Eliminace rizika pro každého z nás je hlavně v uvědomění si osobní zodpovědnosti za své chování, a to ve smyslu chránění sebe sama, například použitím respirátoru nebo roušky v prostorech s velkou koncentrací osob, jako je například letiště, nádraží a podobně, říká v rozhovoru MARTIN VAVREČKA, místopředseda OSŽ pro správu majetku.

Otevřít hranice je kvůli přetrvávající koronavirové pandemii ve světě sice riskantní, ale zase ne natolik, aby to bylo nepřijatelné, v Radiožurnálu to nedávno řekl prezident Miloš Zeman. Obecně platí, že cesty do ciziny mohou zvýšit riziko druhé vlny epidemie v Česku. Místní ekonomice by zase pomohlo, kdyby Češi trávili dovolenou v ČR. Jak toto dilema vnímáte s ohledem na to, že OSŽ vlastní rekreační zařízení jak v České republice, tak i v zahraničí, jak na Slovensku, tak i v Řecku?
Já to úplně jako dilema nevidím. Podle mě je jasné, že do chvíle, než bude vyvinutá účinná vakcína nebo lék na koronavirus, nám nezbude nic jiného, než se se s rizikem nakažení naučit žít, a to jak v České republice, tak i v cizině. Eliminace rizika pro každého z nás je hlavně v uvědomění si osobní zodpovědnosti za své chování, a to ve smyslu chránění sebe sama, například použitím respirátoru nebo roušky v prostorech s velkou koncentrací osob, jako je například letiště, nádraží atd. Život obecně, včetně doby dovolených, bez přijmutí určitého stupně rizika, není možný. Jiná věc je riziko minimalizovat všemi dostupnými prostředky a to je asi nosná myšlenka při provozování hotelů a rekreačních zařízení, ať jsou kdekoliv.
Ekonomická stránka věci je otázka jiná a tady souhlasím s názorem podpořit domácí ekonomiku formou strávení letošní dovolené v České republice. Jako realista ale vím, že moře a zahraničí je natolik lákavý cíl, že pokud to bude možné, dají mu někteří lidé přednost, a to nelze mít nikomu za zlé. Možná je řešením zvolit levnější zahraniční dovolenou a tímto si vytvořit prostor pro druhou dovolenou v tuzemsku. V obou těchto případech se pro členy OSŽ přímo nabízí rekreace v Řecku - apartmánovém domě Orion - a na hotelu Ostrý na Šumavě. Oba tyto případy jsou typickou ukázkou snahy OSŽ o vytvoření cenově dostupné rekreace pro naše členy.

Ve středu 6. 5. 2020 se na Slovensku otevřely obchody, hotely, muzea, galerie a venkovní turistické atrakce. Země ale ještě není otevřena turistům (v době tohoto rozhovoru ještě nebyl znám termín otevření hranic se Slovenskem). Co to pro OSŽ znamená s ohledem na chod hotelu Skalka v Rajeckých Teplicích?
Hodně. Specifikem hotelu Skalka je dominantní závislost na české klientele, na kterou jsme se primárně zaměřovali (kondiční ozdravné pobyty, relaxační pobyty zaměstnanců Skupiny ČD a Správy železnic, atd.). Pro nás v tuto chvíli, pokud nebudou přijatelné podmínky pro prostupnost hranice na Slovensko pro českou klientelu, to znamená provoz v režimu, který bude poplatný zájmu o pobyt na hotelu Skalka ze strany slovenských hostů. V podstatě to znamená zajistit co nejekonomičtější formu provozu, v rámci které se bude možné vrátit v letošním roce k realizaci kondičních ozdravných pobytů. Otázkou zůstává, jakou obchodní strategii zvolit do budoucího období s ohledem na všechna ta rizika, která nám tato pandemie ukázala s cílem minimalizování rizika neefektivního využití tohoto objektu. Přes všechny problémy, které jsme - a nejen my - zažili, můžu jasně slíbit a garantovat naši připravenost přivítat hosty v letošní letní sezóně, a věřím, že všichni budou s nabídkou našich služeb naprosto spokojeni.

Cestovní ruch v Česku se propadl, v hotelích, penzionech a kempech v ČR se v prvním čtvrtletí ubytovalo 3,1 milionu lidí. Oproti stejnému období loni to bylo o 22,2 % méně. Důvodem poklesu bylo březnové omezení ubytovacích služeb kvůli epidemii koronaviru. Rapidně se propadly i tržby, například v turistice o pětinu. Jaké hodnocení, jaká čísla byste přidal vy?
Opakovat čísla, která všichni slyšíme každý den z médií, nemá smysl. Všichni dokážeme přece selským rozumem posoudit tuto situaci jako katastrofální pro odvětví cestovního ruchu. Podle mého názoru má tento problém několik rovin. Tu první, co bylo a jaké ekonomické dopady to bude pro provozovatele mít. Další vidím v tom, jaké restrikce budou platné v rámci podmínek provozování ubytovacích zařízení a v neposlední řadě i případné změny v chování lidí obecně.
Tu první se snažíme z pohledu vlastníka řešit, jak u námi přímo provozovaných objektů (penzion Pacifik, Hotel Skalka, částečně hotel Ostrý), tak i v součinnosti s nájemci ostatních zařízení (hotely Oddech a Lesní chata), protože tady to není oni a my, ale my všichni. Teď jsme na jedné lodi, a buď ta loď bude dále plout, nebo ne. Otázka nově nastavených pravidel ze strany státu pro provoz je z části neznámou. Pokud by pravidla daná státem byla příliš restriktivní s jednostrannou snahou hájit bezpečnost klienta, je možné že se dostaneme do situace, kdy bude tímto popřena sama podstata možnosti ekonomického fungování rekreačního zařízení jako takového. Jako příklad mě napadá omezení výše ubytovací kapacity.
Provozování hotelu už v minulosti byla činnost mimořádně citlivá na výkyvy, ať už v otázce nákladů, jako jsou například energie, mzdové náklady a jiné, protože oproti nákladům nedokážete v rámci své činnosti adekvátně rychle upravit příjmovou stránku. Jako důvod tohoto tvrzení mohu uvést například nastavení cen v závislosti na konkurenci, zájmu lidí, počasí v sezoně atd. A pokud jde o samotné chování lidí – tak to je opravdu do budoucna velkou neznámou. Bude zájem o tuzemsko? Jaká délka pobytu bude lidmi preferována? Preference typu zařízení? Zimní dovolená, nebo letní? Našla by se zcela jistě další řada otázek a možná i fundovaných odpovědi odborníků ale...
Osobně bych nestavěl na odhadu chování klientů, ale na zkušenosti ze zbytku letošního roku. To bude doba improvizací a reakcí na to, co přijde. Domnívám se, že určitý obrázek o budoucím chování klientů přinese až rok 2021 a roky další.
Víte, každá situace jde vždy nějak vidět, nějak vnímat - od pocitu strachu a beznaděje přes apatii, netečnost až k pocitu šance něco změnit, udělat jinak. U provozovatelů to může být návrat k základu jádra podnikání v tomto oboru, tím mám na mysli službu, která je následně odměněna spokojeným zákazníkem a třeba i dobrým pocitem v tom, že se nám podařilo se podílet na pár krásných okamžicích života pro člověka, kterému službu poskytuji, tak i pro nás pro všechny, kteří si uvědomují, že to, co bylo vnímáno jako samozřejmost ve smyslu cestování, poznávání či odpočinku, samozřejmostí zdaleka není. Cestování, rekreace, výlet či dovolená je teď jedinečná forma pomoci těm, kteří všechny služby pro nás vykonávají, tak i sobě samým v rámci pěkných zážitků v této nelehké době.

Michael Mareš
 

Rozhovor vyšel 8. 6. 2020 v čísle 12/2020 čtrnáctideníku Obzor