Při letošní návštěvě slovensko-maďarského pomezí jsem si nechtěl nechat ujít po šestnácti letech zprovozněnou trať Zvolen - Šahy, kde byla částečně a posléze úplně zastavena osobní doprava v nechvalně známém „velkém“ únoru roku 2003. Od té doby neutuchaly protesty starostů kolem trati a hlavně lázeňského městečka v banskobystrickém kraji Dudinců. Do Dudinců byli jeden čas také posíláni čeští železničáři na KOP a to právě v době, kdy na trati byla trvale zastavena osobní doprava.

Při návštěvu dolního Slovenska a lázní Číž-kúpele je možno navštívit i poslední vpravdě lokální „šturcovou“ trať, kde je dosud provozována osobní doprava. Jedná se o trať Lučenec - Utekáč. Trať byla uvedena do provozu postupně: 24. listopadu 1901 byl předán veřejné dopravě úsek Lučenec - Poltár, 27. 11. 1908 Poltár - Kokava nad Rimavicou a v roce 1909 byla trať prodloužena ke sklárně a obci v Utekáči.
Sklárna Utekáč byla založena v roce 1824 a byla jedna z nejlepších v Uhersku. Přežila všechny režimy, ale privatizaci po roce 1989 nikoli. V roce 1998 byla vytunelována a uzavřena. S uzavřením sklárny skončila i nákladní doprava do Utekáče a je jen zázrakem, že se zde udržela osobní doprava, která byla rovněž na půl roku po Dzurindově rošádě v roce 2003 zastavena a pak obnovena. Více o sklárně zde: http://ciernediery.sk/sklarne-v-utekaci/
V obci je výborná restaurace poblíž sklárny, kde jsou denní menu. V obci je padesátiprocentní nezaměstnanost. Hovořil jsem s lidmi o osudu sklárny a řekli: „Může za to doba Mečiara, vše tunelovali.“ Já na to: „Jako u nás za Klause.“ Na slávu sklárny tak nyní upomíná jen znak obce, kde jsou symboly sklářství.
Na trati Utekáč – Lučenec jsou ve všech obsazených stanicích dopravní zaměstnanci - výpravčí. Utekáč je koncovou neobsazenou zastávkou, zakončenou výtažnou nepoužívanou kolejí do ruiny sklárny. Na trati Lučenec - Utekáč do rozkladu lokálních železnic na Slovensku odbočovaly ještě tratě Poltár - Rimavská Sobota (veškerý provoz zastaven v roce 2000, v roce 2007 trať zrušena a částečně snesena) a Breznička - Katarínská Huta (provoz zastaven tradičně v únoru 2003, nyní na trať umístěn červený terč). V Brezničce je v provozu velká cihelna, ale veškerá produkce je převážena kamiony. https://www.britterm.sk/historia-firmy/
Za návštěvu rozhodně stojí město Lučenec (maďarsky Losonc, žije zde 8,5 procent Maďarů). V jednom z předchozích článků v rubrice Cestujeme s Obzorem jsem uváděl, že je zde zpustlá synagoga, to však již neplatí. Synagoga, která byla postavena v roce 1925, byla vzorně opravena a nyní slouží pro významné výstavy. Od 14. září do 30. listopadu 2019 je v synagoze impozantní výstava čínských kopií Terakotové armády. http://www.chinese-emperor.com/slovensko/
V Lučenci po cestě k synagoze můžeme ochutnat minerální pramen u památkově chráněné budovy soudu a obdivovat evangelický kostel, v chodníku i mimo něj jsou různé informační tabulky. Město Lučenec je plné malých obchůdků a restaurací. Proti nádraží je restaurace, kde točí dokonce pivo z Pardubic Pernštejn.
Z Lučence se dalo do Dzurindovy rošády v roce 2003 dojet i k maďarským hranicím do Kalondy a do roku 1992 po peážní trati až do Velkého Krtíše. To vše je nyní pryč. Možná se to časem změní. Kdoví, klimatická krize objeví možná výhody ekologické železnice, ani se nenadějeme.
Martin Kubík

Po prohlídce Slavošovského tunelu a části nerealizovaných Gemerských spojek, které měly spojit trať Plešivec - Slavošovce s tratí Plešivec - Muráň (v žst. Lubeník) jsem se přesunul na noc do Revúce. V dopravně a nákladišti D3 Revúca se pravidelně nakládá dřevo. Na trati Plešivec - Muráň byla osobní doprava zastavena dokonce dvakrát - nejprve „za Dzurindy“ v únoru 2003, v červnu 2003 byla osobní doprava obnovena, ale s omezeným počtem vlaků, takže se stávala nepoužitelnou. Cíleně pak následovalo opětné zrušení osobní dopravy k 1. květnu 2011, což bylo tehdy vzhledem k blížící se turistické sezoně šokující, ale nikoli za dané situace na Slovensku překvapující.

Při pobytu v lázních Číž kúpele či jinde v oblasti Národního parku Slovenský kras, či Národního parku Muráňská planina, možno zažít nejedno dobrodružství s „lovením Bobříka odvahy“. Nabízí to návštěva nedostavěné železnice tzv. Gemerských spojek. Jejich realizace začala po vzniku Slovenského státu po roce 1939 a odstoupením některých příhraničních tratí Maďarskému království (ano, Maďarsko bylo do roku 1944 královstvím bez krále s regentem admirálem Horthym Miklósem de Nagybánya 1868-1957). Stavba začala v roce 1941 a pokračovala až do roku 1949, kdy byla definitivně zastavena (ač se ještě v roce 1990 objevila studie proveditelnosti a dokončení díla, ač jen v úseku Revúca - Tisovec!). Viz https://www.zeleznicne.info/view.php?cisloclanku=2009120009 

Slovenské lázně Číž kúpele leží při maďarských hranicích a v současné době jsou využívány také pro kondiční ozdravné pobyty (KOP) pro české železničáře. Lázně jsem soukromě navštívil ve dnech 13. - 15. září při nástupu nových účastníků KOP převážně zaměstnanců SŽDC z Prahy a okolí. Do lázní se dá dostat vlakem dosti krkolomnou cestou s přestupem v Bratislavě na „gemerské“ rychlíky relace Bratislava hl. st. – Zvolen – Lučenec -Číž-kúpele - Rožňava – Košice. Rychlíky jsou pro horší stav tratě a pomalé jízdy skoro pravidelně opožďovány kolem třiceti minut. Náš rychlík byl opožděn dokonce 45 minut.

Úvraťová dopravna D3 Liteň leží v km 5,151 tratě 172 Zadní Třebaň – Liteň - Lochovice. Byla otevřena 30. srpna 1901, hlavním podporovatelem stavby tratě byl Josef Šebastián baron Daubek, který byl majitelem velkostatku Liteň, Skuhrov pod Brdy a Vlence v letech 1882 - 1922. Rod Daubků vlastnil Liteň od roku 1850 - (mimo 1950 - 1989) -2006, kdy tento rod Liteň nadobro opustil. Jiří Daubek se v roce 1931 oženil s operní pěvkyní Jarmilou Novotnou (1907-1994), spolu s manželem je pohřbena v monumentální hrobce v anglickém parku nedaleko dopravny D 3 Liteň.

Železniční stanice Nižbor leží v km 9,485 jednokolejné tratě Rakovník - Beroun, je stanicí přednostního směru do žst. Hýskov. V žst. Nižbor je v určitou dobu zaváděna výluka dopravní služby (VDS). Stanice je vybavena reléovým zabezpečovacím zařízením 3. kategorie. V mezistanicím úseku Nižbor - Zbečno je telefonické dorozumívání, v mezistaničním úseku Nižbor - Hýskov je automatické hradlo AH88. Trať Rakovník - Beroun byla ještě donedávna rájem mechanických návěstidel, to je však již minulostí. Trať byla uvedena do provozu v roce 1876 a byla jako jedna z mála ve své době vybudována nikoli renomovanou soukromou společností, ale státem – císařsko-královskou státní dráhou (kkStB) - jako součást tratě Protivín - Zdice, mimo úseku Zdice – Beroun (Česká západní dráha BWB) - Rakovník.

Bývalá žst. Šťáhlavy leží na plzeňské větvi bývalé Dráhy císaře Františka Josefa Vídeň- (Wien, Franz-Josef Bhf) – Gmünd - České Budějovice - Plzeň v km 335,9 od Vídně a v nadmořské výšce 374,542 m nad mořem. Stanice byla již v roce 1930 změněna na nákladiště a zastávku se závorářským stanovištěm. V nedávných letech došlo k redukci zbylého kolejiště, takže v současné době z bývalé žst. zbyla pouze původní výpravní budova, ta však byla v roce 1966 zbavena všech ozdob a historicky znehodnocena. Od 28. března 2019 byla v zastávce Šťáhlavy zrušena osobní pokladna, tím se zakončila stopadesátiletá historie nepřetržitého obsazení této budovy pracovníkem drah.

Trať Chrást u Plzně – Stupno - Radnice byla vystavěna Českou západní dráhou (Böhmische Westbahn - BWB) po částech. První část tratě Chrást u Plzně - Stupno byla zprovozněna již v roce 1863. Jedná se tak o jednu z prvních tratí na území bývalého Království českého lokálního významu. Stalo se tak hlavně pro přepravu uhlí z černouhelných dolů Radnické pánve ležící na panství hrabat ze Sternbergu, majitelů zámku Březina u Radnice. Právě zde působil jeden ze zakladatelů Národního muzea, botanik a geolog Kašpar Maria hrabě ze Sternbergu (1761-1838). V černouhelných dolech na Radnicku objevil četné fosilie.

V prosinci 2018 byl zveřejněn v rubrice „Cestujeme s Obzorem“ článek o tehdejší nz. Všeradice, ležící v km 11,699 na trati Zadní Třebaň – Liteň - Lochovice. Tehdy jsem v onom článku kritizoval, proč není nz. Všeradice opět dopravnou jako bývala do 90. let 20. století. Uběhlo půl roku a SŽDC aktivovalo změnou č. 2 PND D3 tratě Zadní Třebaň - Lochovice novou dopravnu D3 Všeradice, ba co víc  - v moderním duchu, pro zvýšení propustnosti této perspektivní lokálky, zařazené do systému PID, byly osazeny samovratné výměny a návěstidla se zábleskovým světlem.

V jihozápadní části Českého krasu leží obec Suchomasty, která je známa svým pivovarem (na snímku v současné podobě), který byl založen v roce 1601. V roce 1891 ho tehdejší majitelé - rodina Marešova - nechali přestavět na parostrojní od firmy Ringhoffer. Zajímavou informací na desce naučné stezky je údaj, že pivovar dodával své pivo například i vyhlášené smíchovské restaurace Plzeňka, po níž se dosud jmenuje tramvajová zastávka, poslední před Smíchovským nádražím.

Záhorskou Ves jsme v rubrice „Cestujeme s Obzorem“ opustili 4. dubna 2018. Nyní přichází z Bratislavského kraje jako ledová sprcha zpráva, že v návrhu GVD 2020 bude již podruhé po Dzurindově rošádě v roce 2003 zastavena osobní doprava na trati Zohor - Záhorská Ves, ale i letní doprava Zohor - Plavecké Podhradie.

Právě přítomno: 303 hostů a žádný gestor