Další nejen železniční zajímavostí je oblast Králického Sněžníku. K výstupu na Králický Sněžník je nejlepší zvolit cestu vlakem od Zábřehu na Moravě do Hanušovic, neboť jak známo, již po roce 2011 vlivem krajských hranic a tahanic došlo k likvidaci celotýdenní osobní dopravy na trati Dolní Lipka -Hanušovice (vlaky jezdí sporadicky pouze o víkendu). Tímto opatřením je zlikvidováno letité spojení s Prahou přes Hradec Králové a Lichkov do Hanušovic, potažmo do lázní Jeseník. To však krajské politiky netrápí, oni patrně jezdí auty.

Železniční stanice Praha Smíchov se historicky skládá (do odvolání) ze dvou nádraží a tří soukromých společností, které byly postupně zestátněny. Byla to Česká západní dráha (zestátněna 1894), Buštěhradská dráha (zestátněna 1923) a Pražsko-duchcovská dráha (zestátněna 1884-92). V současné době probíhá v obvodu Smíchova cílené (z důvodu prodeje developerovi v roce 2004) smršťování kolejiště, z kdysi rozsáhlého nádraží zbude torzo. Málokdo ví, že na Smíchově-severní nástupiště - Společné nádraží či tzv. Buštěhrad je dosud v provozu elektromechanické zabezpečovací zařízení, je to vlastně jenom „ostrůvek elektromechaniky“, obklopený sovětskou reléovkou na Smíchově osobní nádraží, dálkovým řízením na směr výhybna Vyšehrad, dálkovým řízením směr Hlubočepy a nově i na Žvahov.

Jako kratší pěší výlet za každého počasí doporučuji vycházku po cyklostezce Černošice – Mokropsy - Dobřichovice. Cestu je možno zahájit v železniční zastávce Černošice-Mokropsy a po té dle e-mapy dojít do uličky V lavičkách, tím se dostaneme ke krásnému výhledu na mokropeský železniční most, který byl postaven v roce 1911 při zdvoukolejnění tratě Praha-Smíchov - Beroun.

Při cestě do Nového Boru, centra českého sklářství, většina osob cestujících vlakem přestupuje v Bakově nad Jizerou, uzlové stanici na trati Praha -Turnov/Rumburk či „krajsky“ useknuté lokálce do Dolního Bousova. Nádražní restaurace v Bakově, podobně jako v plno dalších stanicích, se stala minulostí. Tak nastoupíme do vlaku a jedeme po dálkově řízené trati do České Lípy, za Českou Lípou jsou již výpravčí obsazení, až na Skalici u České Lípy, kde výpravčí již není asi dvacet let. Většina vlaků se proto křižuje v Novém Boru.

Jak známo, Negrelliho viadukt se rekonstruuje a náročná oprava se protáhne. Jak jsem zjistil pochůzkou kolem žst. Praha-Bubny, dovážejí se zcela nelogicky kameny na výměnu poškozených dílů kamiony. Řidič kamionu na můj dotaz odpověděl velmi stručně: „Vozí se to z Německa.“ Z jakého lomu, jsem nezjistil, ani to nebylo na dostupných stránkách firmy Hochtief a jejích subdodavatelů, kteří výměnu kamenů provádějí. Dále je zarážející, že kameny nevozí po železnici, přitom od Bubenče by to šlo přímo do torza žst. Praha-Bubny.

Spojovací trať Jablonné v Podještědí (původně Německé Jablonné - Deutsch Gabel) – Cvikov - Svor byla stavěna společností Česká severní dráha (BNB) ve dvou etapách. První část vznikla v době prvního boomu českých lokálek v roce 1886, kdy byl otevřen úsek Svor - Cvikov (1. 9. 1886). Po vleklých jednáních s majiteli pozemků rodiny Liebig byl zbylý úsek, kde byly mimo jiné nepříznivé sklonové poměry až 25 promile, otevřen v roce 1905.

Výlet do okolí Jablonného doporučuji zahájit v zastávce Lvová (trať Liberec - Česká Lípa - /Lovosice - Teplice/, původně Ústecko-teplická dráha A.T.E., zprovozněna zde postupně 1883-1900). Všechny stanice a zastávky na trati zachovávají jednotný ráz A.T.E. a vypadají jako z pohádek. Vždyť nedaleká žst. Rynoltice dostala v roce 2013 cenu „Nekrásnější nádraží.“

Po zavedení dálkového řízení na „Hrabaté“ (Praha-Smíchov – Rudná - Beroun) byla zcela opuštěna výpravní budova žst. Praha-Řeporyje (km 10,920) a víceméně ponechána svému osudu, byla zatlučena všechna okna včetně bývalé dopravní kanceláře. Budova postupně pustla i ke konci éry dopravní služby, již se tam delší dobu neprodávaly ani jízdní doklady. Při rekonstrukci kolejiště byly koleje osekány na minimum, v žst. zůstaly pouze Uhelné sklady, ale moc toho po železnici již nevozí, jsou napojeny kusou manipulační kolejí č. 6, ostatní manipulační koleje byly vytrhány. Dopravní koleje zůstaly tři. Dvě vlečky (Překladiště sypkých hmot a Skanska) byly zrušeny výnosem DÚ již 23. 6. 2003.

Železniční stanice Plasy leží na trati Plzeň – Žatec - (původně až Obrnice). Do Plas přijel první vlak překvapivě v zimě - 21. ledna 1873 v režii Plzeňsko-březenské dráhy (EPPK). Koncesionáři dráhy byli od roku 1870 hlavně šlechtici, kteří měli majetky kolem budoucí tratě.

Při fotografování posledních dnů starého pantografu jsem se zatoulal k vlečce k Vltavě, do dříve věhlasné bývalé žst. Praha-Holešovice přístav, která měla i svého přednostu, v období socialismu náčelníka. Jednoho z nich jsem znal osobně - jmenoval se p. Ráž a léta, již jako důchodce, jezdil na chatu do Mníšku pod Brdy. Svého času dělal i dopravního kontrolora. Vždy mi říkal: „Nezajímalo mě, jak jsou vyčištěné petrolejky, zajímalo mě hlavně, jaký je ten který zaměstnanec člověk a dopravák, nic víc.“ Již asi deset let není mezi námi.

Po loňském úspěšném výletu parním vláčkem do Oybina jsme (OSŽ Mladá Boleslav a PO Liberec) i na letošní prázdniny připravili výlet pro rodiny, děti i důchodce. Tematicky nás trochu navedl „billboard“ před zámkem v Doksech „Od Valdštenja k Pücklerovi“, propagující turistiku v obou krajinách. Hrabě Arnošt František Waldstein (1821-1904) zanechal svůj otisk na nejkrásnějším nádraží ČR 2017 nejen hraběcí čekárnou, ale má velkou zásluhu na tom, že před 151 lety přijel do města první vlak. Kníže Hermann von Pückler-Muskau (1785 – 1871) zase po sobě zanechal největší anglický park na evropském kontinentě (830 hektarů) a sám velký dobrodruh, cestovatel, spisovatel a milovník života, dobrého jídla a žen - vlakem jezdil taky.

Minulé putování jsem ukončil v Zabkowicích Śl. Odtamtud je možnost se přesunout do vzdálenějšího Paczkówa, který leží na trati Kameniec Zabkowicki –Otmuchów - Nysa. Na této dvoukolejné trati byla asi 15 let zastavena osobní doprava, která se sem vrátila na letošní letní sezonu, avšak pouhými dvěma páry víkendových vlaků PKP PR. Město Paczków je tak dostupné pouze autobusy.

Právě přítomno: 343 hostů a žádný gestor