Ani v době letních prázdnin se v hektickém roce 1990 nezastavila důležitá jednání OSŽ. Svědčí o tom zpravodajství z jednání tehdejší největší sekce OSŽ – sekce 11 (dopravy a přepravy) dne 26. 7. a následného zasedání Ústředí OSŽ z 31. 7. Jednání sekce 11, které proběhlo v Olomouci, se zúčastnil ústřední ředitel ČSD Ivo Malina se svými spolupracovníky. „Jedním z hlavních motivů svolání olomoucké schůzky byla nespokojenost pracovníků dopravy a přepravy s plněním dohod uzavřených mezi Ústředím OSŽ, Ústředním ředitelstvím ČSD a Koordinačním výborem provozních pracovníků Slovenska,“ píše se v úvodu článku. Ústřední ředitel Ivo Malina informoval o postupu při řešení požadavků odborářů a zdůraznil, že „klíčovou záležitostí příštích týdnů bude vyřešení vztahu státu a železnice. Až padne rozhodnutí o státních dotacích – mělo by to být v září – bude vše mnohem jasnější,“ uvedl a dodal, že nezbytné pro efektivní řízení dráhy bude rovněž rozdělení pravomocí mezi FMD a ÚŘ ČSD. Představitelé Ústředního ředitelství ČSD podali zástupcům sekce 11 informace především o zásadách zařazování pracovníků do vyšší důchodové kategorie, poskytování jízdních výhod a o připravovaných úpravách zásad odměňování.
Informacemi a požadavky plynoucími z tohoto jednání – i z dalších sekcí OSŽ – se zabývalo Ústředí OSŽ dne 31. 7. Ústředí OSŽ na tomto jednání rovněž zvažovalo důvody pro i proti účasti v Československé Konfederaci odborových svazů a po dlouhé diskusi členství odsouhlasilo s tím, že další setrvání posoudí první řádný sjezd OSŽ. Ústředí se dále mimo jiné seznámilo s postupem při reorganizaci železničního zdravotnictví a při zřizování železniční nemocenské pokladny. Představenstvo OSŽ předložilo Ústředí harmonogram přípravy celostátního sjezdu, který byl naplánován na 12. prosinec1990.
Z dalších článků stojí za zmínku mimo jiné přehled změn, které obsahovala připravovaná novelizace předpisu Ok 3 o přidělování stejnokrojů a oděvních součástek, včetně zavedení bodového systému, dále informace Cestovní kanceláře OSŽ či otevřený dopis pracovníků Mostního obvodu v Plzni, kteří kritizovali výši paušálních cestovních náhrad poslanců a srovnávali jejich podmínky pro cestování s těmi, v nichž žijí mimo domov pracovníci ČSD. „Rádi bychom uvítali některé naše poslance v našich obytných vozech a maringotkách přímo na nádražích, kde jsou ubytováni až čtyři pracovníci v jednom ubytovacím oddíle. Na některých pracovištích není ani možnost napojit obytné vozy na zdroj vody, takže si ji pracovníci po skončení práce na mostě musí nosit ve vědrech,“ uvádí se mimo jiné v dopise předsedovi federálního shromáždění.
Na straně 3 najdeme rubriku „Cestovní kancelář OSŽ informuje“ a tabulky mezinárod-ních jízdních výhod. „Z našich poznatků vyplývá, že se CK OSŽ stává konkurencí a hrozbou pro mnohé skupiny, které využívaly účelové přepravy železničářů k získávání výhod pro sebe a blízké spolupracovníky, k neoprávněnému obohacování průvodčích, k úplatkům a protislužbám. Mnohé stížnosti železničářů jsou toho důkazem,“ uvádí se v článku. CK OSŽ rovněž poukazuje na některé soukromé cestovní kanceláře, které organizují nezajištěné zájezdy a zneužívají benevolence pracovníků cizích železnic. „Dělají ostudu všem československým železničářům a mohou být - pokud jim v tom nezabráníme - důvodem k zákazu jakéhokoliv cestování zvláštními vlaky a vozy našich železničářů do ciziny.“
Zdeňka Sládková