Pod záštitou poslance Zbyňka Stanjury a ve spolupráci s Liberálním institutem se v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (PSP) v úterý 11. 12. 2018 uskutečnil seminář „Liberalizace osobní železniční dopravy“. Semináře se za OSŽ zúčastnil místopředseda Martin Vavrečka.
Úvodem Zbyněk Stanjura, člen rozpočtového výboru PSP a člen dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury, shrnul hlavní události od předchozího semináře, především ocenil odvahu ministerstva dopravy vybírat dopravce na závazkové výkony a vyslovil názor, že je třeba urychleně dokončit převod pozemků od ČD na SŽDC.

K tomu řekl, že jakou asi mají pozemky pod kolejemi hodnotu v testu soukromého investora. Na zpochybnění úplatného převodu pozemků reagoval spontánně přítomný šéf ČD Miroslav Kupec slovy „to je strašné“. Pan poslanec Stanjura vyzval pana Kupce, aby nepoužíval slovo „strašné“, když má odlišný názor. Nato se Kupec omluvil a dodal, že to není strašné.

V prvním bloku na téma „Aktuální stav a budoucí vývoj liberalizace železniční dopravy“ vystoupili Ladislav Němec, náměstek ministra dopravy, Marek Stavinoha z Generálního ředitelství pro mobilitu a dopravu Evropské komise (DG MOVE), Pavel Kodym, ředitel Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře (ÚPDI), a Jiří Svoboda, generální ředitel Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).

Ladislav Němec, náměstek ministra dopravy, představil harmonogram postupného soutěžení závazkových linek meziregionální dopravy a ocenil významné úspory z nedávno uskutečněných tržních konzultací před výběrem dopravce. U linek Ex 2 a R18 ušetří MD za 9 let 2,017 mld. Kč, u linky R8 ušetří za 8 let smlouvy stát 219 mil. Kč a u linek R21, R22, R24 a R26 během 3 let dosáhne úspora 176 mil. Kč oproti kompenzacím ze státního rozpočtu podle současné smlouvy.

Marek Stavinoha z DG MOVE prezentoval 4. železniční balíček EU z roku 2016 a sdělil, že jejich úřad chce být platformou pro zkušenosti s implementací železničního balíčku, především jeho tržního balíčku, tzn. otevírání trhu závazkových služeb. Komise s otevřením trhu očekává renesanci železnice a významné úspory vynakládaných kompenzací za závazkové vlaky.

Pavel Kodym, ředitel ÚPDI, ve svém příspěvku představil svůj pohled na železniční sektor. Vyzval ke zvyšování efektivity osobní a nákladní přepravy ve vazbě na kapacitu infrastruktury, kdy dnes přepravní výkony činí zlomky přepravních výkonů sítě z osmdesátých let. Apeloval na potřebu elektrizace dalších významných tratí a dokončení reformy státních drah.

Jiří Svoboda, generální ředitel SŽDC, se ve svém příspěvku věnoval technickým specifikacím interoperability a upozornil, že jejich implementace vychází z podmínek použitých finančních prostředků EU při modernizaci české železnice a že výdaje zasáhnou vedle SŽDC i dopravce a objednatele veřejné osobní dopravy v závazku veřejné služby. Oznámil, že SŽDC zadala univerzitě kontrolní přepočet kapacity železniční dopravní cesty. Upozornil, že vybrané úseky a hlavní uzly jsou na samé hranici své kapacity a blíží se doba, kdy bude nutno v zájmu udržení kvality jízdního řádu přistoupit k omezení přidělování vlakových tras. SŽDC aktivně hledá možnosti pro zlepšení podmínek na objízdných trasách, jako příklad uvedl státní postrky na trati přes Havlíčkův Brod. V závěru uvedl, že prvním úsekem s ERTMS (Evropský systém řízení provozu = ETCS + GSM-R) bude v souladu s národním implementačním plánek ČR trať Kolín – Česká Třebová – Břeclav.

Ve druhém bloku na téma „Pohled dopravců a odborníků na liberalizaci“ vystoupili Radim Jančura, majitel společnosti RegioJet, Peter Köhler, generální ředitel LEO Express, Miroslav Kupec, generální ředitel ČD, a Emanuel Šíp z Hospodářské komory ČR.

Na úvod druhého bloku si poslanec Zbyněk Stanjura posteskl, že státu chybí dlouhodobá vize železnice. Ohledně převodu pozemků z ČD na SŽDC podle něho chybí politická odvaha a personální nestabilita je podle něho hlavní konkurenční nevýhoda ČD.

Radim Jančura ve svém tradičně propagandistickém příspěvku zrekapituloval úspory státu ve výši 2,4 mld. Kč z konkurenčního výběru dopravců na linky objednávané MD a přednesl (údajně již naposledy) svých devět mýtů a předsudků, mimo jiné opět zaměstnanecké jízdné, rozprodej ČD a jejich dceřiných společností, a rozvoj zaměstnanosti. Soukromí dopravci podle něj přinesli nárůst výkonů o 35 % za posledních 7 let. V závěru nicméně Jančura uznal, že ČD jsou nejlepším státním dopravcem ve východní Evropě.

Miroslav Kupec se vzhledem k výrokům Radima Jančury vzdal své připravené prezentace a krátce reagoval na jeho výroky. Hlavní argumentem je síťovost a vyvarování se destrukce systému jako v Británii. V závěru řekl, že ČD jsou na liberalizaci připraveny technicky i personálně, problém však vidí v nedořešených závazcích, které ČD kalkulují do nabídkových cen pro objednatele. Podle Kupce nejsou ČD schopny obstát pouze cenou.

Peter Köhler ve svém vystoupení uvedl, že nástupem soukromé konkurenci na železnici se osobní přeprava odrazila od dna a zaznamenává růst. Upozornil i na vliv poplatků za použití dopravní cesty na konkurenceschopnost železnice na přepravním trhu. Poplatky v ČR považuje za nízké. Naopak výši poplatků v Německu považuje za důvod ohromného rozmachu tamní dálkové autobusové dopravy.

Emanuel Šíp, nezapomenutelný generální ředitel ČD z let 1993-1995 kvůli rozvrácení jednotného železničního podniku, jeho segmentace a přípravy privatizace 127 regionálních tratí a v současnosti člen dozorčí rady ČD Telematika za KSČM, kriticky hodnotil neustálé odsouvání soutěží na závazkové služby na železnici.

V diskusi vystoupili zástupci sdružení železničních nákladních dopravců ŽESNAD.CZ, kteří poukázali na potřebu srovnání podmínek mezi dopravci v nákladní a osobní dopravě, např. platby za trakční elektřinu. Velký význam pro železnici jako celek má řešení problematiky poplatků za obnovitelné zdroje elektřiny, které ekologickou elektrickou trakci zatěžují 600 mil. Kč ročně.

V závěru poslanec Zbyněk Stanjura upozornil, že v debatách se často zapomíná na cestující a jejich potřeby. On sám nemá obavy o budoucnost ČD. Podle něj největší nebezpečí spočívá v očekávaném masivním vstupu zahraničních státních drah prostřednictvím jejich dceřiných společností, např. DB Arriva, Netinera (FSI), Abelio (NS) aj.

Roman Štěrba
 

Právě přítomno: 272 hostů a žádný gestor