Generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda a ředitel odboru výstavby vysokorychlostních tratí (VRT) Martin Švehlík představili ve čtvrtek 8. dubna aktuální stav příprav výstavby VRT v České republice. Jak zdůraznil Jiří Svoboda, vysokorychlostní tratě představují významný prvek v rámci celé Evropy, který umožní zvýšení zájmu o železnici a velkou konkurenci letecké dopravě. V podmínkách České republiky půjde mimo jiné o vyrovnání rozdílů mezi regiony v přístupu k železnici, přičemž významným prvkem výstavby VRT je rovněž minimalizace zátěže na životní prostředí.

„Vysokorychlostní tratě umožní podstatně zkrátit dobu cestování a ve svém důsledku bude cestování vlakem po republice výhodnější a rychlejší než přeprava automobily,“ připomněl Jiří Svoboda. Jak dále dodal, projekt vybudování sítě VRT je projektem především pro města, obce a občany této země. Při výstavbě VRT bude Správa železnic úzce spolupracovat s francouzskými a německými železnicemi, které mají největší zkušenosti s jejich výstavbou. „Maximální rychlost na vysokorychlostních tratích bude činit 320 km/h, tyto tratě budou určeny pouze pro osobní dopravu a provoz bude veden v denních hodinách. Noční doba bude určena na údržbu,“ vysvětlil Svoboda.
Úvodní slova generálního ředitele doplnil ředitel odboru výstavby vysokorychlostních tratí Martin Švehlík. Podle jeho slov bude při výstavbě VRT zabráno méně místa, než při výstavbě dálniční sítě, největší města v republice pak budou vlakem dosažitelná v řádu jedné až dvou hodin. V oblasti plánované VRT žije 5,5 milionů obyvatel, kteří k ní budou mít bezproblémový přístup především díky přestupním terminálům, zajišťujícími napojení VRT na současnou železniční i silniční síť. Vysoký přínos bude mít VRT zejména pro oblast Vysočiny, kde jízdní doba mezi Jihlavou a Prahou bude činit cca 37 minut, do Brna pak cesta potrvá méně než 30 minut. „To významně zvýší pracovní mobilitu v této oblasti a umožní denní dojíždění do velkých měst za prací,“ zdůraznil Švehlík. Denně by síť vysokorychlostních tratí mělo využít kolem 130.000 cestujících.
V současné době je projekt VRT v předinvestiční fázi, do roku 2023 by mělo trvat územní řízení a jednání s obcemi a kraji, v roce 2025 by mohla být zahájena výstavba prvních kilometrů VRT, přičemž provoz na prvním úseku VRT z Prahy-Běchovic do Poříčan by mohl být zahájen v roce 2028. „Jednáme nejen s regiony, ale i s občanskými iniciativami také o problematice chráněných území v trase VRT a projednáváme s nimi veškeré jejich připomínky. Trať bude z velké části kryta zářezy, které budou osázeny zelení a důraz je kladen i na péči o zvěř v okolí tratě, především výstavbou plotů,“ přiblížil důležitost ekologického hlediska Martin Švehlík. Za komplikace při výstavbě označil především hustotu zalidnění České republiky, takže je poměrně složité splnit požadavky jednotlivých obcí.
Pro výstavbu sítě VRT v České republice bude uplatněn francouzský model, přičemž je využíváno znalostí a zkušeností francouzských odborníků na tuto oblast. „Hledáme nejpřijatelnější řešení a veliký důraz klademe právě na jednání s lidmi,“ dodal Švehlík. Pokud se samotné výstavby týká, technicky zřejmě nejsložitější bude úsek mezi Drážďany a Prahou, kde trať povede 26 km dlouhým tunelem, jehož větší část bude na německém území. Po dokončení tohoto úseku potrvá cesta vlakem z Prahy do Drážďan 55 minut.
Miroslav Čáslavský
Foto: Profimedia