Dnes se vydáme s Obzorem na výlet na safari, ovšem ne na ledajaké safari. Z terénního vozu nebudeme moci sledovat například žirafy či slony, ani kolem nás nebudou pobíhat hladoví lvové. Vyrazíme totiž na „Uhelné Safari“ do severočeského Mostu. Společnost Severní energetická, a. s., pořádá pro zájemce exkurze do těžebních lokalit v okolí Mostu, do dolů Československé armády a Vršany.
Na jihovýchodním Slovensku v oblasti turisticky navštěvovaného Slovenského krasu je od roku 2003, kdy tehdejší premiér Dzurinda bezprecedentně poškodil slovenskou železnici zastavením provozu na desítkách tratích, nejvíce poškozena právě zmíněná oblast. Tento trend se nezastavil ani nyní. Proto jsem neváhal a 3. 9. jsem využil poslední možnost v rámci „letních vlaků“ projet trať Plešivec - Slavošovce, kde jinak osobní vlak neuvidíte (viz i „Cestujeme“ září 2019).
V polovině srpna se uskutečnily oslavy 150 let trati Chomutov – Křimov - Vejprty. Jedna věc je oslava a druhá věc je skutečnost, že trať Chomutov - Vejprty poškodilo vedení Ústeckého kraje za hejtmana Šulce (ODS) v roce 2006, kdy došlo k výrazné redukci provozu na trati na tři páry vlaků, což mělo za důsledek následné zrušení postu dirigujícího dispečera-výpravčího v kdysi důležité uzlové stanici Křimov (km 22,800/km 0,000 - kilometráž do Vejprt je jako odbočná trať od nuly), redukce vyprázdnila zbylé vlaky, protože byly vedeny v nepoužitelných časech pro dojíždění do práce a škol.
V „Cestujeme s Obzorem“ z 27. 8. 2019 jsem se zmiňoval o historii a současnosti zámku Nebílovy u Šťáhlav. Po třech letech jsem se vrátil na půvabné místo opět. Zámek se postupně rekonstruuje, a jelikož je nyní dovoleno v prostorách zámků v majetku státní památkové péče bezplatně fotografovat zasílám čtenářům pár nových poznatků.
Letní prázdniny se již pomalu chýlí ke svému konci, ale i dnes se můžeme vydat na pěkný výlet do přírody a za poznáním kousku té naší historie. Nebo jej můžeme zařadit na některý hezký den babího léta v měsíci září či v říjnu. Na dnešní výlet se vydáme opět (jak jinak) než vlakem. Cílem cesty je stanice Krupka-Bohosudov (trať č. 130). Z Prahy se dostaneme pohodlně rychlíkem do Ústí nad Labem a zde přesedneme do osobáku linky U 1 (směr Chomutov, Kadaň Prunéřov). Stanice Bohosudov je hned následující za ústeckým západním nádražím. Staniční budova prodělala v poslední době „očistnou kůru“ a její šedivá fasáda se znakem Správy železnic ještě pomalu „voní“ novotou.
Na informačních tabulích kolem tratě Pňovany - Bezdružice se píše asi v tomto smyslu: „To co je pro Pražáky Posázavský pacifik, je pro Plzeňáky trať Pňovany - Bezdružice.“ Trať do Bezdružic ležící v tehdejší německé jazykové oblasti, byla zprovozněna 3. června 1901, tehdy se Pňovany jmenovaly po blízkém poplužním dvoře (funkční dvůr je tam dosud, slouží k ustájení koní atd.) Nový Dvůr (Neuhof) a Bezdružice (Weseritz). Statek a zámek Bezdružice byl do roku 1945 majetkem knížecí rodiny Löwenstein-Wertheim. Rod žije nyní na svých statcích v Německu. Nynější hlava rodu je Ludwig 8. kníže Löwenstein-Wertheim (narozen 1951) a je předsedou německého autoklubu (klub AVD založen v roce 1899).
Historie někdejší železniční trati z České Kamenice do České Lípy je opravdu bohatá. Již dne 10. 2. 1886 byl otevřen traťový úsek z České Kamenice do Kamenického Šenova. Trať sloužila primárně pro potřeby místních skláren a provoz zde byl čistě nákladní. Od 29. 9. roku 1903 se začalo jezdit z Kamenického Šenova do České Lípy a postupně se na celé trati začal prosazovat i osobní provoz. Bohužel po dlouhých letech došlo dne 29. 9. 1979 k zastavení osobní dopravy a v úseku mezi Kamenickým Šenovem a Českou Lípou byly postupně sneseny koleje. Do roku 1992 vládl pouze sporadický provoz z České Kamenice na vlečku závodu Lustry v Kamenickém Šenově. V témže roce byla také trať uzavřena.
Od 2. dubna až do 30. října jsou opět v provozu Turistické linky Dopravy Ústeckého kraje. Linkou T 3 – „Zubrnický motoráček“, je možno se v tomto termínu svézt o sobotách, nedělích a svátcích z Ústí nad Labem-Střekova do Zubrnic (Týniště). V tyto dny se z ústeckého střekovského nádraží vydává motoráček třikrát na cestu do Zubrnic a zpět. O letních prázdninách (1. 7. - 31. 8.) navazuje navíc v Zubrnicích na motoráček linky T 3 nostalgická autobusová linka T 32, jejíž trasa kopíruje až do Úštěka víceméně bývalé koleje místní dráhy. Na této lince jezdí historický autobus Škoda RTO 706 Lux z roku 1961. Kde jsou ty doby, kdy tyto stroje patřily k luxusním autobusovým linkám v ČSSR (např. známá linka Praha – Karlovy Vary).
Vyšší Brod leží na trati Rybník (dříve Certlov/Zartlestdorf) - Lipno na Vltavou. Trať byla postavena již jako elektrifikovaná a po trati do Bechyně se stala druhou elektrifikovanou na území Království českém. Stalo se tak 17. prosince 1911. Trať leží v nadmořské výšce 675 - 710 metrů, největší stoupání/spád 33 promile, od roku 2005 je na trati změna napětí na 25 kV/50 Hz. Je to již třetí změna napětí od roku 1911. Trať měla vlastní vodní elektrárnu, ta vyhořela v roce 1946. První elektrické-motorové vozy vyrobila smíchovská firma Ringhoffer, elektrické zařízení dodala firma Siemens-Schuckert, poslední původní vůz byl vyřazen v roce 1963.
Do konce srpna vypravuje Muzeum Lužná každou středu zvláštní motorový vlak vedený historickým motorovým vozem M 262.076 (2. série této řady) z Lužné u Rakovníka po Buštěhradské dráze přes Žatec, Březno u Chomutova a po přeložce s tunelem u Droužkovic do Chomutova. Samotná jízda po této části staré dobré Buštěhradské dráze stojí za to, neboť úsek Žatec - Lužná je léta sužován krajským rozmary na omezení až zrušení osobní dopravy. Nejprve svůj úsek likvidoval Ústecký kraj, ten pak přišel k rozumu a vlaky na svém úseku podporuje.
Další tratí v polském Slezsku, kde bude v brzké době obnoven provoz vlaků je trať Gryfów (Greifenberg) – Mirsk (Friedeberg) - Świeradów Zdrój (Bad Flinsberg). Na trať vyjel naposledy osobní vlak v 11. února 1996 a již v roce 1995 skončila i doprava nákladní (dřevo z nákladiště 3 km za koncovou stanicí), léta byla trať zarostlá, posléze vytrhány i koleje. V roce 2021 byla vysoutěžena nejlevnější firma, která měla za úkol zatím vyčistit traťový svršek a ještě v letošním roce by měla začít obnova úseku Gryfów - Mirsk, posléze i Świeradów Zdrój.
Trať Świdnica – Kobierzyce - Wroclaw (Schweidnitz – Koberwitz - Breslau) postavily Královské pruské dráhy postupně v letech 1884 - 1898. Trať sloužila nejen cukrovarům a lomům či pro místní dopravu osob, ale před rokem 1914 i pro objevovaný turismus do hor nad Sobotkou (viz Cestujeme 31. 3. 2019). Pro neustále se zhoršující technický stav (rychlost 30 - 40 km/h) nejen této trati na síti PKP byla v roce 2000 zastavena osobní doprava, uprostřed trati byla posléze zastavena i nákladní doprava, takže trať byla neprůjezdná. Po roce 2013 bylo rozhodnuto trať navrátit pro osobní dopravu a zvýšit traťovou rychlost na 100 km/h. To se nakonec stalo až od 12. června 2022, od 2. července jsou u některých vlaků vedeny i cyklovozy.
Právě přítomno: 403 hostů a žádný gestor