Do České republiky přijel tento týden z Polska speciální vlak, který testuje digitální automatické spřáhlo (DAC), tedy inovaci, díky které se vagóny spojují a rozpojují automaticky. Měla by se tak urychlit digitalizace a automatizace železniční nákladní dopravy. Největší tuzemský nákladní dopravce ČD Cargo přivítal v pondělí 25. července v Brně–Maloměřicích odbornou veřejnost, která poprvé na českém území mohla vidět novou technologii v praxi. Předseda představenstva ČD Cargo Tomáš Tóth pak v rámci prezentace zrekapituloval, co to DAC je a jak náročná bude jeho implementace.

Digitální automatizované spřáhlo je považováno za revoluci v železniční nákladní dopravě. Představuje nový systém spojování vozů a má nahradit klasická spřáhla, ke kterým je potřeba manuální práce posunovačů. Díky této inovaci by se měla urychlit digitalizace a automatizace železniční nákladní dopravy, nicméně o tomto tématu se v železničním sektoru vedou hodně dynamické a roztříštěné diskuse. ČD Cargo, jakožto dominant na liberalizovaném trhu se do debat zapojuje. „Snažíme se být konstruktivní,“ řekl k tomu Tomáš Tóth s tím, že do debat musí být zapojen celý trh. Prezentace následovala za názornou ukázkou automatického spřáhla v testovacím vlaku na kolejích.
„Mělo by nás to posunout jako železnici k digitalizaci,“ řekl k cílům Tóth s tím, že to Evropa dělá proto, aby zvýšila konkurenceschopnost železniční dopravy vůči silniční dopravě. Cílem je také zkracování doby sestavování vlaků či personální úspory. Nicméně podle Tótha zatím není prokázáno, že potenciál přínosů či úspor pro dopravce či držitele vozů bude vyšší než vyvolané navýšení provozních nákladů. Připustil ale, že se jedná o revoluci. „Budeme muset hodně odpracovat, abychom tuhle technologii dokázali v budoucnu efektivně využívat,“ zrekapituloval.
Implementace této inovace je podle Tótha možná až v okamžiku, až to bude technicky možné. „Musí se vyřešit věci, které nejsou vyřešené,“ řekl a zdůraznil v první řadě ekonomické faktory. „Bez kofinancování se nebudeme moci pravděpodobně k implementaci dostat,“ zdůraznil rázně a dodal, že jde v této záležitosti o miliardy jen pro ČD Cargo. „Chtějme garanci toho, že to někdo zaplatí, protože my to zaplatit nemůžeme. Na tohle nemáme,“ pokračoval s tím, že v rámci financování se hovoří především o dotacích.
„Nejen že to musí někdo vyrobit, ale někdo by to měl také převléct. To bude velmi náročné,“ dodal a zmínil, že k plošnému zavedení by mělo dojít v roce 2030 během 14 dnů, což bude mimo jiné i velmi komplikované na logistiku. „Budeme muset najít výrobní a instalační kapacity,“ dodal dále a pokračoval, že znovu zkusí přivést na evropskou platformu otázku, jestli to neumíme udělat jinak.
Také se musí brát v potaz otázka, co se starými a novými vozy. Podle Tomáše Tótha až 2 tisíce vozů ČD nemá přípravu na DAC. Jedná se o ty nejmodernější a s největší hodnotou. Tyto vozy dokonce nyní přispívají k surovinové a energetické bezpečnosti ČR. „A co s těmito vozy, které přestrojit nejdou, kam s nimi, ty sešrotujme?“ pokládá si otázku s tím, že to s sebou nese také finanční náklad a podnět k zamyšlení.
Dalším problémem budou také schvalovací procedury na jednotlivé vozové řady. V případě standardního průběhu se totiž bude jednat o nutnost několikaletého procesu včetně všech zkoušek. Implementace DAC s sebou také nese potřebu nových proškolených a kvalifikovaných odborníků, což už nyní představuje problém. „Dneska nemáme dostatek personálu, zaměstnanců, kteří by chtěli nastupovat na tyto profese,“ zhodnotil personální stránku předseda představenstva ČD Cargo.
Miroslav Čáslavský
Zdroj: Monitoring tisku (vysokahra.cz)

Foto: České noviny