(AKTUALIZOVÁNO) Po několika měsících oprav byl 18. listopadu 2018 (kolej byla vyloučena od 14. 3. 2017 do 31. 10. 2018, kdy byla výluka ukončena; opravné práce na náspu v délce cca 150 metrů prováděla firma STRABAG Rail a. s., od 26. 6. 2017 do 31. 10. 2018), zvláštní jízdou historického motoráčku „Hurvínek“ z Mostu a soupravou Žralok z Ústí nad Labem, obnoven provoz vlaků do železniční stanice Moldava v Krušných horách. 186 metrů dlouhá a 18 metrů široká majestátní budova železniční stanice Moldava v Krušných horách tak opět ožila železniční dopravou.
Nádraží v Moldavě, které je dnes chráněnou technickou památkou, bylo zprovozněno v roce 1884 (první nákladní vlak do Saska projel v květnu 1885). Například v roce 1900 jezdilo přes Moldavu oběma směry na dvacet nákladních vlaků denně. Moldavská dráha tak byla ve své době nejdůležitějším dopravním tahem do velkých měst v Sasku, a to až do roku 1947, kdy se nádraží přeměnilo z tranzitní stanice na stanici koncovou.
Letáček na dveřích nádraží před Vánoci informoval cestující Moldavské horské dráhy, že vestibul nádraží bude letos o vánočních svátcích znovu otevřen, a to od 8 hodin do odjezdu posledního vlaku v 18.05 h. Důvodem uzavření budovy byla údajně činnost neznámých zlodějů, kteří poškodili dveře oddělující vestibul od ostatních částí. „Obec Moldava, jako nový majitel budovy moldavského nádraží (podle údajů SBBH došlo k převodu nádraží v květnu 2016), nemá žádnou smluvní povinnost zpřístupňovat objekt jako čekárnu. Přesto opět vycházíme cestujícím vstříc, aby v nepřízni počasí mohli využít vestibulu k průchodu. Věříme, že se to tentokrát obejde bez vandalismu,“ informuje obecní úřad na vývěsce.
Z informačních tabulí u nádraží se můžeme dozvědět například i to, jak náročný a nákladný byl provoz na trati, kde se přepravovalo především uhlí, dřevo, nerosty a horniny. Uvádí se zde, že po trati jezdily vlaky až v patnáctiminutových intervalech, což při úrovni tehdejšího zabezpečovacího zařízení je dnes takřka nepředstavitelné. Těžké nákladní vlaky se totiž musely v železniční stanici Hrob dělit na dvě až tři části, které táhly/tlačily do Nového Města nebo až na Moldavu zpravidla dvě lokomotivy. A stejný postup se kvůli obtížnému brzdění používal i pro zpáteční cestu. Podle informací na vývěsce vlaky překonávají na cca 15 kilometrech mezi železničními stanicemi Hrob a Moldava v Krušných horách na stoupání přes 40 promile téměř 400 metrové převýšení. Podle údajů Správy tratí v Mostě je traťový úsek Dubí – Moldava v Krušných horách v převážné části ve stoupání 35 ‰, což je zároveň maximální stoupání. Dubí má nadmořskou výšku cca 570 m n. m., Moldava v Krušných horách 780 m n. m., převýšení mezi těmito dvěma stanicemi je tedy cca 210 metrů.
Železniční trať je pověstná především svou úvraťovou stanicí v Dubí, dvěma viadukty a dvěma tunely - Mikulovský tunel je dlouhý 332 m, Novoměstský 210 m
Jak je dále patrno z informačních tabulí, mělo by nádraží dál sloužit veřejnosti při poznávání Krušných hor. Mohla by se sem vrátit i výuka potřebných řemesel, nebo senioři či nemocní. Nádraží by i nadále mělo být duší Moldavy.
Dodejme, že obec Moldava upravuje strojem lyžařské stopy od moldavského nádraží až po hraniční přechod Teichhaus. Trasa nazvaná „Propojení Moldava“ na několika místech navazuje na Krušnohorskou magistrálu.
Michael Mareš