Obzor č. 49 - 16. 12. 1996
„Kritický stav na železnici může vést ke stávce“ – palcový titulek na první straně, stejně jako oznámení v rámečku: „Mimořádné Ústředí OSŽ zmocnilo představenstvo Ú OSŽ k případnému vyhlášení stávky“ upozorňují na vyhrocenou situaci na železnici. Jako důvod své nespokojenosti uvádělo vedení OSŽ především neexistenci jasné dopravní politiky, kritický stav ve financování infrastruktury, opakované porušování pracovněprávních předpisů ze strany generálního ředitelství ČD, nekoncepčnost vedení podniku a nehospodárnost.
K případnému porušení sociálního smíru uvedl předseda OSŽ Jaromír Dušek v rozhovoru mimo jiné: „Nejvyššímu kontrolnímu úřadu stačilo dvojí konstatování, že tady je něco špatně, ale žádné důsledky z toho nebyly vyvozeny. Následná kontrola ministra dopravy konstatovala nedostatky – vyřešeno nebylo opět nic. Generální inspekce konstatuje, že došlo k nehospodárnostem – a výsledek je opět nulový. Kdo jiný tuto situaci bude řešit, když ne sami železničáři tím, že na tuto situaci poukáží?“
Velký prostor je v Obzoru č. 49 věnován zkušenostem německých železničních odborů. Z projevu spolkového ministra pro dopravu Matthiase Wissmanna u příležitosti 100. výročí železničních odborů v Německu vyplývá, že při restrukturalizaci Deutsche Bahn hrála spolupráce se zaměstnanci prostřednictvím odborů jednu z klíčových rolí.
Obzor č. 50 – 23. 12. 1996
V posledním čísle Obzoru v roce 1996 je na první straně uveřejněn článek k situaci na železnici, který napsal místopředseda OSŽ Jiří Kratochvíl. „Máme jednu z posledních možností, jak zastavit dosud nepříznivý vývoj. Pokud by se to nepodařilo, všechno ostatní je nepodstatné. Majetkově vybrakovaný, astronomicky zadlužený, naprosto nefunkční podnik nebude moci svým zaměstnancům zaručit ani pravidelné zaměstnání, o pravidelném platu na hranici společenského minima ani nemluvě,“ uvádí Jiří Kratochvíl mimo jiné.
Najdeme zde i informaci o tom, že kolektivní smlouva Českých drah zřejmě nebude do konce roku 1996 podepsána, ve hře tedy bylo přijaté ustanovení o prodloužení stávající KS až do uzavření nové, maximálně však do 31. 3. 1997.
Za zmínku stojí i informace o tom, že Správní rada ČD rozhodla o zániku Železničního zdravotnictví, které bude nahrazeno odborem 023 GŘ ČD. Končí i hygienická služba u Českých drah, státní správu převezme ministerstvo zdravotnictví a výkonovou složku bude na základě smluvního vztahu zajišťovat firma Medistyl, která vyhrála výběrové řízení a která se zavázala převzít všechny pracovníky (budou-li mít zájem). Představenstvo OSŽ projevilo na svém jednání 17. 12. 1996 k tomuto rozhodnutí řadu výhrad. Předseda OSŽ Jaromír Dušek podotkl, že projekt není ekonomicky vůbec vyhodnocen. „Je tady jen domněnka, že to bude levnější,“ dodal.
„Hospodaření na úrovni železničních stanic mnohdy připomíná džungli,“ říká přednosta železniční stanice Čerčany Josef Pazourek v reportáži z této stanice. „Doby, kdy přednosta železniční stanice zodpovídal za vše a věděl takřka o všem, co se ve stanici šustlo, jsou patrně nenávratně pryč. Současný přednosta nejenže ve stanici již většinou nebydlí, ale mnohdy ani netuší, kdo v objektu vedle jen ještě ´podniká´. Veškerý majetek totiž patří Divizi dopravní cesty, která jej i samotným stanicím pronajímá,“ vysvětluje se v úvodu článku. Proklamovaná „průhledná ekonomika“ se podle jeho slov mění ve stanicích v džungli.
Mnoho kritických slov na adresu vedení Českých drah zaznělo i v rozhovoru s Ing. Eduardem Novákem, přednostou žst. provozní Brno hl. n. „České dráhy jsou schopny přepravovat třikrát více než dosud, jsou na to zařízené a v praxi prověřené. Potřebují jen, aby dostaly možnost to dokázat. A tady se bez pomoci státu neobejdeme. Pokud někdo uvažuje o tom, že se zbaví 202 regionálních tratí, je to ze všech pohledů nesmysl – bez nich železnice přestane být železnicí,“ uvádí přednosta.
Zdeňka Sládková