Obzor č. 25 – 24. 6. 1996
O snížení počtu vlakového personálu, které přinesla červnová změna grafikonu, se v Obzoru kriticky diskutovalo již před jejím zavedením. V redakční poznámce na první straně se zdůrazňuje, že změna kompetencí přinesla snížení četnosti revize jízdenek (tedy i pokles tržeb) a také ohrožení ochrany cestovních zavazadel před zcizením (kvůli nemožnosti bezpečně uzamknout služební oddíl). „Na mnoha vlacích se již objevily letáčky s textem, upozorňujícím cestující, aby se s veškerými stížnostmi obraceli na adresu Generálního ředitelství ČD v Praze, kde sedí viníci tohoto stavu,“ uvádí se v textu.
Článek s titulkem „Železničáři i veřejnost mohou devastaci své trati zatím jen smutně přihlížet“ popisuje problémy tratě 210 (Praha – Vrané nad Vltavou – Dobříš), kde byl kritický stav železničního svršku a na několika úsecích byla snížená traťová rychlost. Ke kritickým místům patřil i Měchenický most. Z hodnocení revizního mostmistra totiž vyplynulo, že životnost mostu je již na nule. Hrozilo okamžité zastavení provozu nebo silné omezení osobní dopravy. „Posázavský pacifik úpěnlivě volá o pomoc, zatím ale marně,“ konstatuje autor v závěru článku.
Obzor č. 26 – 1. 7. 1996
„Navržená varianta předpokládá sloučení do jedenácti dep,“ říká tajemník ústředí OSŽ Kurt Mužík v rozhovoru na 1. a 2. straně. Sloučení stávajících 25 do 11 dep kolejových vozidel bylo totiž jedním z návrhů, které vedení odboru kolejových vozidel ČD předložilo odborářům k diskusi. V té době bylo sice známo, kdo se s kým sloučí, ale nevědělo se, ve kterém městě bude sloučené depo sídlit. Slučování dep mělo přinést vyčlenění zbytného majetku a úspory energií a dalších nákladů spojených s provozem budov. Mělo dojít i ke snížení počtu THP. Oběh lokomotiv a jejich opravy měly být účinnější.
Článek na straně 3 informuje o tom, že v České Třebové patrně vyřešili nadstav strojvedoucích. S novým grafikonem totiž vznikl v depech kolejových vozidel nadstav 354 strojvedoucích. V České Třebové nabídli strojvedoucím možnost buď rozvázat pracovní poměr (plus dvouměsíční odstupné), nebo přejít na volná místa vozmistrů, zámečníků kolejových vozidel či do pomocného provozu nebo převedení na jeden měsíc v roce do profese železničář–posunovač.
„O tratě, určené k privatizaci, ztrácejí České dráhy zájem,“ říká titulek článku, který se věnuje jedné z postižených tratí, a to z Čejče do Ždánic, kde rok od roku klesala osobní přeprava i zájem přepravců. Údržba železničního svršku se prováděla jen v nejnutnější míře, špatně trasované byly i přípoje. „Na každém kroku je zde slyšet, že prováděná ´racionalizace´ je jen záminkou k tomu, aby trať mohla být prohlášena za bezperspektivní a byla zrušena bez náhrady,“ uvádí se v textu.
Vzhledem k začínajícím prázdninám vyšla v tomto čísla i příloha Železničářské toulky. V čísle se dočítáme i to, že v prvním červencovém týdnu se redakce Obzoru přestěhovala z Národního domu (dříve ÚKDŽ) v Praze na hlavní nádraží.
Zdeňka Sládková