V úterý 5. dubna byla oficiálně ukončena modernizace zabezpečovacího zařízení v Břeclavi. Náklady dosáhly téměř tří set milionů korun, uvedl Břeclavský deník. Generální ředitel SŽDC Pavel Surý vidí několik přínosů. „Instalace dálkového ovládání zabezpečovacího zařízení a další modernizace zlepší operativní řízení, zvýší bezpečnost trati a rovněž sníží její provozní náklady,“ sdělil. V praxi změny spočívají v převedení řízení z malých stanic na centrálu do Přerova. Součástí stavby bylo rovněž umístění kamer a informačního a přenosového zařízení. Práce na modernizaci začaly už v dubnu 2014, hotovo bylo v září loňského roku. Oficiální ukončení ale až včera.

Ani další konečný termín dokončení budovy vlakového nádraží v Třinci se stavební firmě Zlínstav nepodařilo dodržet. Ve čtvrtek to potvrdila Horizontu tisková mluvčí Českých drah Kateřina Šubová. „Ano, je to tak, nádraží se 1. dubna neotevřelo, protože není dodělané. Se Zlínstavem na posledním jednání bylo dohodnuto předání k 20. dubnu,“ uvedla mluvčí s tím, že České dráhy věří, že tento termín bude ze strany zhotovitele dodržen. Výměna stavební firmy by dle Šubové zakázku neúměrně prodloužila a hrozilo by ztracení nároku na dotace.
V Praze se buduje Centrální dispečerské pracoviště, které nahradí práci výpravčích na hlavních tratích. „Vybrané hlavní tratě budou přecházet pod dálkové řízení z Centrálního dispečerského pracoviště v Praze. O práci nepřijde žádný výpravčí, všem bude nabídnuté přeškolení na dispečera, převod do jiného obvodu, přeřazení do jiné pracovní kategorie, či dobrovolný odchod do důchodu, pakliže již dotyčný zaměstnanec dosáhl důchodového věku,“ uvedl Deníku mluvčí Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Marek Illiaš. V horizontu příštích let chce SŽDC dospět do stavu, kdy většina hlavních tratí bude napojena na dálkové řízení. „Ve velkých železničních uzlech typu Plzeň, Cheb, Mariánské Lázně či Beroun budou výpravčí stále,“ dodal mluvčí. Přechod na dálkové řízení by se ale neměl dotknout regionálních tratí, řemeslo výpravčího by tedy na Tachovsku zaniknout nemuselo, píše Tachovský deník.
Deník metro zase konstatuje, že prodloužená trasa metra, která byla otevřena přesně před rokem, ulevila cestujícím na letiště, ale vše vyřeší až vlak, respektive modernizace železničního koridoru na Kladno s odbočkou k letišti. To je ale zatím v nedohlednu. „Začali jsme projektovou přípravu, modernizaci trati plánujeme začít po úsecích v roce 2018,“ odhaduje mluvčí SŽDC Marek Illiaš.
RegioJet letos v létě otevře autobusovou linku do Varšavy. Loni zavedla firma Radima Jančury úspěšnou linku z Ostravy do Krakova. „Polský trh je pro nás zajímavý. Nyní čekáme na schválení licence,“ řekla pro Lidovky.cz Ivana Kašická, která v holdingu Student Agency vede autobusovou dopravu. V dalším plánu uvažovaných tras jsou podle Kašické také pobaltské země. „Spoj do Krakova se těší rostoucí popularitě cestujících. Je navíc provázán s našimi vlaky s přestupem ve stanici Ostrava-Svinov,“ popisuje mluvčí RegioJetu Aleš Ondrůj. Dlužno ale dodat, že lukrativnost trasy do Krakova objevil už dříve Jančurův železniční konkurent LEO Express, po něm tam začaly vypravovat autobusy i České dráhy, Jančurova firma byla až třetí v pořadí.
Mladá fronta DNES přinesla jako první exkluzivní informaci o nákupu vlaků státem za evropské peníze. Koncepci využití evropských dotací a případné vlastní „půjčovny“ má pro ministerstvo dopravy zpracovat Jan Paroubek, který od 1. dubna působí na ministerském podniku Cendis. „Jeho úkolem je zpracovat koncepci s různými variantami, jak naložit s možností financovat vlaky z evropských dotací,“ řekl ředitel Cendisu Jan Chovanec. Paroubkovo jméno se už objevuje na pozvánce na jednání Asociace krajů o železniční dopravě. Česká železnice má díky novému Operačnímu programu Doprava jedinečnou šanci výrazně vyměnit vozový park za evropské peníze. Ministerstvo dopravy zatím počítá s 20 miliardami korun. Další peníze by mohla železnice ukousnout ze silničního koláče – tam hrozí, že stát nebude schopen dotace čerpat. Paroubek chce do poloviny května sestavit základní koncepci, jak evropské peníze využít. V návrzích ministerstva dopravy na nákup vlastních vlaků a jejich půjčování dopravcům vidí logiku. Stát by na základě svého jasně definovaného záměru udělal velké tendry na jednotlivé typy vozidel. „Očekáváme velké úspory nejen z rozsahu zakázek, ale také z efektivního provázání dalších souvisících činností. Je to funkční model mnoha leasingových společností na kolejová vozidla, jejichž podíl na trhu stále roste. Jediný rozdíl je, že by vlaky patřily státu,“ říká v článku Paroubek. Rád by přesvědčil i kraje, aby se do tohoto modelu zapojily. Největší přemlouvání ho čeká u Českých drah, které se proti státní půjčovně staví. „České dráhy dávají přednost nákupu a vlastnictví vozidel přímo dopravcem a už také připravují vlastní výběrová řízení na elektrické a motorové jednotky, se kterými by se chtěly účastnit ministerských soutěží,“ řekl mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.
Mimořádná valná hromada Výzkumného ústavu železničního zachovala stíhané manažery společnosti ve funkcích a s dalšími kroky vyčká na výsledky trestního řízení. Členové představenstva VUZ Antonín Blažek a Petr Kaván uvízli v sítích policie předminulý týden, zátah se týkal především zakázek Správy železniční dopravní cesty. Na valné hromadě uvedli, že k žádnému trestnému činu nedošlo. Ačkoli žádná ze stran konkrétní důvody stíhání neuvádí, podle informací E15 jde zřejmě o zakázku na technická řešení vysokorychlostních tratí. Jejím výsledkem mají být mimo jiné normy, které ovlivní českou železnici na desítky let dopředu.
Z Monitoringu tisku vybrala Petra Sojková