Ob­zor č. 1 - 6. 1. 1997
Od­bo­ro­vé sdru­že­ní že­lez­ni­čá­řů vstou­pi­lo do sjez­do­vé­ho ro­ku, II. sjezd OSŽ byl na­plá­no­ván na 3. a 4. říj­na 1997 v Mos­tě. Vel­ký pro­stor byl pro­to v Ob­zo­ru č. 1 vě­no­ván ne­jen ohléd­nu­tí za uply­nu­lým ro­kem, ale ta­ké pří­pra­vám na sjezd. Ob­zor otis­kl ce­lo­strán­ko­vý do­pis, kte­rý za­slal před­se­da OSŽ Ja­ro­mír Du­šek všem zá­klad­ním or­ga­ni­za­cím ja­ko pod­nět k před­sjez­do­vé dis­ku­si. OSŽ mě­lo v té do­bě 125 000 čle­nů, z to­ho cca 28 % dů­chod­ců. Ja­ko hlav­ní úko­ly pro dal­ší ob­do­bí by­lo uvá­dě­no ra­zant­něj­ší a účin­něj­ší vy­uží­vá­ní pro­střed­ků ko­lek­tiv­ní­ho vy­jed­ná­vá­ní, dů­sled­né pro­sa­zo­vá­ní cí­lů OSŽ na úrov­ni or­gá­nů stát­ní sprá­vy a stát­ní mo­ci, ja­kož i kon­krét­ní ochra­na práv a zá­jmů čle­nů OSŽ.

Jak uvá­dí v roz­ho­vo­ru na prv­ní stra­ně PhDr. Zdeněk Jí­lek, vý­kon­ný ta­jem­ník OSŽ, sjezd by měl roz­hod­nout mi­mo ji­né o tom, zda má být za­cho­vá­no člen­ství OSŽ v Čes­ko­mo­rav­ské ko­mo­ře od­bo­ro­vých sva­zů, vy­jád­řit se k bu­dou­cí struk­tu­ře – zda slu­čo­vat od­bo­ro­vé sek­ce, ne­bo na­opak po­tla­čit od­vět­vo­vost, zda a jak upra­vit sta­no­vy i k mno­ha dal­ším zá­sad­ním vě­cem.

Před­se­da OSŽ Ja­ro­mír Du­šek ve své po­znám­ce na prv­ní stra­ně uvá­dí, že rok 1996 byl nej­hor­ším ro­kem v éře no­vo­do­bých od­bo­rů, a to jak z hle­dis­ka do­pa­du na od­bo­rá­ře, tak pro ztrá­tu pres­ti­že od­bo­rů ja­ko cel­ku. To­též se po­dle je­ho slov pro­je­vi­lo i na Čes­kých dra­hách. „Je sna­ha na­há­zet na od­bo­rá­ře blá­to, sna­žit se je zdis­kre­di­to­vat před ve­řej­nos­tí, ob­chá­zet je, ne­do­dr­žo­vat ně­kte­ré zá­kon­né nor­my a ne­do­dr­žo­vat ani úmlu­vy, kte­ré by­ly s od­bo­rá­ři uza­vře­ny. Ta­ko­vý vztah se za­měst­na­va­te­lem, ja­ko je dnes na že­lez­ni­ci, ne­pa­ma­tu­ji,“ řekl před­se­da OSŽ.

Ob­zor č. 2 – 13. 1. 1997
Úvod­ní člá­nek Ob­zo­ru re­fe­ru­je o tom, že jed­ná­ní sed­mi od­bo­ro­vých cent­rál s ve­de­ním Čes­kých drah o ná­růs­tu mezd v I. po­lo­le­tí 1997, kte­ré se ko­na­lo 7. led­na 1997, by­lo ne­úspěš­né. „Ve­de­ní Čes­kých drah již svý­mi prů­ta­hy ztra­ti­lo hod­ně ča­su a mož­nost po­ru­še­ní so­ci­ál­ní­ho smí­ru na­růs­tá kaž­dým dnem,“ uvá­dí se v člán­ku.

Na že­lez­ni­ci dne 3. led­na 1997 vznik­la dal­ší od­bo­ro­vá cent­rá­la – Od­bo­ro­vý klub ma­na­že­rů Čes­kých drah. Po­dle jed­no­ho ze za­klá­da­jí­cích čle­nů, PhDr. Mi­lána Ma­touš­ka, ná­měst­ka ge­ne­rál­ní­ho ře­di­te­le Čes­kých drah, měl no­vě vznik­lý od­bo­ro­vý svaz sdru­žo­vat vy­so­ko­škol­sky vzdě­la­né nej­vyš­ší ma­na­že­ry Čes­kých drah, kte­ří do­sud mě­li po­cit, že je­jich zá­jmy ni­kdo ne­há­jí.„Po­dle mé­ho ná­zo­ru jde o vzo­ro­vou ukáz­ku žlu­ťáckých od­bo­rů,“ ře­kl Ob­zo­ru k té­to or­ga­ni­za­ci mís­to­před­se­da OSŽ Ji­ří Kra­to­chvíl.„Ne­do­ve­du si před­sta­vit, že vel­mi dob­ře pla­ce­ní ma­na­že­ři bu­dou ja­ko od­bo­rá­ři ra­zant­ně vystu­po­vat pro­ti své­mu chle­bo­dár­ci. Vi­dím v tom jed­no­znač­ný cíl tor­pé­do­vat kon­struk­tiv­ní jed­ná­ní od­bo­rá­řů na že­lez­ni­ci“.

Člá­nek na str. 2, na­zva­ný „De­pa v no­vém há­vu“, se vě­nu­je no­vé struk­tu­ře dep ko­le­jo­vých vo­zi­del, plat­né od 1. led­na 1997. Z 25 dep zů­sta­lo pou­ze je­de­náct. Za­nik­la na­pří­klad tak vel­ká de­pa ja­ko Cheb, Jih­la­va, Pře­rov, Kr­nov, Nym­burk, Hra­dec Krá­lo­vé, Cho­mu­tov, Břec­lav či Ve­se­lí nad Mo­ra­vou. V souvislosti s touto změnou vzros­tl roz­sah pů­sob­nos­ti dep a ně­kte­rá se pa­ra­dox­ně v jed­né lo­ka­li­tě pře­krý­va­la po­dle to­ho, zda šlo o pra­co­viš­tě vo­zo­vé­ho ne­bo lo­ko­mo­tiv­ní­ho ho­spo­dář­ství. Změ­na struk­tu­ry dep mě­la při­nést úspo­ru 100 mi­li­o­nů ko­run, což ovšem mno­zí od­bor­ní­ci zpo­chyb­ňo­va­li.

Ob­zor dá­le kro­mě ji­né­ho při­ná­ší re­por­táž z po­sled­ní jíz­dy na tra­ti Mla­do­ti­ce – Čis­tá, (re­por­táž vznik­la 30. 12. 1996). Od 1. 1. 1997 byl z dů­vo­du ha­va­rijní­ho sta­vu svrš­ku na tom­to jed­nadva­ce­tiki­lo­met­ro­vém úse­ku vy­lou­čen pro­voz a osob­ní do­pra­va by­la na­hra­ze­na au­to­bu­sy.       
Zdeňka Sládková