Po prohlídce Slavošovského tunelu a části nerealizovaných Gemerských spojek, které měly spojit trať Plešivec - Slavošovce s tratí Plešivec - Muráň (v žst. Lubeník) jsem se přesunul na noc do Revúce. V dopravně a nákladišti D3 Revúca se pravidelně nakládá dřevo. Na trati Plešivec - Muráň byla osobní doprava zastavena dokonce dvakrát - nejprve „za Dzurindy“ v únoru 2003, v červnu 2003 byla osobní doprava obnovena, ale s omezeným počtem vlaků, takže se stávala nepoužitelnou. Cíleně pak následovalo opětné zrušení osobní dopravy k 1. květnu 2011, což bylo tehdy vzhledem k blížící se turistické sezoně šokující, ale nikoli za dané situace na Slovensku překvapující.
Při pobytu v lázních Číž kúpele či jinde v oblasti Národního parku Slovenský kras, či Národního parku Muráňská planina, možno zažít nejedno dobrodružství s „lovením Bobříka odvahy“. Nabízí to návštěva nedostavěné železnice tzv. Gemerských spojek. Jejich realizace začala po vzniku Slovenského státu po roce 1939 a odstoupením některých příhraničních tratí Maďarskému království (ano, Maďarsko bylo do roku 1944 královstvím bez krále s regentem admirálem Horthym Miklósem de Nagybánya 1868-1957). Stavba začala v roce 1941 a pokračovala až do roku 1949, kdy byla definitivně zastavena (ač se ještě v roce 1990 objevila studie proveditelnosti a dokončení díla, ač jen v úseku Revúca - Tisovec!). Viz https://www.zeleznicne.info/view.php?cisloclanku=2009120009
Slovenské lázně Číž kúpele leží při maďarských hranicích a v současné době jsou využívány také pro kondiční ozdravné pobyty (KOP) pro české železničáře. Lázně jsem soukromě navštívil ve dnech 13. - 15. září při nástupu nových účastníků KOP převážně zaměstnanců SŽDC z Prahy a okolí. Do lázní se dá dostat vlakem dosti krkolomnou cestou s přestupem v Bratislavě na „gemerské“ rychlíky relace Bratislava hl. st. – Zvolen – Lučenec -Číž-kúpele - Rožňava – Košice. Rychlíky jsou pro horší stav tratě a pomalé jízdy skoro pravidelně opožďovány kolem třiceti minut. Náš rychlík byl opožděn dokonce 45 minut.
Úvraťová dopravna D3 Liteň leží v km 5,151 tratě 172 Zadní Třebaň – Liteň - Lochovice. Byla otevřena 30. srpna 1901, hlavním podporovatelem stavby tratě byl Josef Šebastián baron Daubek, který byl majitelem velkostatku Liteň, Skuhrov pod Brdy a Vlence v letech 1882 - 1922. Rod Daubků vlastnil Liteň od roku 1850 - (mimo 1950 - 1989) -2006, kdy tento rod Liteň nadobro opustil. Jiří Daubek se v roce 1931 oženil s operní pěvkyní Jarmilou Novotnou (1907-1994), spolu s manželem je pohřbena v monumentální hrobce v anglickém parku nedaleko dopravny D 3 Liteň.
Železniční stanice Nižbor leží v km 9,485 jednokolejné tratě Rakovník - Beroun, je stanicí přednostního směru do žst. Hýskov. V žst. Nižbor je v určitou dobu zaváděna výluka dopravní služby (VDS). Stanice je vybavena reléovým zabezpečovacím zařízením 3. kategorie. V mezistanicím úseku Nižbor - Zbečno je telefonické dorozumívání, v mezistaničním úseku Nižbor - Hýskov je automatické hradlo AH88. Trať Rakovník - Beroun byla ještě donedávna rájem mechanických návěstidel, to je však již minulostí. Trať byla uvedena do provozu v roce 1876 a byla jako jedna z mála ve své době vybudována nikoli renomovanou soukromou společností, ale státem – císařsko-královskou státní dráhou (kkStB) - jako součást tratě Protivín - Zdice, mimo úseku Zdice – Beroun (Česká západní dráha BWB) - Rakovník.
Bývalá žst. Šťáhlavy leží na plzeňské větvi bývalé Dráhy císaře Františka Josefa Vídeň- (Wien, Franz-Josef Bhf) – Gmünd - České Budějovice - Plzeň v km 335,9 od Vídně a v nadmořské výšce 374,542 m nad mořem. Stanice byla již v roce 1930 změněna na nákladiště a zastávku se závorářským stanovištěm. V nedávných letech došlo k redukci zbylého kolejiště, takže v současné době z bývalé žst. zbyla pouze původní výpravní budova, ta však byla v roce 1966 zbavena všech ozdob a historicky znehodnocena. Od 28. března 2019 byla v zastávce Šťáhlavy zrušena osobní pokladna, tím se zakončila stopadesátiletá historie nepřetržitého obsazení této budovy pracovníkem drah.
Trať Chrást u Plzně – Stupno - Radnice byla vystavěna Českou západní dráhou (Böhmische Westbahn - BWB) po částech. První část tratě Chrást u Plzně - Stupno byla zprovozněna již v roce 1863. Jedná se tak o jednu z prvních tratí na území bývalého Království českého lokálního významu. Stalo se tak hlavně pro přepravu uhlí z černouhelných dolů Radnické pánve ležící na panství hrabat ze Sternbergu, majitelů zámku Březina u Radnice. Právě zde působil jeden ze zakladatelů Národního muzea, botanik a geolog Kašpar Maria hrabě ze Sternbergu (1761-1838). V černouhelných dolech na Radnicku objevil četné fosilie.
V prosinci 2018 byl zveřejněn v rubrice „Cestujeme s Obzorem“ článek o tehdejší nz. Všeradice, ležící v km 11,699 na trati Zadní Třebaň – Liteň - Lochovice. Tehdy jsem v onom článku kritizoval, proč není nz. Všeradice opět dopravnou jako bývala do 90. let 20. století. Uběhlo půl roku a SŽDC aktivovalo změnou č. 2 PND D3 tratě Zadní Třebaň - Lochovice novou dopravnu D3 Všeradice, ba co víc - v moderním duchu, pro zvýšení propustnosti této perspektivní lokálky, zařazené do systému PID, byly osazeny samovratné výměny a návěstidla se zábleskovým světlem.
V jihozápadní části Českého krasu leží obec Suchomasty, která je známa svým pivovarem (na snímku v současné podobě), který byl založen v roce 1601. V roce 1891 ho tehdejší majitelé - rodina Marešova - nechali přestavět na parostrojní od firmy Ringhoffer. Zajímavou informací na desce naučné stezky je údaj, že pivovar dodával své pivo například i vyhlášené smíchovské restaurace Plzeňka, po níž se dosud jmenuje tramvajová zastávka, poslední před Smíchovským nádražím.
Záhorskou Ves jsme v rubrice „Cestujeme s Obzorem“ opustili 4. dubna 2018. Nyní přichází z Bratislavského kraje jako ledová sprcha zpráva, že v návrhu GVD 2020 bude již podruhé po Dzurindově rošádě v roce 2003 zastavena osobní doprava na trati Zohor - Záhorská Ves, ale i letní doprava Zohor - Plavecké Podhradie.
Kdo má rád Dolnorakouskou vinařskou oblast Weinviertel Niederösterreich, neměl by cestu oddalovat. Dr. Ludwig Schleritzko, zemský rada spolkové země Dolní Rakousko přes finance a dopravu (mobilitu) navrhl od prosince 2019 zrušení osobní dopravy na trati Gänsendorf - Groß Schweinbarth/Bad Pirawarth/Obersdorf. Trať leží blízkosti českých hranic a odbočuje před Vídní z hlavní tratě Vídeň-Břeclav v Gänsendorfu.
Na pražských Hradčanech v Letohrádku královny Anny zvaným Belveder je do 30. 11. výstava Pád železné opony. Vstup na výstavu je volný. Na velkoformátových fotografiích je zachycen přelomový rok 1989 v bývalém Československu, Polsku, Maďarsku a bývalé Německé demokratické republiky. Panely jsou umístěny uvnitř Letohrádku, vně budovy a v blízkosti „Zpívající fontány.“ U vstupu je zbudována maketa pádu Berlínské zdi a jako symbol skutečný trabant.
Právě přítomno: 259 hostů a žádný gestor