Situace na železnici je relativně velmi dobrá a nic na tom podle předsedy OSŽ Mgr. Martina Malého nemění ani současná krize kolem režijních jízdenek v Jihomoravském kraji. „Pořád se domnívám, že není důvod pro nějakou změnu hodnocení,“ říká v rozhovoru, který vyšel 6. ledna 2020 v čísle 1/2020 a jehož uzávěrka byla 30. 12. 2019.

V rozhovoru v čísle 1/2019 jste přesně před rokem na otázku Co nás čeká v roce 2019? odpověděl: Přes všechny potíže je celkově situace na železnici relativně velmi dobrá. Nezměnil jste názor? Nejste rozčarován například z vývoje kolem režijních jízdenek v Jihomoravském kraji? Jaký tedy byl podle vás právě uplynulý rok 2019?
Pokud se týká celkové situace na železnici, tak vás možná trochu překvapím, ale pořád se domnívám, že není důvod pro nějakou změnu hodnocení. Je sice pravdou, že se železnice aktuálně potýká s celou řadou potíží, jako jsou například nedostatečná kapacita infrastruktury i kolejových vozidel v nejzatíženějších částech sítě, provozní potíže vznikající v důsledku mnoha výluk z důvodu probíhajících oprav a modernizace, nepřiměřené meziroční kolísání objemu finančních prostředků na opravy a modernizaci, nedostatek provozních zaměstnanců, komplikace či zmatky způsobené nepříliš koordinovaným nástupem konkurence v osobní dopravě atd. Nicméně, a to je po mém soudu důležité, tohle vše je možné, byť možná trochu eufemisticky, označit jako potíže růstu.

Většina těchto potíží totiž plyne z jednoho základního faktu a to, že zájem o železnici a železniční dopravu roste. Roste zájem zákazníků i zájem investorů, a to jak veřejných, tak privátních, a to je po dlouhých letech stagnace velice důležité pozitivum. Všichni totiž ještě máme v živé paměti potíže přesně opačné, se kterými jsme se potýkali ještě před pár lety, tj. každoroční poklesy přepravních výkonů, zoufalý nedostatek peněz na opravy a modernizaci, každoroční propouštění stovek zaměstnanců a hlubokomyslné úvahy v některých médiích o tom, že železnice je jenom černá díra na peníze, kterou vlastně ani moc nepotřebujeme, a nejlepší by bylo ji co největší část zrušit a poslat do šrotu. A právě s ohledem na tyto ještě stále živé vzpomínky přijímám ty současné potíže, byť jsou samozřejmě také nepříjemné, jako přijatelnou daň za novou příležitost do budoucnosti. Ale aby to zase nevyznělo tak, že snad žiju někde na obláčku.

Samozřejmě že jako odborář vnímám velice negativně například skutečnost, že nedostatek provozních zaměstnanců vede v praxi k velkému tlaku na výkon přesčasové práce, z čehož jsou potom provozní zaměstnanci nepřiměřeně unavení a naprosto oprávněně naštvaní. A někdy už volí i cestu odchodu do jiného odvětví hospodářství, což se dříve příliš často nestávalo. Na druhé straně ale zase tento nedostatek zaměstnanců odborům usnadňuje vyjednávání o nárůstu mezd, neboť management zaměstnavatelů v současné době nemůže věrohodně argumentovat tím, že zvýšené mzdové náklady by snad mohly být nevýhodou oproti konkurenci. Konkurence je totiž pod stejným tlakem a také musí zvyšovat mzdy. Nebo pokud se třeba týká vámi zmíněné problematiky režijního jízdného v Jihomoravském kraji (JMK) tak ano, samozřejmě, že mne ta situace vytáčí, stejně jako asi většinu železničářů. Ale jak už jsem podrobněji vysvětloval v jiném článku, tady nelze jednoduše označit viníka a vzít ho útokem, protože ta situace kolem režijek ve vlacích JMK je komplikovaná a v zásadě lze říci, že hlavní příčinou všech potíží je skutečnost, že stávající právní zakotvení existence režijek je jakýmsi nedokonalým kompromisem, který už bohužel příliš nekoresponduje se současnými změnami na železnici. A v některých případech, jako například v JMK, vyžaduje jejich udržení v nějaké podobě alespoň pro většinu železničářů nutnost dohody, nebo alespoň dobré součinnosti JMK, ČD, SŽDC a odborů, což z celé řady důvodů není jednoduchá záležitost, a každá strana se cítí více či méně poškozována. A proto, bez ohledu na konečný výsledek jednání v JMK, my se prostě v nejbližších letech musíme pokusit najít a prosadit jiný model režijních výhod pro železničáře, který se bude lépe slučovat s probíhajícími změnami na železnici, jinak nám podobné potíže jako v JMK budou jenom narůstat. Ale přes všechny uvedené potíže se domnívám, že pozitiva v současné době na železnici stále převažují a určitě bych neměnil za situaci třeba ještě před deseti lety, kdy jsme sice neřešili režijky, ale zato každoročně zažívali, byť většinou s využitím prostředků doprovodného sociálního programu, propouštění stovek lidí.

A připomenu vám ještě jednu vaši odpověď ze zmiňovaného rok starého čísla, kdy jste vzpomenul určitý dluh v oblasti prezentace výhod členství v OSŽ. Tady se - naopak, myslím si, zadařilo. Připomenu například pilotní projekt Právní poradenství/pomoc v občanském (soukromém) životě, který odstartoval 1. ledna 2020 a který má určitě ambice akcentovat výhody členství v OSŽ, nemýlím-li se…
Ano, určitě. Snažíme se jednak více prezentovat stávající výhody členství v OSŽ, protože ačkoliv zejména pro aktivní funkcionáře je povědomí o jejich existenci samozřejmostí, existuje podle našich zkušeností docela významná skupina členů, kteří o nich ani nevědí, nebo mají informace nepřesné. Je proto potřeba je opakovaně připomínat ať už na různých školeních či jednáních, nebo na webových stránkách a v Obzoru. A je tady pořád co dohánět, protože i podle mé vlastní zkušenosti z rozhovorů mezi lidmi se domnívám, že minimálně polovina členů ani nezná adresu našich webových stránek www.osz.org, byť tyto provozujeme už celou řadu let. Kromě prezentace se však samozřejmě současně snažíme také o zkvalitňování stávajících benefitů, respektive o zavedení dalších. Vámi zmíněný projekt právního poradenství pro členy OSŽ v občanském (soukromém) životě je toho typickým příkladem. Myšlenka na jeho zavedení vychází z dlouhodobé zkušenosti, že značné části závažnějších právních potíží lze předejít relativně snadno vhodnými právními kroky v době, kdy tyto potíže teprve vznikají. V řadě případů však lidé z obavy z vysokých cen požadovaných advokátními kancelářemi i za základní poradenství, buďto tyto problémy odkládají a neřeší je nijak, nebo je řeší bez kvalifikované právní porady, případně na základě různých nepřesných doporučení nalezených na internetu či sociálních sítích nebo od známých a přátel. Takové počínání má však mnohdy za následek místo vyřešení problému jeho gradaci do rozměrů, kdy už žádné rozumné východisko ze špatné situace neexistuje, nebo je velice nákladné. Proto chceme našim členům nabídnout možnost zdarma a bez jakýchkoliv obav získat odbornou právní radu od spolupracujících advokátních kanceláří kdykoliv takovou potřebu pocítí a účinně tak předejít, pokud to vzhledem ke konkrétní situaci objektivně bude možné, zbytečným potížím v budoucnosti.

Co byste popřál členům OSŽ a našim čtenářům do roku 2020?
Především bych jim chtěl popřát pevné zdraví a dobré rodinné zázemí, přirozený optimismus a chuť do života, dále příjemné sousedy a kolegy v zaměstnání a samozřejmě také co nejlepší pracovní a mzdové podmínky, které jsou důležitým předpokladem pro to , aby práce člověka bavila a umožnila mu zajistit dostatek prostředků na slušné živobytí.

Michael Mareš