Uhelná vlečka k černouhelnému dolu Ziegler u Nýřan byla zprovozněna v roce 1862 k dolu Humbolt a v roce 1865 prodloužena k dolu Ziegler. Vlečka je dlouhá tři kilometry a v letech 1920 - 1994 byla na vlečce i osobní doprava pro zaměstnance dolů, ale i muniční továrny Škoda, nacházející se v katastru obce Přehýšov. Po zrušení muniční továrny i dolu Ziegler sloužila vlečka továrně Tesla, Dioss a nyní i AEG. Bohužel po odklonu přepravců od železnice v divokých devadesátých letech, kdy již zesnulý ministr Ježek řekl, že dráha je relikt 19. století, skončila i zde přeprava po železnici a vlečka zarostla dvacetiletými stromy.

Kladno-Dubí se seznámilo s železnicí již v roce 1855, kdy z tehdejí stanice Vejhybka (nyní Kladno) byla otevřena 5. 11. 1855 trať do Starého Kladna (nyní Kladno-Dubí), která byla za 11 dnů sjízdná až do Kralup nad Vltavou. 23. 2. 1872 byla mezi Kladnem a Kladnem- Dubí přeložena trať přes Kladno-Ostrovec (tehdy Nové Kladno), to vše v režii Buštěhradské dráhy. Z Kladna-Dubí navíc od roku 1875 odbočovala vlečka ve směru na Vinařice pro odvoz uhlí z dolu Mayrau, trať byla až v roce 1945 otevřena pro osobní dopravu a propojena s místní tratí přes Knovíz do Zvoleněvse.

Málokdo si dnes vzpomene, že do 12. prosince 1975 vedla trať Kralupy nad Vltavou - Velvary v počátečním úseku přímo městem Kralupy přes zastávky Kralupy-gymnázium (do zrušení tratě Kralupy-město, km 0700) a Kralupy-zastávka (km 1,800) do stávající stanice a sídla dirigujícího dispečera pro trať na Velvary, jíž je stanice Kralupy nad Vltavou-předměstí (původně Mikovice). Trať otevřela slavná Společnost státní dráhy (StEG) 18. října 1882, až jako odbočku otevřela trať do Zvoleněvse v roce 1884.

Trať s horskými parametry, která na devíti kilometrech vystoupá o 180 výškových metrů, otevřela 3. července 1872 slavná Buštěhradská dráha. Trať, hlavně mezi žst. Praha-Smíchov, společné nádraží (Severní nástupiště) a dálkově řízenou žst. Praha-Waltrovka (bývalá žst. Praha-Jinonice), se nazývá hrdě Pražský Semmering, posléze pokračuje do uzlové žst. Hostivice, kde se napojuje na další Buštěhradskou trať Praha-Bubny - Chomutov.

Na zastávku Praha-Strašnice zastávka mám vzpomínku z prosince 1992, kdy zde po nástupu éry „útlum železnice za každou cenu“ bylo zrušeno Hr. Strašnice, které leželo přibližně v km 179,944 (v té kilometráži leží do odvolání i z. Praha-Strašnice zastávka). Zastávka Strašnice zastávka byla otevřena k 1. květnu 1906. V souvislosti s výstavbou nové tratě Praha-Vršovice - Praha-Hostivař dojde pravděpodobně již v roce 2021 (někdo hovoří již o konci roku 2020) ke zrušení staré tratě a tím k definitivnímu zániku názvu Praha-Strašnice zastávka.

Málokdo ví, že pár kilometrů za Prahou-Kobylisy stojí v obci podivného jména Brnky zádumčivá ruina zámku. Z příměstské linky autobusu č. 371 či 374 z Kobylis vystoupíme v obci Zdiby-Přemyšlení a vydáme se k Brnkám. Zámek Brnky pochází již z 16. století, ves byla založena již v 11. století. Renezanční část zámku Brnky pochází z roku 1591, v roce 1661 došlo k barokní přestavbě a byla zřízena kaple.

Od 1. března až do 14. června 2020 je v Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy k vidění výstava 120. výročí otevření větve Posázavského pacifiku (Vrané nad Vltavou) -Odb.Skochovice – Davle - Jílové u Prahy - Týnec nad Sázavou - Čerčany. Výstava je v jedné velké místnosti dvorního traktu muzea, které se nachází na náměstí v Jílovém proti původně románskému kostelu sv. Vojtěcha (původně sv. Mikuláše, 13. století). Muzeum je t. č. z důvodu výskytu koronaviru do odvolání uzavřeno – než pomine nákaza, prohlédněte si exponáty alespoň na fotografiích, přiložených k tomuto článku.

S tratí (Praha) - Odb.Skochovice - Dobříš jsme se v „Cestujeme s Obzorem“ rozloučili 13. 1. 2020 v Bojově. Nyní si projdeme úsek z lesní zastávky v Klínci do Měchenic, potažmo do Odb. Skochovice, kde z horní větve Modřanky odbočuje od 1. května 1900 (letos přesně 120 let) Posázavský pacifik. Zastávka je obsluhována na znamení. Klínec leží v km 25,521 a v poslední době získává na oblibě u skupin turistů, kteří zde o víkendu často vystupují.

Kdo tráví čas v západočeské lázeňské oblasti, může použít například jízdenku Egronet a projet oblast saského Vogtlandu. Jízdenka platí na všechny druhy dopravy včetně tramvají i v Plauen (Plavno). První zastávkou budiž Bad Elster, což jsou saské lázně prvně připomínané vroce 1669, v roce 1848 povýšil saský král Friedrich August II. (1797-1854) lázně na Saské státní lázně, tento titul nesou dodnes.

Železnice do Mariánských Lázní byla postavena společností Dráhy císaře Františka Josefa a do provozu uvedena 28. ledna 1872. V žst. Mariánské lázně je sídlo pohotovostního výpravčího, na celé trati Plzeň hl. n. - Cheb je dálkové řízení. Původní sovětské bylo uvedeno do provozu již v roce 1967, roku 2010 bylo nahrazeno ESA 11 JOP. Výpravní budovu opravila italská společnost Grandi Stazioni, která ani po deseti letech od rekonstrukce nebyla schopna pronajmout komerční prostory a tak, mimo hlavní vestibul, zeje budova prázdnotou, navíc měla firma v roce 2018 dle serveru zdopravy.cz potíže se splácením nájmu.

Předchozí putování jsem ukončil v Libčevsi na trati AŽD (Lovosice) – Čížkovice – Obrnice - (Most). Z Libčevse možno jet regionálním autobusem (jezdí často) Ústeckého kraje do obce Chraberce a odtamtud jít pěšky nejprve neznačenou cestou, po té navázat na zelenou značku a vyjít táhlým stoupáním na kopec Oblík (509 metrů nad mořem).

5. února jsem navštívil nově zprovozněnou trať AŽD (Lovosice) – Čížkovice – Třebenice – Třebívlice – Libčeves – Obrnice - (Most). Trať byla uvedena do provozu 19. prosince 1898, do 70. let 20. století byla trať obsazena výpravčími, po té až do ukončení pravidelné osobní dopravy v režii ČD, a. s., v prosinci 2007 byla řízena dle předpisu D3.  V roce 2016 koupila trať firma AŽD, jejíž tradice začíná již v roce 1954, kdy začala vyrábět pro tehdejší ČSD zabezpečovací zařízení, návěstidla atd. V případě dopravce AŽD se tedy jedná o firmu, která má s železničním provozem tradici.

Právě přítomno: 382 hostů a žádný gestor