Ač je v záhlaví Obzoru č. 23 datum vydání 17. 12, tedy šest dní po I. řádném sjezdu OSŽ (konal se 11. 12. 1990), o jeho průběhu toto číslo vůbec neinformuje. Výroba Obzoru byla v té době totiž dosti zdlouhavá, celý proces od redakce ke čtenáři trval kolem 14 dní.
Rukopisy článků se psaly v redakci na klasickém psacím stroji a poté je sazeči v tiskárně přepisovali znovu a odlévali je do kovových řádek, ty se podle redakční grafické předlohy sestavovaly do sloupců a spolu s otisky fotografií, tzv. štočky, se ze stránek vyrobila matrice a z ní se odlily kovové pláty pro rotačku. Byla to tzv. „horká sazba“; o elektronickém přenosu dat jsme tehdy věděli jen teoreticky a považovali jej za hudbu velmi vzdálené budoucnosti.
Obzor č. 23 tedy vyšel po sjezdu, ale vznikal před sjezdem. To se odrazilo i na jeho obsahu, v němž převažují „nadčasové“ články. Na první straně najdeme rozhovor o výsledcích sociologického šetření mezi pracovníky vlakových čet. Závěr je lakonicky shrnut v titulku: „Vysoké nároky – špatné podmínky“. Výzkumný ústav železniční, který tento výzkum prováděl, doporučil Ústřednímu ředitelství ČSD postupně zkvalitňovat prostředí vlakových čet, především nocležen. Dále mimo jiné doporučil zohlednit práci přesčas při výpočtu dovolené, důchodově zvýhodnit turnusové pracovníky, vyřešit platové podmínky či zrovnoměrnit rozložení pracovní doby v roce.
Dne 4. prosince, týden před vydáním řádného Obzoru č. 23, vyšlo číslo mimořádné, které bylo na rozdíl od čísla 23 nabité informacemi. Obsahovalo totiž podrobné zpravodajství z předsjezdových jednání všech tehdejších šestnácti odvětvových sekcí OSŽ, která se konala mezi 14. a 27. listopadem. Některá z nich, zvláště u největších sekcí, představovala jakési malé sjezdy, vždyť například nejpočetnější sekce OSŽ, odvětví dopravy a přepravy, si do Olomouce pozvala 741 delegátů (!), z nichž bylo přítomno 486. Všechny sekce diskutovaly o situaci na železnici, o prioritách odborové práce, vyjádřily se k budoucímu uspořádání OSŽ a zvolily své zástupce v Ústředí OSŽ. Připomeňme, že každá sekce měla jednoho zástupce z České republiky a jednoho ze Slovenska.
Z velkého množství informací, které obsahuje mimořádné číslo Obzoru, uveďme alespoň několik postřehů. Na sekci dopravy a přepravy zazněla kritika Ústředí OSŽ za ne vždy objektivní přístup k požadavkům zástupců této sekce a také za to, že odmítlo použít nejsilnější nátlakové akce, které sekce navrhovala. Jednání sekce železničního průmyslového opravárenství (ŽPO) bylo poznamenáno obavami pracovníků železničních opraven o další existenci železničního průmyslového opravárenství, protože, jak se zde uvádí, „objevily se poplašné zprávy o tom, že se má odtrhnout od ČSD“. Tajemník OSŽ tehdy ujistil přítomné, že snahou je, aby se tržní mechanismus co nejméně dotknul zaměstnanosti v ŽPO. Sekce železničního zdravotnictví požadovala udržet železniční zdravotnictví v rámci resortu dopravy a vytvořit podmínky pro zřízení železniční nemocenské pojišťovny. Obavy o odtržení od resortu dopravy se obávali i delegáti železničního učňovského školství. Odvětví lokomotivního hospodářství se mimo jiné zabývalo vztahem k Federaci strojvůdců a kritizovalo liknavé plnění slibů ze strany Ústředního ředitelství ČSD. K nejdisciplinovanějším jednáním patřilo dle Obzoru dvoudenní zasedání služby traťového hospodářství. „Výzva všem železničářům“, která z jednání vzešla, byla otištěna na první straně tohoto čísla. Apelovala na jednotu odborů a důrazně upozornila vedení resortu a železnice, že traťováci už nebudou tolerovat polovičatá řešení svých požadavků a v případě nutnosti využijí všech účinných prostředků k nápravě věcí.
„Obzorbude týdeníkem“ - výrazný titulek na čtvrté straně mimořádného čísla Obzoru upozorňuje na zásadní změnu ve vydávání Obzoru. Krátký článek, doplněný objednacím lístkem, vysvětluje, že změna v periodicitě byla vyvolána především opakující se kritikou na nedostatek informací, na jejich jednostrannost a neaktuálnost. Redakce proto slíbila čtenářům zkrácení výrobní lhůty a tedy větší aktuálnost a pestrost obsahu.
Zdeňka Sládková