Sportovní akce, které organizují regionální sportovní komise OSŽ v jednotlivých oblastech České republiky, vyžadují z jejich strany nemalé úsilí. Aby jednotlivé sportovní akce proběhly hladce a za dodržení všech pravidel, je nutná souhra celého kolektivu příslušné sportovní komise, bez ohledu na volný čas. Jak se s těmito požadavky vyrovnává sportovní komise OSŽ Pražské oblasti, jak do přípravy sportovních podniků zasáhl covid a jaký je zájem železničářů o sport, to jsou otázky, na něž v rozhovoru pro Obzor č. 3 odpovídá její vedoucí Stanislav Nosek.

Sportovní komise OSŽ Pražské oblasti, jejímž jste vedoucím, zajišťuje sportovní akce pro všechny železničáře bez rozdílu zaměstnavatele, včetně nedrážních členů OSŽ. Co všechno má vaše komise na starosti?
Naše komise má celkem devatenáct členů, kteří se pravidelně jednou za tři měsíce scházejí, aby vyhodnotili svoji činnost a připravili sportovní akce na nejbližší období. Tyto akce zahrnují velkou část sportovních odvětví, v poslední době vzrůstá zájem například discgolf a minigolf. Stále ale trvá největší zájem o „tradiční“ sporty jako je hokej, cyklistika nebo běh, v zimě pak lyžování. Velký zájem je například také o horská kola, kuželky nebo bowling. Všechny sporty ani nejde vyjmenovat, ročně uspořádáme kolem padesáti jednodenních i vícedenních sportovních podniků. Úkolem sportovní komise je připravit propozice pro jednotlivé sportovní akce a zajistit jejich hladký průběh.

Co všechno taková příprava zahrnuje?
Je nutné zabezpečit sportoviště, dopravu, ubytování a stravování a samozřejmě také vyúčtování všech potřebných položek. Vše se musí vykonat v dostatečném časovém předstihu, aby nedošlo k nepředvídaným výpadkům. Díky našim zkušenostem a potřebným kontaktům, někdy i osobním známostem, se prakticky nestává, že by něco selhalo. Vždy, i v případě jakýchkoliv mimořádností, se musí najít cesta, která povede k bezchybnému průběhu soutěží. Já sám se přípravou sportovních soutěží zabývám již bezmála padesát let, takže mě jen máloco dokáže překvapit. A podobně jsou na tom i další členové naší komise, na které je stoprocentní spolehnutí i v případech hodně složitých.

Takovou složitostí, která v loňském roce značně zasáhla do přípravy sportovních soutěží, byla nepochybně epidemie covidu. Jak jste se s touto situací vyrovnali a vyrovnáváte?
Nemalá část sportovních soutěží musela být v loňském roce z důvodu epidemie zrušena. Jednalo se například o soutěže ve futsalu, ve volejbale, kopané, běhu či ledním hokeji. Podstatnou část soutěží se však podařilo uskutečnit, i když za cenu nezbytných hygienických opatření. Byly to například soutěže v tenise, stolním tenise, kuželkách, bowlingu, proběhla i soutěž v šachu, či minigolfu. Faktem ale je, že covid nám dal a stále ještě dává hodně zabrat. Například nedávno uskutečněné mistrovství ve sjezdovém a běžeckém lyžování proběhlo za zvýšených hygienických opatření: všichni účastníci museli být očkováni třetí dávkou proti covidu, provedeny byly antigenní testy a byla dodržována všechna zostřená hygienická nařízení. Vše tak proběhlo bez nejmenších závad.

A jak hodnotíte zájem železničářů o sport všeobecně?
Zájem je stále veliký, i když v poslední době se projevuje nedostatek lidí na dráze všeobecně. Chybějící zaměstnanci musejí být nahrazováni přesčasovou prací a tím pak logicky klesá i počet přihlášených do jednotlivých soutěží, i přesto, že zájem by byl. Obojí – sport a přesčasová práce – se však nedají vždycky skloubit dohromady.

Děkuji za odpovědi.
Miroslav Čáslavský