Obzor č. 17 – 30. 4. 1991
Obzor č. 17 – 30. 4. 1991 Obsáhlý rozhovor s tajemníkem OSŽ Miroslavem Janáčkem s názvem „Nejsme proti racionalizaci, jsme proti bezdůvodnému propouštění“ reaguje na plánované propuštění 19 tisíc zaměstnanců ČSD do konce roku 1991.
Tajemník OSŽ v něm uznává, že vzhledem k radikálnímu poklesu přepravy je počet pracovníků ČSD vysoký (260 tisíc i se Slovenskem, pozn. red.) a racionalizace tedy bude nutná. „Nyní jde o to, aby se tento akt vykonal kulturně, aby byly obě strany – zaměstnanec i zaměstnavatel – na tuto činnost připraveny a aby byly dodrženy všechny legislativní kroky,“ zdůraznil. OSŽ, jak dále uvedl, požaduje před propouštěním provést nejprve objektivizaci norem spotřeby práce vzhledem k bezpečnosti železniční dopravy a technologii provozu. „Trváme na tom, aby případné další uvolňování pracovníků bylo rozvrženo do několika let a aby bylo o uvolněné pracovníky patřičně postaráno.“ Tajemník OSŽ se vyslovil i k chystané privatizaci Mechanizace traťového hospodářství (MTH) a Železničních opraven a strojíren (ŽOS). „Ústředí OSŽ s těmito návrhy nesouhlasí, protože privatizace ve smyslu současné legislativy není připravena a nejsou předpoklady, že by proběhla kulturním způsobem,“ zdůraznil.
K otázce privatizace, jak se dočítáme dále v rubrice „Co se děje v ústředí“, se opětovně vyslovila i odborová sekce železničního opravárenství, která připomněla, že by ČSD po vyčlenění ŽOS ztratila větší část zisku z činnosti pro cizí odběratele a zvýšily by se náklady na opravy železničních kolejových vozidel v ŽOS s ohledem na nutnost zapracovat do cen 50% odvod z mezd a nutný zisk. „Zároveň by vyčleněním ŽOS došlo k zásadním změnám v sociálním postavení pracovníků těchto organizací,“ zdůraznili zástupci ŽOS ve svém prohlášení.
„Postrádáme koncepci a odpovědnost,“píše se v dalším kritickém stanovisku, tentokrát od oblastní rady sekce služby 11 OSŽ Praha, na 1. straně tohoto čísla. Sekce požaduje, aby Ústřední a Oblastní ředitelství ČSD zveřejnily strategii rozvoje ČSD na období alespoň dvou let včetně koncepce řízení, vymezení pravomocí a odpovědností, ekonomických vazeb, sociálního programu a řešení otázek zaměstnanosti.
Obzor č. 18 – 7. 5. 1991
„Destrukce železnice by byla hospodářskou a ekologickou katastrofou ČSFR“je výrazný titulek obsáhlého článku z návštěvy bývalého generálního tajemníka největšího odborového svazu státních pracovníků Velké Británie. Článek měl důrazně varovat před tím, aby se Československo dalo v oblasti železnice podobnou cestou, jakou šla Velká Británie.
„Mnozí lidé u vás jsou přesvědčeni, že to hlavní, co ČSFR v současné době potřebuje, je fungování zcela volného trhu. Chtěl bych proto připomenout, co se díky úplně volnému trhu stalo s hospodářstvím Velké Británie,“ uvedl pan Thomas v úvodu svého vystoupení a zdůraznil, že volný trh nejen prohlubuje sociální nerovnosti, ale navíc nezaručuje ani hospodářskou efektivnost. „Jednou z největších tragédií ve Velké Británii byla ohromná destrukce a zavírání železnic, ke kterým došlo v 50. a 60. letech,“ řekl dále a připomněl, že zatímco dříve bylo možné dojet vlakem prakticky do každé vesnice, nyní ve Velké Británii spojuje železnice pouze větší města. Jízdné velice podražilo, silnice jsou zahlceny auty a životní prostředí se stále zhoršuje. „Zlikvidovat železnici je velmi jednoduché, ale znovuvybudování představuje velký finanční problém,“ poznamenal dále pan Thomas. „Každá země, která omezila své železnice, dnes tohoto kroku lituje. Myslím však, že vaše situace je zcela jiná. Máte silné ekologické hnutí, máte možnost využít naše zkušenosti. Věřím, že nepropásnete šanci k tomu, abyste železnici zachránili,“ řekl na závěr.
Obzor č. 18 zaznamenal první snahu omezit režijní výhody železničářů. Federální ministerstvo financí totiž navrhlo změnit jejich charakter z tarifní slevy na naturální mzdu. Ústředí poslalo na příslušná místa své negativní stanovisko. „Je zřejmé, že odebrání režijních výhod by bylo asi tou poslední kapkou do již tak rozbouřené nádoby trpělivosti železničářů,“ konstatuje se v článku. Zdeňka Sládková