Po stavební stránce náročně provedená výpravní budova stanice Děčín východ (dolní nádraží), kterou v novorenesančním slohu nechala jako pohraniční stanici vybudovat někdejší Rakouská severozápadní dráha, pochází z roku 1874. Budova již několik desetiletí neslouží provozu a z toho důvodu ani nebyla v loňském roce převedena na SŽDC a zůstala v majetku Českých drah. Ty ji v současné době nabízejí k prodeji za 27 milionů korun.

Na tomto děčínském nádraží zastavovaly až do roku 1934 rychlíky jezdící mezi Berlínem a Vídní. Dnes toto nádraží slouží výhradně nákladní dopravě, především mezinárodní ve směru do Německa. Poté, co zde v roce 1945 postupně ustala osobní doprava, budova chátrá a její reprezentativní prostory, které byly po jejím opuštění zpočátku využívány jako sportovní hala (basketbal, box, odbíjená, judo), či nebyly využívány vůbec, podléhají zkáze. Patří sem mimo jiné také Modrý salonek, který je vyzdoben znaky měst, s nimiž železnice spojovala Děčín. V roce 1978 byla zrušena i krytá chodba, propojující toto nádraží s budovou současného nádraží Děčín východ (horní nádraží). V současné době jsou v této rozlehlé budově, kopírující nádraží Františka Josefa I. ve Vídni, využívány pouze tři byty. To vše navzdory faktu, že toto honosné nádraží je prohlášeno za ohroženou nemovitou kulturní památku. Budova nádraží je obehnána plotem, který má zabránit přístupu k ní z důvodu nebezpečí úrazu padajícím zdivem.
Ani po několika letech trvajících diskusích mezi Českými drahami a městem Děčín se nedospělo k žádné dohodě o dalším využití této budovy (uvažovalo se o železničním muzeu, výstavních síních, či víceúčelovém zařízení pro konání kulturních akcí). V poslední době se však zdá, že se ledy přece jen trochu pohnuly. Z iniciativy děčínské pobočky ČVUT byl zpracován text Memoranda, které v současné době čeká na podpis zúčastněných stran – kromě ČVUT také města Děčín, Českých drah, Ústeckého kraje a jeho Hospodářské a sociální rady. „Pokud se zainteresovaným stranám podaří dohodnout se, mohla by z této krásné a nevyužívané budovy vzniknout pobočka ČVUT se zázemím pro zdejší studenty a současně i jakési vzdělávací centrum, které by sloužilo široké veřejnosti,“ říká Ing. Ondřej Smíšek z děčínské pobočky ČVUT. Jak dále dodává, nebude to ale jednoduché, budova totiž vyžaduje masové finanční injekce, odhadované na více než půl miliardy korun a i její další provoz by si vyžadoval nemalé finanční náklady. Pokud by se za pomoci Memoranda podařilo překonat všechny současné překážky, mohlo by se, podle odhadu Ondřeje Smíška, s rekonstrukcí začít v horizontu 5 – 10 let. „Rozhodně to není záležitost, která by se dala vyřešit v kratším časovém horizontu,“ domnívá se Smíšek.
Slova Ondřeje Smíška potvrzuje také mluvčí Českých drah Radka Pistoriusová, podle níž je objekt nádraží Děčín východ (dolní nádraží) zbytným majetkem ČD, pro který podnik nemá využití. „České dráhy jsou účastníkem memoranda, na němž participuje šest právních subjektů, aktuálně je memorandum připraveno k podpisu. Jsme ochotni spolupracovat na projektech, které přinesou veřejnosti, potažmo této budově, smysluplné využití,“ dodává Pistoriusová.
Miroslav Čáslavský