V roce 2015 byla generálně opravena regionální trať Mělník - Mšeno (076). Bylo to v hodině dvanácté, neboť trať byla trvale ohrožena již od roku 1997 trvalým zastavením provozu. Je vidět, že v některých případech také zvítězí zdravý rozum, který podpořily petice nelhostejných občanů. Odsouzená trať se nyní stává příměstskou tratí Mělníka, potažmo Prahy, a platným členem „klubu“ Pražské integrované dopravy (PID), který bude od nového GVD rozšířen až do Mšena (pásmo 6).

Železniční stanice Blatná leží na jednokolejné regionální trati Březnice – Blatná - Strakonice v km 22,1 a na trati stejné kategorie Blatná – Lnáře - Nepomuk v km 0,0. Obě dvě tratě byly předány k veřejnému užívání shodně 11. června 1899. Obě dvě tratě jsou také řízeny dle předpisu pro zjednodušenou dopravu („détrojka“), sídlo dirigujícího dispečera je v žst. Blatná a je zde i „Depo kolejových vozidel Plzeň, Provozní pracoviště Blatná,“ které zajišťuje vozbu dokonce na čtyřech vozebních ramenech: Volary – Strakonice - Březnice, Nepomuk - Blatná, Březnice - Rožmitál pod Třemšínem, ale i na hlavní trati Protivín – Zdice - Beroun.

V období, kdy význam Višegrádské čtyřky dostává nový středoevropský rozměr, jsem se rozjel EC 273 z Prahy hl. n. do zastávky Nagymaros-Visegrad (ano, EC zastavuje i v zastávce), abych se přeplavil přívozem přes Dunaj do obce Visegrád a dále pokračoval do prudkého kopce k legendárnímu hradu Visegrád, který byl založen již v 10. století uherskými králi z rodu Arpádovců. Hrad měl jako své sídlo i římský císař, král uherský a král český Zikmund Lucemburský. Na hradě byly uchovávány uherské korunovační klenoty, jejich replika je vystavena v bývalé klenotnici.

Oblast na rozhraní Slovenska a Maďarska, kterou po Trianonské smlouvě po roce 1918 rozděluje řeka Ipeľ - Ipoly jsem navštívil již vícekrát (viz rubrika Cestujeme s Obzorem). Nyní přináším zprávu z okolí pohoří Börzsöny, které z jedné strany obtéká Dunaj a z druhé zmíněná říčka Ipeľ. Při svém putování jsem navštívil obec Pastovce (Ipolypásztó). Původně totiž úzkokolejná trať pro svoz dřeva i přepravu cestujících odbočovala právě od žst. Pastovce, jejíž provoz v úseku Pastovce - Nagybörzsöny skončil právě vytyčením nových Československých hranic v roce 1920.

Jediná česká úzkokolejka o saském rozchodu 750 mm (ostatní mají rozchod bosenský - 760 mm) byla postavena v roce 1900 z Frýdlantu v Čechách do Heřmanic, kde navazovala na síť úzkokolejek. V Heřmanicích tak vznikl jediný úzkokolejný mezinárodní přechod na území Zemí Koruny české v rámci Rakousko-Uherska; v letech 1918-1938 byl v Heřmanicích přechod mezi Československem a Německem. Po roce 1945 připadla část německé tratě v úseku Heřmanice (Hermsdorf - Markesdorf) - Bogatynia (Reichenau) - Zittau nově vytyčenému přesunutému Polsku (z východu na západ). Na polském území úzkokolejka přežívala do roku 1961, kdy byla z důvodu povrchové těžby uhlí zrušena.

Spisovatelem Bohumilem Hrabalem (1914-1997), který zemřel před dvaceti lety, byly „poznamenány“ tři železniční stanice: Dobrovice, Kostomlaty nad Labem a Loděnice. V žst. Dobrovice byl v roce 1944 výpravčím-záškolákem, v Kostomlatech autorizoval a v Loděnicích se natáčel film Ostře sledované vlaky, to vše je notoricky známo. Jak se doba na železnici v posledních letech rapidně mění, mění se i obsazení stanic vlivem zavádění dálkového řízení, takže v současné době zbyl výpravčí z „Hrabalovských“ stanic pouze v žst. Kostomlaty nad Labem. Poetická stanice Dobrovice se v průběhu roku 2016 změnila k nepoznání, zmizela fotogenická mechanická dvouramenná návěstidla, zmizelo původní nástupiště, nové bylo přesunuto asi o třicet metrů ve směru na Nymburk. Nakonec zmizela i deska vedle dopravní kanceláře, která upozorňovala na slavného spisovatele.

V polovině května byl obnoven po třech letech pravidelný parní provoz v polském Wolsztyně (viz Obzor 12). Proto jsem neváhal a Wolsztyn 4. srpna navštívil. Do 15. 8. je návštěva o to víc zajímavá, že v této době z důvodu výluky na trati Leszno - Wolsztyn jezdí tři páry parních vlaků v trati Zbaszynek -Wolsztyn, kde jinak pravidelně nejsou zaváděny. Parní provoz zajišťuje společnost Koleje Wielkopolskie a výtopna Wolsztyn (Informace o jízdních řádech zde: http://koleje-wielkopolskie.com.pl/rozklad-jazdy-2/; další web, který se věnuje přímo parnímu provozu ve Wolsztyně a denně stránky aktualizuje najdete zde: http://www.parowozy.com.pl/news.htm).

V pondělí 17. července jsem se vypravil k zjištění současného stavu na trati Plzeň - Žatec (trať 160). Cílem byla dálkově řízená žst. Petrohrad a z Plzně jsem chtěl použít vlak soukromého dopravce GW Train Regio. Železniční anabáze mé cesty začala již ráno, kdy byl osobní vlak 8814 od Prahy hl. n. ukončen z důvodu zpoždění v žst. Karlštejn a pro cestující do Berouna byl zastaven budějovický rychlík 1250, který zcela nelogicky mimořádně nezastavoval v zastávce Srbsko, takže cestující v Srbsku měli prostě smůlu a pakliže chtěli právě pokračovat z Berouna směr Příbram - Č. Budějovice, zůstali doma.

Ze sítě Železnic Slovenské republiky (včetně mnoha tratí nyní již bez pravidelné osobní dopravy) mi zbýval projet úsek Čierna nad Tisou – Čop. Tak jsem si řekl, proč to rovnou nespojit s výletem na Ukrajinu! Mezi hlavní cíle mé cesty patřilo projetí Užockého průsmyku, návštěva měst Lvov a Kyjev, a několik dní koupání v Azovském moři.

Při letních cestách po Rakousku s ÖBB zvu čtenáře Obzoru do oblasti korutanského ledovcového jezera Pressegger See, které leží pod Slunečními Alpami (Sonnenalpen) u hranic s Itálií, v oblasti se slovinskou menšinou. Presseger See leží na trati (Villach) – Arnoldstein – Hermagor, zvané Gaitalbahn. Do prosince 2016 trať pokračovala z Hermagoru až do Kötschach-Mauten přes Tröpolach. Stavba toho úseku je kuriózní, stejně tak jako násilné zastavení provozu.

Po oslavách 120 tratě Protivec – Bochov jsem 3. června cestoval vlakem ze Žlutic (do prosince 2012 sídlo dirigujícího dispečera, nyní neobsazená dopravna D3 a prázdná budova) do Horního Slavkova –Kounice (dříve Ležnice) přes Bečov nad Teplou. Pro cestujícího se nyní jedná o dost tarifně strastiplnou cestu. Nejprve si zakoupí jízdenku u průvodčího vlaku ČD, a. s., ve Žluticích, jelikož ČD zrušily prodej jízdenek pro soukromé dopravce, je cestující nucen si zakoupit další jízdenku ve vlaku GW Train Regio z Bečova nad Teplou do Krásného Jezu, kde přestoupí opět na vlak ČD, a. s., a jelikož je zde zaveden samoobslužný způsob odbavování, musí si koupit již třetí jízdenku, a to v prodejním automatu ve voze. Stává se, že vhozené mince geniální automat neustále vrací zpět jako „falešné,“ pak následuje další krok, koupit si jízdenku u strojvedoucího, který je naštěstí ještě vybaven POPem.

Čas výletů je v plném proudu. Pojďme se vydat vlakem na jeden zajímavý výlet na sever Čech, kdy v jediném dni můžeme (mimo jiné) navštívit tři zříceniny hradů a jeden renesanční zámek. Malé obci Perštejn, nacházející se nedaleko Klášterce nad Ohří, se přezdívá podle známého italského města v podhůří Alp - Český Merán, neboť leží v klimaticky příznivé poloze vhodné pro pěstování ovoce.

Právě přítomno: 327 hostů a žádný gestor