Do Miškolce je nejlépe cestovat po trati z Košic, na níž jsou vedeny dva páry vlaků EC. Ostatní osobní doprava na slovenské části trati Košice - Hidasneméti byla osekávána, až v roce 2011 utichla zcela. V roce 1997 byl elektrizován slovenský úsek tratě, v roce 2000 maďarský úsek z pohraniční přechodové stanice Hidasneméti až do Miškolce. Vznikl tak ucelený elektrizovaný tranzitní úsek
Maďarsko (Hidasneméti, MÁV) - Čaňa (ŽSR) – Plaveč (ŽSR) - Polsko (Muszyna, PKP). Trať Miškolc – Plaveč - Muszyna byla uveden do provozu již za Rakouska-Uherska, celý úsek byl stavěn v letech 1860 (do Košic) - 1876 (až do Muszyny, tehdy také v Rakousku-Uhersku). Důležitost této spojnice vidíme dosud, kdy je tudy směrována silná nákladní doprava i za účasti lokomotiv ČD Cargo.

I v době koronaviru se dá pohodlně cestovat na Slovensko. Kvůli pandemii a omezenému cestování do dalekého zahraničí obnovila společnost národního dopravce ZSSK provoz na několika tratích se zastavenou osobní dopravou (od známé Dzurindovy rošády v únoru 2003 a bohužel odvolané stávky železničních odborů, která tehdy mohla rozvrat slovenské regionální železnice ještě odvrátit) alespoň sezonní provoz. Odkaz zde: https://www.zssk.sk/wpcontent/uploads/2020/07/20200710_KCP_SK.pdf

Možná je autor tohoto článku velký patriot, nicméně úsek trati 310 (Olomouc – Krnov) mezi Hrubou Vodou a Domašovem nad Bystřicí patří podle jeho názoru k těm nejkrásnějším na naší železnici. Vydejme se na pochůzku podél tohoto úseku trati - určitě nebude nikdo litovat. Trať 310 byla uvedena do provozu v roce 1872, za pár let tedy oslaví své 150. narozeniny. Mnohé se na trati změnilo, ale mnohé také zůstalo.

Do pozoruhodných míst druhdy Království českého, dostupných vlakem, zvu čtenáře Obzoru – těmi místy je České středohoří. Vystoupíme z vlaku společnosti AŽD (nebo NAD v režii ČD, a. s.) v obnovené žst. Chotiměř. V této stanici je od doby sesuvu tratě mezi Chotiměří a Radejčínem v červnu 2013 zavedena trvalá výluka dopravní služby. Chotiměř leží v km 29,967 tratě Řetenice – Úpořiny - Lovosice. Trať je řízena dle předpisu D1.

Od prosince 2006 byla na rozkaz Ústeckého kraje ve jménu hejtmana Šulce (ODS) zlikvidována osobní doprava na trati Bříza obec (do přejmenování Račiněves) - Mšené lázně - Budyně nad Ohří - Libochovice. Od té doby se dá dojet vlakem do Budyně nad Ohří jen díky iniciativě KŽC a postupné změny antiželezničního myšlení vedení Ústeckého kraje, avšak pouze v letním období o sobotách a nedělích. Původně, ale jezdily všechny vlaky v relaci Vraňany – Straškov - Libochovice a dopolední vlak měl dokonce ve Vraňanech přípoj od pražského rychlíku (Krušnohor), tím byly obslouženy Mšené Lázně.

Pokračujeme v návštěvách Rakovnicka. Počátek dnešního cestování začíná v žst. Žihle, která leží v km 147,467 původně jednolité tratě Železná Ruda – Plzeň – Žatec – Obrnice – Bílina - Duchcov, která byla postavena v letech 1872 - 1877. Poslední úsek původní tratě Obrnice - Duchcov již v původní podobě neexistuje a staré nádraží Duchcov šlo nedávno také k zemi.

Když se řekne Bechyně, většině železničářů se vybaví trať z Tábora do Bechyně, první elektrifikovaná trať na našem území, postavená v roce 1903. Ta je spjata s Františkem Křižíkem, přezdívaným Český Edison. S ním je v Bechyni spojena nejen železnice, ale je po něm pojmenovaná také základní škola a vilová čtvrť. Před školou se nachází bysta tohoto českého vynálezce.

Trať Krupá – Chrášťany - Kolešovice zprovoznila Buštěhradská dráha 15. září 1883, tedy již 21 let předtím, než byla trať v obci Chrášťany přemostěna tratí Rakovník - Louny (24. 9. 1904). I proto je v Chrášťanech-zastávka honosná bývalá výpravní patrová budova, naštěstí je dosud zachována v původní podobě a zasloužila by si citlivou (!) renovaci.

Na dnešní výlet se vydáme od nejkrásnějšího nádraží roku 2018. Zasvěcení uhodli, že se jedná o nádraží Blíževedly (trať č. 087). První vlak přijel do Blíževedel dne 29. 12. 1898, kdy byl zprovozněn traťový úsek Litoměřice hor. n. – Česká Lípa, společnosti Ústecko-teplické dráhy, jako součást její transverzální dráhy, vedoucí z Teplic do Liberce. Dnes zde, na lince U 11, zajišťují osobní dopravu České dráhy, a. s., ve dvouhodinovém taktu soupravami RegioNova.

Kdo chce zažít náladu zapomenutého kraje kolem uzavřených Doupovských hor vojenským újezdem Hradiště, http://www.vojujezd-hradiste.cz/index.asp který vznikl k 1. 2. 1953, měl by přenocovat nejprve v malebném městě Kadaň. Kadaň byla povýšena na královské město v roce 1260 králem Přemyslem Otakarem II. Hlavním lákadlem Kadaně je gotická bílá věž radnice na hlavním náměstí či Katova ulička. V městě se například narodil i věhlasný balneolog Profesor Univerzity Karlovy Johann Wilhelm von Löschner (1808-1888), osobní lékař císaře Ferdinanda Dobrotivého a podporovatel lázní Kyselka (postavu Prof. Löschnera v televizním seriálu Mattoni ztvárnil herec Kratina).

S platností od 12. července 2020 bude zrušeno Hradlo Závodiště (v km 7,300) a Hradlo Barrandov (v km 3,000) na optimalizované trati Praha-Smíchov - Praha-Velká Chuchle - Praha-Radotín. Tím skončí historie obsazení dopraven v této části bývalé České západní dráhy. Do roku 1986 bylo na trati ještě Hradlo Malá Chuchle, zrušením Malé Chuchle se snížila kapacita této přetížené příměstské trati. V té době, ale na trati jezdilo o poznání méně vlaků než nyní.

Kdo nemá výletu na Doupovskou dráhu dost, může dojít z Podbořan přes zajímavou obec Letov na vlak až do Měcholup. V obci Letov (druhdy Ledau) se nacházejí dvě pozoruhodné památky - kostel Navštívení Panny Marie, který má zazděné všechny vchody, neboť byl postupně rozebírán na otop (!) a pod ním pohřební kaple z počátku 19. století, které jako předloha sloužila kaple v článku výše uvedeném Mašťově. Zde si můžete prohlédnout stav obce před rokem 1945: http://heimatkreis-podersam-jechnitz.de/podersam/ledau

Právě přítomno: 344 hostů a žádný gestor