Profese strojvedoucího je jednou z profesí na železnici, na niž se v poslední době upírá pozornost médií v souvislosti s nehodami, které se na železnici udály na začátku tohoto roku. Jak tyto události vidí strojvedoucí z depa ve Veselí nad Moravou Zbyněk Gazárek? A jak se dívá na spolupráci jednotlivých odborových svazů na železnici? Na tyto a další otázky odpovídá Zbyněk Gazárek v následujícím rozhovoru.

Jste znám jako strojvedoucí, který má licenci prakticky na všechny trakce, používané u Českých drah, včetně trakce parní. Co Vás na práci strojvedoucího přitahuje tak, že nelitujete času ani námahy, abyste se jí mohl naplno věnovat? Prozradím na Vás, že patříte do party nadšenců, kteří kompletně zrenovovali ve veselském depu parní lokomotivu řady 525.101 a prototyp dieselové lokomotivy T 478.1002.
Práce na železnici má v naší rodině tradici, takže volba zaměstnání byla jasná. I když to bylo na začátku 90. let, kdy na železnici probíhaly velké organizační změny, propouštěli se lidé a dráha se takzvaně zeštíhlovala. Nakonec se ale můj sen splnil a já mohu dělat práci, kterou mám rád a kterou bych asi neměnil. Souvisí s tím i práce na opravě zmíněných lokomotiv, kterou provádíme takříkajíc zadarmo, a která je spíše koníčkem. Lidí, kteří se tomu věnují (a to nejen u nás ve Veselí), není málo a je to pro ně skutečně radost a zábava.

Na přelomu února a března postihla České dráhy celá řada mimořádných událostí, v nichž byli jako hlavní viníci označeni strojvedoucí. Co si o tom myslíte?
Odpověď na tuto otázku je nesmírně složitá. Co ale mohu s určitostí podepsat je fakt, že při odjezdu vlaků ze stanice často doslova chybí jedny oči – ty pod červenou čepicí, které hlídaly spolu s očima strojvedoucího odjezdová návěstidla. Je-li to chyba systému, nedokážu posoudit, ale domnívám se, že se zrušením výpravčích měla přijít plnohodnotná náhrada ve formě techniky, která by tyto oči nahradila. Od svého dědy vlakvedoucího také vím, že vlakvedoucí dříve byli za pozorování návěstidel také odpovědni, a pokud by strojvedoucí selhal, zakročili třeba stáhnutím záchranné brzdy. I tato „brzda“ dnes chybí.

Bývalé veselské depo se od 1. března 2019 stalo kompletně součástí DPOV Přerov, které je dceřinou společností ČD. Jak se zdejší lidé s touto změnou vyrovnali?
Pro mnohé z nich to nebylo vůbec lehké, neboť v souvislosti s touto změnou přišli o některé výhody, které vyplývaly z tzv. retenčního programu, který platil pouze pro České dráhy. Ten se týkal udržení zaměstnanosti v určených profesích. Pokud se lidé zavázali setrvat ve svém zaměstnání (které trpělo nedostatkem pracovníků určených profesí), mohli dostat až 60.000 Kč jako mzdovou motivaci. Poté, co se uskutečnila tato organizační změna (přechod pod DPOV), dostali pouze část této náhrady, což je dost citelný postih. Retenční program se totiž týkal pouze Českých drah, nikoliv DPOV. Snažili jsme se za pomoci OSŽ této změně zabránit, ale vedení ČD bylo naprosto neústupné a nakonec prosadilo svoji vizi.

Vzali jste si z tohoto případu nějaké poučení?
Domnívám se, že při tzv. „boji“ se zaměstnavatelem se vyplatí jednota. Dnes jsme svědky naprostého roztříštění odborových sil na železnici, existuje víc než deset odborových svazů a to je k ničemu, z toho zákonitě těží druhá strana. Ke zlepšení situace by určitě pomohlo, kdyby se alespoň dvě nejsilnější odborové svazy na železnici (OSŽ a Federace strojvůdců) dokázali dohodnout na společném jednotném postupu ve všech otázkách, které trápí současné zaměstnance ČD a to zdaleka ne jen strojvedoucí. Společnými silami, domnívám se, by se mohlo dosáhnout toho, že zaměstnavatel bude muset přistoupit na oprávněné a nezpochybnitelné požadavky zástupců zaměstnanců.

Před časem jste spolu s dalšími členy OSŽ ve veselském depu posílili řady ZO OSŽ Slovácko, kde jste nyní jedním z členů ZV OSŽ. Proč jste se rozhodli pro přechod právě do této ZO OSŽ?
Naše ZO OSŽ patřila původně pod ZO OSŽ DKV Brno Horní Heršpice jako jeden z dílenských výborů. Poté, co v roce 2017 skončil ve své funkci odchodem do důchodu náš předseda tohoto dílenského výboru, rozhodli jsme se přejít pod ZO OSŽ Slovácko. Do Veselí to máme všichni blíže a kromě toho dobře známe současnou organizaci ZO OSŽ Slovácko a jejího předsedu Jožku Matůšů. Spolu s částí strojvedoucích přešli do této ZO OSŽ také mechanici, vozmistři a další profese bývalého depa, celkem dvacet až třicet lidí.

Děkuji za rozhovor.
Miroslav Čáslavský


 

Právě přítomno: 398 hostů a žádný gestor