Obzor č. 43 – 29. 10. 1991

Ob­zor č. 43 při­nesl po­měr­ně ob­sáh­lý vý­tah ze „Zá­sad do­prav­ní po­li­ti­ky“, kte­ré schvá­li­la vlá­da ČSFR na svém za­se­dá­ní dne 26. 9. 1991.

Uvá­dí se v nich mi­mo ji­né, že se do­prav­ní trh bu­de orien­to­vat na po­stup­né uplat­ňo­vá­ní zá­sad trž­ní­ho ho­spo­dář­ství, na zrov­no­práv­ně­ní všech fo­rem vlast­nictví pro všech­ny účast­ní­ky do­prav­ně–pře­prav­ní­ho pro­ce­su, vy­tvo­ře­ní kon­ku­renč­ní­ho pro­stře­dí při­mě­ře­ným usku­teč­ně­ním de­mo­no­po­li­za­ce, od­stát­ně­ní a pri­va­ti­za­ce, na vy­tvá­ře­ní harmo­ni­zo­va­ných pod­mí­nek pro do­prav­ce na pře­prav­ním tr­hu v sou­vis­los­ti s po­stup­ným pře­cho­dem ke svo­bod­né­mu po­hy­bu osob, zbo­ží, slu­žeb, prá­ce a ka­pi­tá­lu v Evro­pě a ta­ké na ra­di­kál­ní změ­nu ří­ze­ní, orien­to­va­nou na ko­mer­cio­na­li­za­ci všech obo­rů do­pra­vy.

Ob­zor dá­le in­for­mu­je o tom, že by­la schvá­le­na změ­na ko­lek­tiv­ní smlou­vy č. 4, kte­rá se tý­ka­la směr­né­ho růs­tu mezd na ČSD. Ten byl na I. čtvrt­le­tí 1991 sta­no­ven na 5 % a na dal­ší tři čtvrt­le­tí na 8 %. Ná­růst mezd byl vy­plá­cen ja­ko zvlášt­ní pří­pla­tek všem pra­cov­ní­kům ČSD.

Pod ti­tul­kem „Proč je v dě­čín­ském uz­lu stáv­ko­vá po­ho­to­vost?“ se do­čte­me o dů­vo­dech, kte­ré ved­ly dě­čín­ské že­lez­ni­čá­ře (k nimž se po­stup­ně při­da­li i dal­ší že­lez­ni­čá­ři ze se­ver­ních Čech) k vy­hlá­še­ní stáv­ko­vé po­ho­to­vos­ti. Ta by­la vy­hlá­še­na 10. 9., přičemž do 15. 10., te­dy do ter­mí­nu, kdy mě­li železničáři do­stat uspo­ko­ji­vé od­po­vě­di na své po­ža­dav­ky, ne­by­la od­vo­lá­na. Dě­čín­ští že­lez­ni­čá­ři chtě­li z kom­pe­tent­ních úst znát zá­sa­dy vzta­hu stá­tu k ČSD, o zá­ko­nu o drá­ze, o sni­žo­vá­ní po­č­tu za­měst­nan­ců i ře­še­ní so­ci­ál­ní pro­ble­ma­ti­ky. Pro­to­že do­sa­vad­ní vý­voj je ne­uspo­ko­jil, zů­sta­li ve stáv­ko­vé po­ho­to­vos­ti i po se­tká­ní s hos­po­dář­ský­mi a od­bo­ro­vý­mi před­sta­vi­te­li i s mi­nis­trem dopravy.

Na stra­ně 3 Ob­zor otis­ku­je ob­sáh­lý ote­vře­ný do­pis před­se­dy ZV OSŽ z ko­šic­ké­ho lo­ko­mo­tiv­ní­ho de­pa, kte­rý kri­ti­zu­je prá­ci OSŽ, kte­rou hod­no­tí ja­ko pře­váž­ně ne­úspěš­nou. „Nej­vyš­ší před­sta­vi­te­lé od­bo­ro­vých cent­rál mís­to aby se vše­mi zá­kon­ný­mi pro­střed­ky za­stá­va­li opráv­ně­ných po­ža­dav­ků svých čle­nů, da­li vlá­dě ne­pří­mo na­je­vo, že mů­že klid­ně po­kra­čo­vat ve svém eko­no­mic­kém do­bro­druž­ství – s ne­ga­tiv­ním do­pa­dem na všech­ny vrst­vy oby­va­tel, ale nej­víc na vrst­vu, kte­rá tvo­ří nej­vět­ší hod­no­ty,“ uvá­dí se v do­pi­se mi­mo ji­né. Dá­le je kri­ti­zo­ván má­lo ra­zant­ní po­stup OSŽ v pro­sa­zo­vá­ní ná­růs­tu mezd a změ­ny ne­vhod­né or­ga­ni­zač­ní struk­tu­ry OSŽ. Před­se­da OSŽ Zde­něk Škop ně­kte­ré výt­ky při­jal, ně­kte­ré vy­vrá­til, pře­de­vším od­mítl tvr­ze­ní, že všech­na ne­bo té­měř všech­na jed­ná­ní Ústře­dí s ÚŘ ČSD by­la ne­úspěš­ná.

Obzor č. 44 – 4. 11. 1991

Dal­ší čís­lo Ob­zo­ru při­neslo mi­mo ji­né in­for­ma­ci o tom, že by­lo roz­hod­nu­to o roz­dě­le­ní směr­né­ho růs­tu mezd že­lez­ni­čá­řů po­dle vý­še ta­ri­fů, to zna­me­ná, že kdo má vyš­ší plat, do­sta­ne ví­ce. Ta­jem­ník OSŽ Mi­ro­slav Ja­ná­ček v krát­kém roz­ho­vo­ru na str. 1 vy­svět­lu­je, proč OSŽ na roz­díl od Ústřed­ní­ho ře­di­tel­ství ČSD i od ostat­ních od­bo­ro­vých cent­rál po­ža­do­va­lo ploš­né roz­dě­le­ní – všem stej­ně. Po­dle OSŽ vý­dě­leč­né mož­nos­ti že­lez­ni­čá­řů ne­jsou ješ­tě na ta­ko­vé úrov­ni, aby kaž­dý do­stá­val mzdu po­dle množ­ství a kva­li­ty vy­ko­na­né prá­ce. „Na­víc vzhle­dem k sou­čas­né si­tu­a­ci v ce­nách pa­liv, ener­gie, po­tra­vin a ná­jem­né­ho si mys­lí­me, že pří­spě­vek kaž­dé­mu stej­ně by byl spra­ved­li­věj­ší,“ uvá­dí ta­jem­ník OSŽ.

Po kritickém otevřeném dopise z Košic, uveřejněném v předchozím čísle, se ne­spo­ko­je­nos­t ně­kte­rých od­bo­rá­řů s pra­cí Ústře­dí OSŽ od­rá­ží i v dal­ším do­pise, ten­to­krát z lo­ko­mo­tiv­ní­ho de­pa Most. Dopis vytýká ve­de­ní OSŽ to, že se ne­při­da­lo ke stáv­ce Fe­de­ra­ce stroj­vůd­ců dne 1. 10., a vy­zý­vá od­bo­ro­vé or­gá­ny na že­lez­ni­ci, aby za­ne­cha­ly tře­nic o to, co kdo pro že­lez­ni­ci vy­do­byl, ale aby vy­stu­po­va­ly spo­leč­ně a ne­při­pus­ti­ly dal­ší so­ci­ál­ní úpa­dek že­lez­ni­čá­řů.

Dal­ší výt­ky ke své prá­ci si vy­slech­li před­sta­vi­te­lé OSŽ i na akti­vech v Pra­ze, Hrad­ci Krá­lo­vé a v Pl­zni, z nichž Ob­zor při­ne­sl zpra­vo­daj­ství na 2 stra­ně č. 44. Zá­stup­ci zá­klad­ních or­ga­ni­za­cí na nich nej­čas­tě­ji ho­vo­ři­li o ne­uspo­ko­ji­vé mzdo­vé si­tu­a­ci že­lez­ni­čá­řů, o je­jich kri­tic­kých pra­cov­ních a so­ci­ál­ních pod­mín­kách i o ma­lé ra­zant­nos­ti ve­de­ní OSŽ při pro­sa­zo­vá­ní zá­jmů že­lez­ni­čá­řů.                                                                             

Zdeň­ka Slád­ko­vá