Obzor č. 29 – 23. 7. 1991
V úvodním článku tohoto čísla se dočítáme, že kolektivní vyjednávání o KS na rok 1991 s ČSD, s. o., je stále ve slepé uličce. Odbory totiž požadovaly vyřešit otázku odstupného, nárůstu mezd a zdravotní způsobilosti a generální ředitel ČSD řešení přislíbil.
Otázka zdravotní způsobilosti se však na program společného jednání OSŽ a zástupců ČSD dne 12. 7. vůbec nedostala. Co se týká nárůstu mezd, zástupci vedení ČSD konstatovali, že ÚŘ ČSD na něj nemá prostředky a vzhledem k přenesení kompetencí na oblastní ředitelství bude nutno mzdy řešit i s nimi, což bylo poté na jednání dohodnuto. Uzavřena byla alespoň otázka odstupného při nadbytečnosti (5měsíční plat při odchodu na základě dohody v průběhu prvního měsíce výpovědi, při pozdějším odchodu bude odstupné příslušně kráceno).
V čísle najdeme další diskusi o trati Rakovník – Mladotice, navazující na informace z předchozího čísla, kde bylo otištěna petice občanů za zachování provozu na této trati. Tentokrát Obzor uveřejnil vyjádření předsedy vlády ČR Petra Pitharta (který zachování provozu podpořil, uvedl však, že problematika spadá do působnosti Federálního ministerstva dopravy), a dopis poradce ministra dopravy Ing. Nováka, který uvádí, že Federální ministerstvo dopravy nemá zájem na rušení tratí a považuje to za krajní možnost. „Snažíme se přesvědčit představitele státní správy i zákonodárných sborů, že úspora nákladů ze zrušené tratě je pouze pomyslná, protože na jiný způsob dopravy musí stát vynaložit asi pětkrát větší prostředky,“ uvádí se v jeho dopise Petru Pithartovi.
Z předchozího čísla pokračuje rovněž článek shrnující argumenty o tom, proč je nevýhodné dělit ČSD na českou a slovenskou část (připomeňme, že v té době se již živě diskutovalo o rozdělení Československa; došlo k němu dne 1. 1. 1993).
Obzor č. 29 přináší celostránkovou reportáž ze Železničních opraven a strojíren v Praze Bubnech s názvem „V nejistotě se pracovat nedá“. Zaměstnanci této „žosky“ se totiž dozvěděli, že byl pozemek ČSD v Praze–Bubnech prodán kanadské firmě a že z toho důvodu jejich „žoska“ brzy zanikne. Ústřední ředitel ČSD Ing. Ivo Malina tehdy tuto domněnku odborářů vyvrátil a Ing. Kotas, specialista odboru ekonomiky a obchodní politiky ÚŘ ČSD, na schůzce se zástupci OSŽ uvedl, že zástavba Buben a Holešovic jako atraktivní oblasti samozřejmě bude. „V žádném případě to nebude na úkor dráhy. Tzn., jestliže tam dnes jsou ŽOS a další objekty ČSD, tak musí zůstat zachovány. V žádném případě nepřipadá v úvahu nějaké vyvlastňovací řízení na pozemek ČSD. Dráha také nebude v žádném případě pozemek prodávat,“ uvádí se v textu. (Pozn. red.: ŽOS Bubny ukončily činnost v roce 1992, nástupnická firma ŽOS ATECO do roku 2013 opravovala a rekonstruovala osobní a poštovní vozy. Na podzim 2015 proběhla de-molilce budovy bývalé žosky. Ta byla sice v roce 2004 zapsána jako kulturní památka, ale po 4 letech bylo toto rozhodnutí zrušeno.)
Obzor č. 30 – 30. 7. 1991
Předseda OSŽ Zdeněk Škop se v úvodním článku tohoto čísla opět věnuje vztahům OSŽ a ostatních odborových svazů působících na železnici. Připomíná, že jim OSŽ již několikrát nabízelo spolupráci, nesetkalo se to však s odezvou. Dále uvádí, že by mělo skončit období, kdy se některé menší odborové organizace chlubí cizím peřím a neuvádějí, jaký je jejich skutečný podíl na dosažených výsledcích při jednání. „Ten, kdo rozbíjí odbory na železnici a zatím neumí kvalifikovaně předestřít nic lepšího, to dělá buď z hlouposti, nebo slouží politice, která současným odborům škodí,“ tvrdí v článku Zdeněk Škop.
Obzor č. 30 dále uveřejňuje informace z porady předsedů základních organizací OSŽ při Ústředním a oblastních ředitelstvích ČSD a na provozních pracovištích ČSD, která se konala dne 17. 7. Diskutovalo se na ní mimo jiné o tom, zda patří přednostové do základní organizace OSŽ, koho lze považovat za zaměstnavatele a jak nově uspořádat zastoupení technickohospodářských pracovníků v OSŽ. Bylo navrženo založit samostatnou sekci OSŽ, která by zastupovala technickohospodářské pracovníky, přednosty i jejich zástupce. „Hovořilo se i o celkově nevyhovující struktuře OSŽ, která podporuje rivalitu mezi jednotlivými služebními odvětvími. V zahraničí takové dělení neznají. Náš stále bující resortismus jen komplikuje život a oslabuje síly odborů,“ uvádí se v článku. Účastníci porady mimo jiné zmiňovali to, že v provozu stále převládá názor, že všichni THP jsou příživníci a lajdáci.„Měl by se najít most mezi úředníky a provozními pracovníky tak, aby jedni respektovali práci druhých a nerozlišovali, co kdo dělá, ale především, jak to dělá,“ zdůrazňuje se v článku.
Obzor rovněž uveřejňuje rozhovor s ředitelem podniku služeb OSŽ Pacifik, který tehdy měl velmi ambiciózní představy o budoucí činnosti. Kromě organizování zájezdů a mezinárodních sportovních akcí pro členy OSŽ měl v úmyslu zřídit první odborovou úrazovou pojišťovnu a dokonce začal jednat o založení speditérské akciové společnosti, která měla využívat kombinovanou přepravu.
Zdeňka Sládková