OBZOR ke stažení

ZO OSŽ Valašsko zahrnuje čtyři odborové úseky: Bylnici, Vsetín, Bystřici pod Hostýnem, Valašské Meziříčí a zaštiťuje řadu stanic ve Zlínském kraji, kde od loňské změny grafikonu 23 % výkonů na tratích zajišťuje společnost Arriva. „Řada železničářů, jejich rodinných příslušníků, a také důchodců, tady zůstala obklíčena Arrivou a na těchto tratích jim stejně režijky neplatí,“ říká v rozhovoru Jiří Miklas, předseda ZO OSŽ Valašsko a člen Podnikového výboru OSŽ při Českých drahách.

Ve Zlínském kraji přibylo za poslední zářijový týden (podle statistik ministerstva zdravotnictví) 1106 případů nemoci COVID-19. Obecně hygienici v celé republice evidují tisíce nových případů denně. Jak je na tom Valašsko?
Momentálně (rozhovor proběhl ve čtvrtek 1. 10. 2020) nevím o žádném případu, tedy abych to nezakřikl. Obvolávám, navštěvuji průběžně pracoviště, a zjišťuji, jestli je někdo nemocný nebo v karanténě, ale aktuálně k dnešnímu dni o nikom nevím. Podle mých informací nikdo z 270 členů ZO OSŽ Valašské Meziříčí (Valašsko) koronavirus nemá. Až dodatečně jsem se dozvěděl, že jedna členka byla pozitivní, ale s lehkým průběhem, a už je zpátky v práci. To byl první a zároveň jediný člověk, který s covidem marodil. Jinak ve svém okolí oficiálně ani neoficiálně o nikom jiném nevím.

Slyšel jsem, že vaše logo (ZO OSŽ Valašsko) se objevilo i na mezinárodní konferenci v Maďarsku…
Ano, je to pravda, I. místopředseda OSŽ Vladislav Vokoun byl v Maďarsku na konferenci zástupců mnoha zemí Evropy a vyprávěl, že místo vlajky OSŽ tam měli naše logo, asi si ho stáhli z internetu. Mimochodem, když v roce 2005 vznikla velká ZO Valašské Meziříčí (Valašsko), tak my, jako předsedové malých ZO, jsme položili funkce, abychom její vznik umožnili. Od té doby to u nás funguje na principu odborových úseků, které vznikly z menších ZO, což při volbách před čtyřmi roky působilo komplikace, protože oficiální volební protokoly na to moc nepasovaly. Proto očekávám od jednání Podnikového výboru OSŽ při ČD (pokud se ve dnech 14. až 16. 10. 2020 uskuteční) rozhodné slovo k volbám, abychom mohli připravit volby v ZO, podnikové konference a delegáty na sjezd.

Vloni v prosinci převzala Arriva zhruba čtvrtinu výkonů ve Zlínském kraji. Jak hodnotíte tento krok zpětně, a jak tato změna poznamenala vaši členskou základnu?
Začátky Arrivy byly katastrofální, byly toho tehdy plné sdělovací prostředky, ale, myslím si, že už si to trošku sedlo. Většina strojvedoucích, kteří u Arrivy v této oblasti jezdí, jsou Slováci z příhraničních oblastí, což přineslo další problémy zejména na jaře v době nouzového stavu, kdy se zavřely hranice.

A jak tato změna dopadla na členy vaší ZO OSŽ?
Víte sám, že se v celé republice neustále řeší problém Jihomoravského kraje ohledně režijek. Ve Zlínském kraji sice režijní výhody platí, ale protože jsme přišli o 23 % výkonů na tratích (Staré Město u Uherského Hradiště – Bylnice, Újezdec u Luhačovic – Luhačovice, Bylnice – Horní Lideč - Vsetín, Vsetín – Velké Karlovice), tak tady řada železničářů, jejich rodinných příslušníků, a také důchodců, zůstala obklíčena Arrivou, a na těchto tratích jim stejně režijky neplatí. Každý zaměstnanec to řeší po svém, lidé jezdí hodně osobními auty na vlak do Horní Lidče a dál pokračuji vlaky Českých drah. Ale já teď spíše myslím na železničáře-důchodce, kterým to momentálně nevadí, protože mají 75% slevu a kteří si už dokonce ani neprolongují režijky. Jakmile jim tuto slevu seberou, a to předpokládám, že se stane, tak potom zjistí, že jim ani ty režijky nepomůžou.

Arriva tedy přetáhla masivně strojvedoucí ze Slovenska, stalo se, že by se některý z vašich členů nechal zlákat Arrivou?
Všem byla nabídnuta práce u Českých drah, pouze jedna členka (osobní pokladní) nechtěla dojíždět – což vzhledem k časným ranním nástupům chápu – a rozhodla se přejít k Arrivě a pracuje jako předtím v pokladně v Bylnici, aby zůstala doma. O tom, že by přešli ještě další členové naší ZO nevím. Víte, ona je jiná situace v Bylnici a jiná ve Veselí nad Moravou. Tam přešlo 5 strojvedoucích, 2 vlakvedoucí a 2 osobní pokladní od Českých drah k Arrivě (v současné době je v ZO OSŽ Slovácko odborově organizováno 25 strojvedoucích a 11 průvodčích/stevardů od Arrivy), ale všichni zůstali členy OSŽ a jsou organizováni v ZO OSŽ Slovácko u Jožky Matůšů. Tady se to řešilo tak, že se rezervovala místa pro lidi, kterých se ztráta výkonu dotkla (byl vyhlášen stopstav) a přerozdělovaly se také výkony v rámci ZAP Olomouc, abychom nemuseli propouštět. Takže nevím o nikom, kdo by odešel do civilu jenom proto, že by mu nebylo nabídnuto adekvátní uplatnění. Ano, musí za výkony dojíždět do různých částí Zlínského kraje, ale náhradní zaměstnání jim nabídnuto bylo.

Ale vždycky se najde někdo, kdo využije situace a odejde předčasně do důchodu…
Při každé reorganizaci někdo odejde, u nás to bylo 11 lidí z naší ZO, kteří ale odešli s odstupným a většinou možná i rádi. Nebyl tady nikdo, kdo by odešel jen proto, že mu zrušili místo a nic jiného mu nenabídli. Bylo tady zrušeno kolem 20 pracovních pozic, ale také nějaké nové tady na žádost kraje vznikla.

Nad pracovním stolem máte velkou fotografii člověka, který vychází z tunelu. To světlo na konci tunelu jakoby symbolizovalo odborovou práci…
Mně se ta fotografie (je na ní portál Návojenského tunelu dlouhého 888 metrů, na snímku u článku) hrozně líbí. Když byla na hradě v Brumově výstava fotografií, tak jsem hned věděl, že si ji musím koupit, jsem doslova fascinován tím záběrem, který je skutečně pro mě symbolem světla na konci tunelu. Mně ta fotka prostě zaujala a oslovila.

Tou poznámkou o fotografii zachycující světlo na konci tunelu narážím na plánované oslavy 30 let OSŽ, které měly být původně v červnu, ale ani v říjnu se nakonec neuskuteční, a zatím ani to pomyslné světlo na konci tunelu, kvůli pandemii koronaviru, není vidět. Pokud vím, tak i vy jste plánovali oslavy 30 let ZO OSŽ Valašsko, které se neuskuteční?
Na 16. 11. 2020 jsme měli naplánované poměrně velké oslavy 30 let ZO OSŽ Valašské Meziříčí, ale před 14 dny na schůzi ZV jsme to nakonec odvolali. Rozhodli jsme se, že nebudeme dělat ani Den železničářů, ani oslavy 30. výročí ZO OSŽ a lidem to chceme vynahradit nějakými upomínkovými předměty. Myslím si, že na výročí je potřeba vzpomenout, jenže doba tomu nepřeje. Mrzí mě, že to nemůžeme oslavit tak, jak jsem si ještě na jaře představoval, že pro své členy uděláme maximum, ale bohužel to není možné. Původně jsem měl objednaný „kulturák“ v Lidečku, zpěvačku Tanju, kapelu, ale všechno jsem musel odvolat.
Mrzí mě to o to víc, že letos je předvolební rok a nedělali jsme žádné akce, které jsme desítky roků dělali, jako například tradiční červnový příhraniční turnaj v kopané se Slováky – posunuli jsme ho na říjen, ale situace je ještě horší než v červnu. Rušíme také každoroční setkání s důchodci v půlce října: obesíláme obvykle přes 450 důchodců a přes stovku jich pravidelně přišlo, ale nenašli jsme letos odvahu v době pandemie je pozvat. Proto jsem aspoň na příští týden pozval bývalé předsedy naší ZO, abychom si společně na těch 30 let zavzpomínali.

Michael Mareš

Rozhovor vyšel 12. 10. 2020 v Obzoru číslo 20

Právě přítomno: 235 hostů a žádný gestor