Hovoříme se ZDEŇKEM JINDROU,
předsedou ZO OSŽ DKV Česká Třebová

 

Na posledním jednání Podnikového výboru (PV) OSŽ při Českých drahách na Oddechu se mimo jiné mluvilo o tom, že je problém sehnat kvalitního elektronika, elektromechanika či zámečníka, a to mimo jiné i z důvodu, že jejich platové podmínky u ČD nejsou na takové úrovni, jako třeba u specialistů stejného zaměření mimo železnici. Zjednodušeně řečeno: Sehnat kvalitního odborníka je svým způsobem těžké, protože v praxi jsou placeni mnohem víc, než na dráze. Dokonce zaznělo, že nějakých 20 000 Kč čistého měsíčně není pro specialistu zrovna lákavé…
Prvotní problém vidím, a je to i jeden z cílů pracovní skupiny, která se zabývá opravárenstvím, v rekvalifikaci pracovníků správkáren, protože věková struktura těchto pracovníků není příznivá, to je první věc, kterou je třeba si říct. Druhá věc je, že nemůžeme rekvalifikovat všechny zaměstnance, protože nějaké zámečníky a elektromechaniky si musíme ponechat, a třetí aspekt je, že si musíme přiznat, že všichni na to (rekvalifikaci) nemají. Je to důsledek toho, že posledních několik let se lidé do správkáren vůbec nepřijímali, spíše byli odcházeni, takže teď je bude těžké nahradit, a za druhé, možná, že výplaty nejsou zrovna atraktivní, ale já osobně spíše vidím problém v technologiích, v technologickém zázemí opraven. To ostatně zmiňují ve zprávě předložené pracovní skupině její autoři – Radek Nekola (místopředseda OSŽ) a Věra Nečasová (tajemnice PV OSŽ při ČD) – když tvrdí, že je potřeba zvýšit výkon opravárenských kapacit.

Ano, ve zprávě, kterou zmiňujete, se píše o zastaralosti technologií i dílen samotných, i o značné podudržovanosti objektů, v nichž správkaři pracují. Je ale jasné, že bez nových lidí se neobejdeme, protože z vlastních zdrojů si nevystačíme?
Určitě ne, rekvalifikovat se může jenom určitá malá část zaměstnanců, protože ti, kteří by pro to měli nejlepší předpoklady (elektrotechnické vzdělání), odešli v minulosti na pozici strojvedoucí, protože to byla jedna z možností, když se ve správkárnách propouštělo a snižoval počet zaměstnanců, jak zůstat u Českých drah. A dneska už se takový člověk zpátky do dílen nevrátí. Je to lépe ohodnocená práce a na vyšším společenském žebříčku.

Takže se budou muset přijmout lidé z ulice?
Část určitě ano, ale bude to menší množství.

Říká se, že i kvalifikovaný člověk z ulice potřebuje na přípravu nějaký čas, že jeho zapracování může trvat rok, dva, tři…
Určitě minimálně rok, to se ale týká všech profesí, které jsou svým způsobem na dráze specifické, takže to je proces dlouhodobý.

Lze tedy aspoň říct, že tento proces je už nastartován? Nebo se pořád jenom o tom mluví?
Zatím se o tom pouze mluví, ale už zítra (tj. 17. 10. 2014) máme na GŘ ČD zasedání pracovní skupiny pro opravárenství, kde se budeme zabývat dokumenty, které vypracovaly OSŽ a České dráhy. Zaměstnavatel předložil dokument na dvě stránky, náš dokument je na rozdíl od něj velice podrobný a obsáhlý. Z této pracovní skupiny by měl vzejít návrh, jak přejít na nový systém opravárenství. Jediné, na čem se zatím zaměstnavatel s odbory shodl, je, že by se neměl, ale je to návrh současného generálního ředitele, oddělovat provoz od opravárenství, že by to bylo kontraproduktivní.

Takže po létech, kdy se tento segment neustále utlumoval, se konečně začíná blýskat na lepší časy. To je, myslím si, pozitivní posun…?
Určitě.

Ale předtím roky odboráři včetně vás na tuto skutečnost upozorňovali, co se změnilo, že se najednou začalo něco dít?
Díky otevřenému dopisu, který letos v červnu napsali Věra Nečasová s Radkem Nekolou generálnímu řediteli a který se týkal situace v opravárenství.

Z toho, co se zatím dohodlo, vyplývá, že se zatím bude v každé firmě postupovat samostatně, a to jak na ČD, tak i ČD Cargo. Například my tady v České Třebové děláme pro společnost ČD Cargo opravy lokomotiv řady 130 a zatím na to máme jen kladné reference. A to nejen co do kvality, ale i ceny mnohdy dokážeme externím dodavatelům zdárně konkurovat.

Kolik správkařů konkrétně v České Třebové pracuje, v jakých profesích, a kterých profesí se vám momentálně nejvíce nedostává? Kde vás takzvaně tlačí bota?
Nejvíce nás tlačí bota v profesi elektronik. Do budoucna, do takových pěti let, budeme mít určitě problém, protože nám začnou odcházet mnozí zaměstnanci do důchodu lidi, ať to jsou elektrotechnici či zámečníci. Věková struktura správkařů je hodně nepříznivá. Nyní máme asi 110 zaměstnanců profesí elektronik, zámečník, elektromechanik a mechanik motorových vozidel. To jsou čtyři nosné profese, nejpočetnější je ?, nejméně početná pochopitelně profese elektronik. Je to dáno skladbou vozidel v minulosti, i když vozový a lokomotivní park se postupně mění a modernizuje a kladivem se už opravy dávno nedělají. Ale ta absence elektroniků je pořád znát. Určitě by bylo přínosem do budoucna uvažovat o přínosu programu ČéDéS (kdy České dráhynabízejí žákům základních škol a partnerských středních škol stipendijní program), v jehož rámci by se ve spolupráci s nějakým učilištěm nebo střední školou tito odborníci začali vychovávat, a nejen oni, i elektromechanici a konec konců i ten zámečník bude stále – byť částečně – na nějaké práce potřeba.

 

Právě přítomno: 408 hostů a žádný gestor