oregon je Salem. Osobní železniční doprava na západě USA zdaleka není nijak moc využívána. Převládá individuální automobilová doprava a na větší vzdálenosti letecká doprava. Jestli by někdo očekával čilý dopravní ruch na železničním nádraží v Portlandu, s množstvím odjíždějících a přijíždějících vlaků, bude zklamán. Jednou denně jede dálkový vlak s názvem Coast Starlight ze Seattlu do Los Angeles. Vlak jede samozřejmě i v opačném směru. Pak jsou to tři páry vlaků mezi Seattlem a Eugene. Zdaleka největším lákadlem je dálkový vlak Empire Builder, který vyjíždí denně z Portlandu do cílové stanice Chicago.
Trať Kopidlno - Dolní Bousov - Bakov nad Jizerou postavila v letech 1882-1883 železniční společnost České obchodní dráhy (BCB). První úsek byl stavěn v roce 1882 Kopidlno – Psinice - Libáň cukrovar. Žst. Psinice byla později přejmenována na Libáň, protože ač zastupitelé města Libáně usilovali o povolení osobní dopravy na vlečce do cukrovaru, tato nebyla povolena nikdy, což se stalo pro Libáň později osudné.
První zmínky o Ústí na Labem pocházejí již z roku 993, na město bylo povýšeno za krále Přemysla Otakara II. před rokem 1278. 17. a 19. dubna 1945 (14 dní před koncem války!) bylo město postiženo spojeneckými nálety, které vygumovaly část centra města, a zahynulo při nich 512 osob. Co nebylo vybombardováno, bylo neustále bořeno v letech 1946 - 1987. Rozsáhlá demolice proběhla kvůli stavbě krajského výboru KSČ - zbořeno 28 domů, při níž padla i empírová radnice. Z historického centra se tak dochovaly jen fragmenty ulic, dva kostely, divadlo (z roku 1908, architekt Alwin Köhler) a muzeum či městské lázně z roku 1906.
Právě přítomno: 350 hostů a žádný gestor