Letošní silně proinvestiční rozpočet ve výši 70 miliard korun umožňuje realizaci významných a dlouho očekávaných staveb na železnici. Plán výstavby dnes představili ministr dopravy Martin Kupka a generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Z připravených 38 projektů na letošní rok se už podařilo zahájit přesně polovinu. Rekonstrukce tratí a nádražních budov si vyžádají nezbytná omezení provozu, jejich vliv však bude menší než v minulém roce.

„Cestování vlakem představuje udržitelný způsob přepravy a jeho obliba v Česku stále roste. Proto je nutné pokračovat ve vysokém tempu modernizace tratí a zlepšovat jejich stav a propustnost. Tím spíš, když Správa železnic může letos čerpat nejvyšší objem financí ze všech dopravních sektorů,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka. Přidělené finanční prostředky směřují zejména na realizaci 38 plánovaných významných staveb. K zahájení realizace nebo vyhlášení výběrového řízení na realizaci už došlo u 19 z nich. Aktuálně se staví na 174 kilometrech tratí. Stavební práce odstartovaly na jednom z úseků plánované trati na letiště, a to mezi stanicemi Praha-Bubny–Praha-Výstaviště. Naplno běží rekonstrukce nástupišť v Lovosicích a nádražní budovy v Karviné.

Správa železnic už vybrala zhotovitele náhrady prvního přejezdu na koridoru nadjezdem v Olomouci-Holici. Probíhají tendry na výstavbu bezbariérového přístupu na nástupiště v Kolíně, rekonstrukci úseku Karlštejn–Beroun, první část modernizace stanice Praha-Smíchov, zdvoukolejnění Branického mostu nebo rekonstrukci stanice Havířov a navazujícího úseku do zastávky Havířov střed. Hledáme rovněž zhotovitele několika instalací evropského zabezpečovače ETCS. Tím je vybaveno už více než 750 kilometrů tratí.

„V průběhu letošního roku plánujeme vypsat výběrová řízení na další významné akce. V rámci projektu železnice na letiště to bude modernizace stanice Praha Masarykovo nádraží. Pražského Smíchova se pak týká druhá část rekonstrukce tamní stanice a výstavba nové lávky přes kolejiště,” řekl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Na spojnici Brna a Havlíčkova Brodu jsou před zahájením práce v úsecích Přibyslav–Pohled aVlkov u Tišnova–Křižanov. Na stejné trati se nachází i stanice Brno-Královo Pole, kterou čeká modernizace nástupišť a výstavba nové nádražní budovy. Miliardovými akcemi jsou také rekonstrukce úseků Lipník nad Bečvou–Drahotuše aKyjice–Chomutov. Z hlediska bezpečnosti je pak důležitá náhrada pětikolejného přejezdu ve stanici Studénka podjezdem.

Kde se uskuteční největší výluky
„V závěru loňského roku se nám podařilo obnovit provoz vlaků hned na několika modernizovaných tratích. Dalším důležitým datem bude letošní 1. červenec, kdy se dálkové vlaky mezi Prahou a Brnem vrátí na svou obvyklou trasu přes Českou Třebovou. Tím se podstatně zkrátí cestování nejen mezi zmíněnými městy, ale také do metropolí Slovenska, Rakouska a Maďarska,“ popsal ministr dopravy Martin Kupka. Uvedenou změnu umožní dokončení modernizace trati mezi Brandýsem a Ústím nad Orlicí, kde budou do konce června probíhat měsíční výluky vždy jedné koleje.

Na koridorových tratích způsobí mírné omezení také pokračující rekonstrukce pardubického hlavního nádraží. Po celý rok bude k dispozici pouze jedna kolej ve směru z Lanžhota do slovenských Kútů. Kvůli stavbě železničního mostu na dálnici D55 se bude od 15. května až do 27. října vždy jezdit po jedné koleji v úsecích mezi Starým Městem u Uherského Hradiště a Napajedly.

V rámci realizace projektu železnice na Letiště Václav Havla je až do konce příštího roku přerušen provoz vlaků mezi stanicemi Praha-Bubny a Praha-Dejvice. Od 1. července se pak na více než rok zastaví provoz mezi Kladnem a Kladnem-Dubím. Pravděpodobně od poloviny října dojde v Praze k zastavení provozu přes Branický most, který se nachází v úseku mezi radotínským a krčským nádražím. Výrazný vliv na železniční dopravu mezi východočeskými metropolemi bude mít napojení nového mostu přes Labe a aktivace zabezpečovacího zařízení ve stanici Pardubice hl. n. Od 9. října do 9. prosince nebude kvůli tomu možná jízda vlaků mezi pardubickým hlavním a rosickým nádražím.

Miliardy na budovy a opravy dalších tratí
Cestujícím začnou letos sloužit nádražní budovy, které v uplynulém období procházely rozsáhlými rekonstrukcemi. Jde například o část interiérů Fantovy budovy na pražském hlavním nádraží nebo další památkově chráněné objekty v Českých Budějovicích a na plzeňském hlavním nádraží. Naplno pak běží ve výškové budově v Pardubicích a v Teplicích v Čechách. Celkem vynaloží Správa železnic v této kapitole částku 2,5 miliardy korun.

V plánu je rovněž řada významných oprav; na ně a na pravidelnou údržbu má Správa železnic k dispozici 18,6 miliardy korun. S náklady přes 200 milionů jsou z tohoto pohledu nejvýznamnější práce mezi Zručí nad Sázavou a Červenými Janovicemi na Kutnohorsku. Dále jsou v plánu například opravy traťových úseků Blatno u Jesenice–Petrohrad na Lounsku, Kunovice–Veselí nad Moravou, Hýskov–Roztoky u Křivoklátu nebo Nová Pec–Horní Planá na Šumavě. Významná je rovněž oprava trakčního vedení mezi Starou Boleslaví a Dřísy.

Pro dodržení potřebných parametrů koridorových tratí se v rámci takzvané cyklické údržby provedou práce v úsecích Praha-Holešovice–Vraňany, Praha-Běchovice–Poříčany a Třebovice v Čechách–Hoštejn.

Lepší pravidelnost vlaků

Vlaky osobní dopravy vykázaly za první čtvrtletí letošního roku lepší pravidelnost než loni. Včas nebo se zpožděním do pěti minut dojelo do své cílové stanice 92,2 procenta spojů. Za stejné období loňského roku to přitom bylo 90,4 procenta. Podstatně se snížil počet zpožděných spojů, a to z 67 411 na 55 135, což představuje zlepšení o více než 18 procent. Průměrná délka zpoždění klesla ze 14,9 na 13,7 minuty. Ještě lépe vychází meziroční srovnání celkové délky zpoždění způsobeného Správou železnic. Zatímco za první čtvrtletí loňského roku to bylo 671 855 minut, letos 384 735. To znamená pokles o 42,7 procenta. 

Nela Eberl Friebová

vedoucí tiskového oddělení a tisková mluvčí,

úsek generálního ředitele, odbor komunikace

Správa železnic, státní organizace

Generální ředitelství

Modernizace pardubického uzlu běží na plné obrátky, finišují práce ve výškové budově

Náročnou přestavbu pardubického uzlu si prohlédl ministr dopravy Martin Kupka v doprovodu generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody. Rekonstrukce jedné z nejvytíženějších stanic v zemi se přehoupla do druhé poloviny, postupně se modernizují nástupiště a samotné kolejiště, roste i nová lávka. Skrytější očím veřejnosti je oprava výškové budovy, která bude sloužit jako školicí centrum. Z větší části je už dokončena.

Pardubické hlavní nádraží je vytížená koridorová stanice, jejíž modernizace se dlouho odkládala. „Od šedesátých let se realizovaly pouze dílčí opravy a nádraží už by dlouhodobě nedokázalo zvládat větší nápor vlaků. I přes technickou náročnost aktuálně probíhají čtyřleté stavby se ve stanici daří zajistit plynulý provoz. Věřím, že mírná zpoždění vlaků a snížený komfort vnímají cestující jako nutnou daň za podstatně lepší cestování v blízké budoucnosti,“ uvádí ministr dopravy Martin Kupka.

V roce 2020 se práce soustředily především na kabelizaci a instalaci provizorního zabezpečovacího zařízení, realizovaly se přeložky inženýrských sítí, kanalizace a nové trakční vedení. Nový je rovněž most u Parama a také čtyřkolejné přemostění ulice 17. listopadu, které doplnily další dva mosty. Jeden trvalý pro nově přidanou kolej a druhý provizorní, díky kterému se mohl zachovat dvoukolejný provoz v průběhu rekonstrukce. Do podchodu, který propojuje Sladkovského a Rokycanovu ulici, se napojil nový tubus, který je nyní zaslepen, ale výhledově bude sloužit veřejnosti jako přístup na novou zastávku Pardubice centrum. „Vnímám zájem o výstavbu této zastávky, a proto intenzivně komunikuji s městem i krajem. Samotná stavba musí proběhnout v zákrytu s probíhající modernizací celé stanice, čas nás tedy tlačí,“ vysvětluje ministr Kupka.

Rozsáhlé práce v samotné stanici se rozběhly v roce 2021. „Veřejnost začala intenzivně pociťovat zejména opravu prvního a druhého nástupiště. Vyrostly první pilíře nové lávky pro pěší, která propojí sídliště Dukla se Zeleným Předměstím a Palackého třídou. Na konci zmíněného roku se už pro cestující otevřela první dvě proměněná nástupiště. Naplno se také rozběhly práce na další klíčové modernizaci, která je koordinována s pardubickým uzlem, konkrétně z Rosic nad Labem do Stéblové,“ přibližuje generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

V současnosti se čile se pracuje na rekonstrukci čtvrtého a výstavbě nového pátého nástupiště, obě se dokončí v červenci, na řadu pak přijde poslední, třetí. Všechna opravená nástupiště jsou ve výšce 550 mm nad kolejí, tedy v úrovni podlahy moderních vlaků, mají nová zastřešení, osvětlení a informační systém. Letos se také usadí na pilíře zbývající díly lávky a postupně se doplní výtahy a eskalátory. S otevřením pro veřejnost se počítá v polovině příštího roku.

Současně s modernizací nástupišť se také kompletně opravují oba podchody. Příjezdový je nyní zcela uzavřen, stojí zde už ale eskalátory a intenzivně se pracuje na interiéru, výstupech na jednotlivá nástupiště a také na jeho prodloužení na nové páté nástupiště. Cestující proto dočasně využívají pouze odjezdový podchod, který je už s novými eskalátory a částečně po modernizaci.

Významnou probíhající akcí je také komplexní rekonstrukce výškové budovy, kterou bude Správa železnic využívat jako své školicí středisko. V přízemí střední části jsou prostory restaurace a rychlého občerstvení, které budou sloužit i široké veřejnosti. V suterénu se přeměňuje původní kino na multifunkční sál. Prostory ve vyšších podlažích se také upravují a využijí se pro umístění dopravního sálu a dalších školicích prostor. Celá rekonstrukce se provádí citlivě a s ohledem na památkovou ochranu se budova v maximální možné míře přiblíží původnímu stavu. „Od září by už měl dřívější hotel sloužit novým účelům, ještě než se sem nastěhují naši zaměstnanci, zpřístupníme o prázdninách prostory široké veřejnosti,“ doplňuje Jiří Svoboda.

Rekonstrukce železniční stanice Pardubice hlavní nádraží zlepší technický stav a parametry celého uzlu. Díky investici se zvýší bezpečnost provozu a cestujícím se zlepší dopravní dostupnost jednotlivých částí krajské metropole. Díky úpravám ve stanici se zvýší průjezdná rychlost v hlavních kolejích na 160 km/h. Stavba běží od září 2020 a dokončena bude v prosinci příštího roku.

Projekt Modernizace železničního uzlu Pardubice je spolufinancován Evropskou unií z Nástroje pro propojení Evropy (CEF). Národní financování zajišťuje Státní fond dopravní infrastruktury. Celkové investiční náklady stavby činí 6 365 944 040 Kč.

Dušan Gavenda

tiskový mluvčí,

úsek generálního ředitele, odbor komunikace 

Správa železnic, státní organizace

Generální ředitelství

Stromy a keře mizí z rizikových míst kolem tratí

Období vegetačního klidu, které probíhá vždy od listopadu do konce března, využívá Správa železnic k údržbě zeleně. Cílí přitom na oblasti, které jsou rizikové z hlediska pádu stromů a vzniku mimořádných událostí. Během uplynulých měsíců se tak z okolí tratí odstranil porost, který odpovídá téměř půl milionu vzrostlých stromů. To je přibližně o 25 tisíc víc než v předchozím období. Náklady na tuto činnost dosáhly 266 milionů korun.

Počasí v naší republice charakterizují v posledních letech častější bouřky, vichřice a další extrémní meteorologické jevy. Ty vyvrací nebo lámou i dřeviny, které se nachází v dopadové vzdálenosti kolem železničních tratí. Na koleje ve většině případů padají zcela zdravé stromy, proto je nutné provádět preventivní kácení. Odstraněný porost se pak využije jako palivové dřevo nebo se z něj vyrobí dřevní štěpka.

Nová legislativa zjednodušila od roku 2020 Správě železnic celý proces preventivního kácení. „S cílem snížit počet mimořádných událostí způsobených pádem stromů na tratě jsme přistoupili k intenzivnějšímu a také cílenějšímu kácení potenciálně nebezpečných dřevin. Vytipovali jsme rizikové úseky, na které jsme se zaměřili. Aktuálním výsledkem je pokácení porostu, který v přepočtu odpovídá 489 826 vzrostlých stromů,“ říká generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

V porovnání s předchozím obdobím vegetačního klidu došlo k navýšení kácení o 25 tisíc stromů. Projevila se zejména zvýšená aktivita při kácení porostů v Praze a ve Středočeském kraji, kde je výrazný podíl elektrifikovaných tratí. Právě opravy trolejí poškozených spadlými kmeny nebo větvemi způsobují největší problémy při obnovení provozu.

Kvůli srovnání se pro zjednodušení používá pojem přepočtený strom. Tomu odpovídají dřeviny s obvodem kmene nad 80 cm; menší se pak počítají jako půl stromu. Každých deset čtverečních metrů souvislého porostu keřů se pak rovná jednomu stromu.

Potenciální riziko představují i dřeviny podél tratí, které rostou na pozemcích dalších majitelů, mezi kterými mají nejvýznamnější zastoupení především Lesy České republiky. „Díky vzájemné spolupráci nejen se zmiňovaným státním podnikem se nám daří navyšovat počty i těchto pokácených stromů. Za poslední sledované období jich bylo v přepočtu 9 169,“ uzavírá Jiří Svoboda.

Dušan Gavenda

tiskový mluvčí,

úsek generálního ředitele, odbor komunikace 

Správa železnic, státní organizace

Generální ředitelství

Správa železnic slavnostně ukončila další etapu rekonstrukce uzlu Přerov

Skončila druhá stavba v přerovském uzlu, která navázala na dříve provedenou rekonstrukci celé tamní železniční stanice a zahrnovala rekonstrukci výhybny Dluhonice a přilehlých traťových úseků. Modernizace výrazně zlepšila jízdní komfort, zvýšila bezpečnost a zrychlila jízdu vlaků.

Projekt zahrnoval modernizaci tratí o celkové délce 13 km, dále 27 výhybek včetně jejich elektrických ohřevů, jeden nový železniční most, dva nové silniční nadjezdy, výstavbu 3,5 km protihlukových stěn a zrušení dvou přejezdů. Hlavní těžiště prací se odehrálo ve výhybně Dluhonice, která je unikátní na české železniční síti. „Konfigurace kolejiště zajišťuje přechod vlaků od Prahy a Olomouce odbočným směrem na Ostravu nebo Vsetín, případně pokračování jízdy přímo do Přerova a dále do Břeclavi. Na všech zmodernizovaných úsecích je kompletně nový železniční svršek a spodek, trakční vedení a také sdělovací a zabezpečovací zařízení, silnoproudé rozvody včetně nového osvětlení. Dále se postavila nová budova, kde jsou umístěny veškeré technologie,“ uvádí generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Dluhonická výhybna má celkem sedm dopravních kolejí, přičemž ve dvou hlavních je nově rychlost 120 km/h. Po navazujících traťových úsecích jezdí vlaky maximální možnou rychlostí 160 km/h. Kompletní obsluha výhybny a navazujících úseků je z Centrálního dispečerského pracoviště v Přerově. Zvýšení bezpečnosti provozu přineslo i zrušení dvou přejezdů v rámci dopravny, které nahradil nový most se souběžnou silnicí a lávkami pro pěší a cyklisty.

Trať z Břeclavi do Bohumína byla poslední na české železniční síti s levostranným provozem vlaků. Po přechodu na pravostranný provoz v závěru roku 2012 docházelo ve výhybně Dluhonice ke vzájemnému rušení vlaků jedoucích v přímém směru z Přerova do České Třebové s těmi, které využívaly Dluhonickou spojku. Dokončená druhá stavba vytvořila podmínky pro možnost mimoúrovňového křížení vlaků. Jeho vlastní technické řešení bude předmětem třetí etapy rekonstrukce přerovského uzlu. Výstavba přesmyku bude časově náročnější než vlastní rekonstrukce výhybny, neboť se jedná o složitější a časově náročnější územní řízení, výkupy pozemků, stavební řízení a budování násypového tělesa.

Celkové investiční náklady akce s názvem Rekonstrukce žst. Přerov, 2. stavba dosahují výše 3 761 995 000 Kč. Projekt je spolufinancovaný Evropskou unií z Nástroje pro propojení Evropy (CEF). Maximální výše dotace činí 81 495 621 eur. Národní financování zajišťuje Státní fond dopravní infrastruktury. Stavební práce realizovaly společnosti EUROVIA CS, Subterra, STRABAG Rail a GJW Praha.

Tisková zpráva Správy železnic