20. ledna jsem se vypravil na další reportážní cestu; má cesta začala již na Masarykově nádraží mírným zpožděním R 690 zaviněným prý technickou závadou na vlaku. Hned při kontrole jízdních dokladů jsem žádal průvodčího, aby napsal SMS dispečerovi (prý mají zákaz dispečerům telefonovat!), aby zdržel přípoj v Roudnici nad Labem ve směru Straškov - Bříza obec. Po chvíli mi sdělil, že přípoj počká, neboť o to žádali i další čtyři cestující, navíc někteří se vraceli z nočních služeb.

Nákladiště a zastávka Hořesedly byla původně obsazenou stanicí pod původním názvem Nesuchyň (Nesuchyně)-Hořesedlo (Hořesedly). Stanice ležela do roku 1945 na česko-německé jazykové hranici a za Protektorátu Čechy a Morava ležela na území Velkoněmecké říše a byla pohraniční přechodovou stanicí, v níž se však prováděla pouze pasová kontrola. Peážní úsek tratě Rakovník - Louny byl ohraničen Hořesedly a Kounovem. I Kounov byl původně stanicí s výpravčím.

O oblasti na pomezí slovensko-maďarské řeky Ipeľ/Ipoly ví v Česko pravděpodobně málokdo. Přitom ještě před rozdělením Československa, k 1. srpnu 1992, byla právě zde zastavena osobní železniční doprava mimořádnou změnou jízdního řádu 1992/1993. V tento den vyjel poslední osobní vlak na trať z Lučence do okresního města Veľký Krtíš.

Již  92 let shlíží na železniční most v Krnsku renesanční zámek ze 16. stol. -  Stránov. Údolí Střenického potoka zde ale železniční trať překonávala daleko dříve po původním mostě z roku 1865, který byl postaven zároveň se zprovozněním traťového úseku Neratovice – Turnov (16. 10. 1865), dnes trať SŽDC č. 070.

Maďarsko je mezi Čechy oblíbená destinace, a to nejen pro svou rozsáhlou síť venkovských tratí (některé jsou však od roku 2009 mimo provoz), ale i pro své lesní úzkokolejné železnice.

Prostranství u historického kamenného mostu nad železnicí Císaře Františka Josefa, nedaleko železniční stanice Střezimíř, bylo na konci roku 2013 zkrášleno novým informačním rozcestníkem. Vztyčen byl k 2. výročí založení občanského sdružení Železnice Česká Sibiř (ŽeČeS), které usiluje o zachování této části tratě - unikátní technické památky - budoucím generacím i po dobudování IV. koridoru. Nový rozcestník se nalézá v místech, kde trať překonává nejvyšší bod mezi Prahou a Vídní, a to v bezmála 600 m n. m.

V letošním roce byl obnoven provoz na trati Bohumín - Chalupki-odb.Rudzyslaw - Rybnik. Trať v úseku Rudzyslaw - Rybnik byla v roce 2012 po vykolejení vlaku z důvodu katastrofálního technického stavu svršku uzavřena.

V článku „Ze Žiliny na úvraťovou lesní železnici Vychylovku" jsem ukončil cestu ve Tvrdošíně, ale dle času je možno pokračovat i na opačnou stranu. Málokdo ví, že dřevěný kostel z 15. století v Tvrdošíně je jedním z nejstarších ve střední Evropě a proto se dostal do soupisu světového dědictví UNESCO.

Oblast okolo Žiliny není nutné českým železničářům, kteří jezdí na KOPky, představovat a proto nejen je zvu k výletu na lesní železnici do skanzenu Vychylovka. Pro cestu je možno použít regionální autobus, který vyjíždí ze Žiliny, ale zastavuje i u žst. Kysucké Nové Mesto.

Jistě většina čtenářů zná krásné animované pohádky režisérů Břetislava Pojara a Miroslava Štěpánka o dvou medvědech, kteří se potkali u Kolína. O medvědech, z nichž ten větší je pěkně vypečený a svého menšího kamaráda pokaždé doběhne. Své hlasy jim nezapomenutelně propůjčili Rudolf Dejl ml. a později František Filipovský. Vypravme se proto dnes vláčkem na malý výlet právě do Kolína za pěkným výhledem.

Jedním z krajů, kde v minulých letech docházelo k redukcím vlakové dopravy, je i Královéhradecký kraj. Dnes tento kraj patří podle statistik cestovního ruchu mezi turisty méně navštěvované, a to i přesto, že má turistům rozhodně co nabídnout. Možná za to může po několika změnách jízdního řádu i chybějící nabídka dobrého vlakového spojení do turisticky nejnavštěvovanějších míst.

Tentokrát čtenáře Obzoru zvu na výlet vlakem do Chlumce nad Cidlinou a Smidar. Chlumec nad Cidlinou leží na trati 020 Praha - Hradec Králové – Choceň; pamětníci tuto trať pamatují pod tabulkou Praha - Hanušovice, postavenou v letech 1870-1874 Rakouskou severozápadní dráhou (ÖNWB). Z uzlové stanice Chlumec odbočují ještě dvě další tratě: lokálka na Městec Králové (postavena 1882) -Křinec (prodloužena 1901) a hlavní trať 040 Chlumec n. C. - Trutnov (postaveno 1870-1871, ÖNWB).

Právě přítomno: 227 hostů a žádný gestor