Poprvé od 4. března 2020 se ve středu 15. dubna ke svému dalšímu pravidelnému jednání sešlo Představenstvo OSŽ, které moderoval předseda Mgr. Martin Malý. V mezidobí, poznamenaném pandemií koronaviru, se z důvodu minimalizace počtu přítomných osob na jednání totiž konaly pouze porady předsedy OSŽ, proto součástí středečního programu jednání Představenstva OSŽ bylo i projednání a potvrzení usnesení přijatých těmito poradami.

Pandemie koronaviru doslova zamíchala v minulých dnech programem OSŽ a promítla se i do kontroly plnění úkolů: řada akcí byla buď odložena (Oslavy 30 let OSŽ se uskuteční na podzim - 29. 10. 2020), nebo zrušena (jako například pozvání na oslavy 115 let Ruských železničních odborů či Mistrovství Belgie v běhu), a nebo se - jako v případě zasedání kontrolní komise ETF – konala jinou formou (videokonference dne 30. 3. 2020).

Informace ze zásadních jednání naopak proběhly obvyklým systémem – „kolečkem“ informací od vedoucích funkcionářů OSŽ, které tradičně načal I. místopředseda OSŽ a předseda Podnikového výboru (PV) OSŽ při ČD Vladislav Vokoun. „To, co nejvíce hýbe v tuto chvíli podnikem, pochopitelně souvisí s omezením provozu, kdy řada lidí nemohla vykonávat svoji činnost, a proto byla přijata na měsíc duben Dohoda o řešení částečné nezaměstnanosti,“ řekl v úvodu Vladislav Vokoun s tím, že se očekává dopad až na několik tisíc zaměstnanců. „Budeme se snažit upravovat příděl práce rovnoměrně tak, aby ztráta mzdy byla co nejmenší,“ dodal. OSŽ podle Vladislava Vokouna preferuje u nízkopříjmových profesí jistou formu sociální výpomoci z prostředků Sociálního fondu. „Pokud dojde k dohodě se zaměstnavatelem, mohli bychom ve výplatním termínu za měsíc květen přikročit k vyplácení sociální výpomoci dotčeným zaměstnancům. Ale strašně se projevuje závist lidí: Jeden dělá a nedostane, a ten druhý nedělá a dostane?“ poznamenal. „Posílili jsme také Sociální fond na organizačních složkách o cca 100 Kč/osobu; 1,5 milionu korun pak bylo vyčleněno na nákup hygienických potřeb a ochranných pomůcek,“ doplnil.
Vladislav Vokoun také zmínil, že od úterý 14. 4. 2020 začaly vlakové čety opět prodávat jízdní doklady, což ne všichni cestující přivítali. „Zrovna včera (14. 4.) dostal jeden vlakvedoucí pěstí od cestujícího, co si to prý dovoluje po něm chtít jízdenku. Lidé si velmi rychle odvykli platit jízdné, bude obtížný návrat k normálu,“ uvedl s tím, že na bezpečí zaměstnanců by měly dohlížet i bezpečnostní agentury. Osobní doprava nyní podle něj jede na deset až patnáct procent, ale postupně roste. „Že by ale rostla nějak významně, to zase ne. Pořád je to na nějakých 10 až 15 procentech, ale je pravda, že například v okolí Prahy počty cestujících rostou…“
Příští zasedání Dozorčí rady Českých drah se má mimo jiné věnovat i dopadům (koronavirové pandemie) do zaměstnanosti ČD a propadu tržeb formou videokonference, „…ale osobní kontakt je osobní kontakt,“ prohlásil Vladislav Vokoun s tím, že on spíše preferuje osobní jednání.
Pozitivní informací z doby epidemie je aspoň ta, že se urychlují revize a opravy v tuto chvíli nevyužívaných vozidel. „To zlo má i své klady, firma má snahu dát vozidla do pořádku. Mezinárodní doprava se ale patrně uvolní nejdříve na podzim a tam České dráhy budou rozhodně tratit,“ dodal.
Krátce Vladislav Vokoun poreferoval i o problémech některých dceřiných společností ČD: konkrétně u DPOV (problémy ze strany dodavatelů), DVI (řada firem neposílá lidi na školení) i ČD travel („Hlad po cestování se obnoví. Je potřeba se k lidem chovat slušně a oni se k nám zase rádi vrátí,“ řekl). „Výzkumný ústav železniční (VUZ) je postaven na testování, to je teď také omezené, ale VUZ má potenciál, aby se s tím vypořádal, ČD-Telematika jede naplno…,“ uzavřel.

„I nákladní doprava je poznamenaná pandemií a vývojem ekonomiky, ten útlum je prostě znát,“ informoval místopředseda OSŽ a předseda PV OSŽ ČD Cargo Radek Nekola s tím, že největší propad souvisí s automobilkou Škoda Auto a částečně i Nošovicemi (automobilka Hyundai). „Na tyto dva velké podniky jsou napojeny stovky a možná tisíce subdodavatelů,“ zdůraznil. Podle něj se nyní zboží vozí systémem „ad hoc“. „Snažíme se to řešit operativně, ale ta ztráta tržeb tady je,“ dodal.
Radek Nekola dále zmínil opatření (dohodu se zaměstnavatelem, paragraf 209) k částečné nezaměstnanosti, které platí od 1. dubna 2020. „Údaje o uplatnění § 209 pravidelně sledujeme. Uvidíme, jestli to něco přinese, ale spíše je to pro zachránění zaměstnanosti, než že bychom ušetřili nějaké významné finanční zdroje, ale abychom v budoucnu měli dostatek personálu pro zajištění činnosti.“
Letošní podnikatelský plán se podle něj může zmačkat a hodit do koše. „Nevěřím, že se ekonomická situace natolik zlepší, že se podaří plán splnit. Do tohoto nelehkého období ještě přibyl fakt, že od 1. 4. začala platit nová PKS a nový Katalog zaměstnání. Musíme všichni společně naplnit to, co jsme těsně před pandemií se zaměstnavatelem dohodli,“ uzavřel.

Zcela opačná situace (než u ČD a ČD Cargo) panuje u Správy železnic. „Nejsme v režimu částečné nezaměstnanosti, nicméně vyšla řada nařízení a úprav v některých činnostech,“ řekl na úvod Petr Štěpánek, místopředseda OSŽ a předseda PV OSŽ Správy železnic, „…včetně eliminace toho, aby se zaměstnanci tolik nepotkávali při přebírání služby. I my jsme řešili dodávku roušek a dezinfekčních prostředků, což nebylo vůbec jednoduché, ale dneska jsou už všichni zaměstnanci vybaveni ochrannými prostředky,“ poznamenal. Aktuálně se funkcionáři OSŽ zabývají kondičními pobyty. „Otázkou je, jak do budoucna. Zatím se neví, kdy budou moci zaměstnanci do lázeňských zařízení najíždět, zda to bude možné posunout nebo přesunout do příštího roku. Uvidíme, jaká situace nastane, až se bude řešit KOP pro rok 2021. A také v neposlední řadě jsme řešili poskytování sociální výpomoci a sociálních zápůjček z FKSP, zabýváme se i zdaněním těchto zápůjček. Spoustu věcí řešíme korespondenčně, v současné době ještě nemáme nové razítko (to souvisí se změnou názvu podnikového výboru na PV OSŽ při Správě železnic),“ dodal.

V rámci informací zástupců OSŽ u tří velkých firem (ČD, ČD Cargo, Správa železnic) zazněly i zcela vážně míněné náměty pro vedení firem i ministerstvo dopravy, například: Jaká bude reakce na významný pokles výkonů? V jaké výši predikujete ztráty a zvažujete všechny možnosti na jejich snížení? Výrazně klesá výběr poplatků za použití dopravní cesty, není to ale důsledkem nečinnosti dopravců, co s tím? „Pojďme iniciovat vážnou debatu na tato i další témata, co bude po COVIDU – 19! Tyto dopady totiž mohou být zcela fatální pro zaměstnance, včetně případné snahy o otevírání kolektivních smluv,“ upozornil Radek Nekola.

Pestré, přesně takové jsou podle Bc. Renaty Douskové, místopředsedkyně OSŽ a předsedkyně Nedrážního republikového výboru OSŽ, problémy nedrážních firem. „Opravárenské firmy mají standardní provoz vyjma zaměstnanců na karanténě, respektive zaměstnanců na překážkách na straně zaměstnavatele, kterých je ale málo,“ poznamenala v úvodu. Problémy tohoto rázu nemají ani společnosti ŽPSV a NYWAG. „U stavebních společností je situace komplikovanější. Například zaměstnanci ze Slovenska uvízli na Slovensku, což řada stavebních firem (například Skanska či OHL ŽS) v rámci svých stavebních aktivit vyřešila tak, že tito zaměstnanci pracují na stavbách na Slovensku a naopak Češi, kteří pracovali na Slovensku, pracují na stavbách v České republice. Skanska si plně uvědomuje, že D1 je prioritou vlády,“ zdůraznila Renata Dousková s tím, že na konci března bylo dokončeno kolektivní vyjednávání u společnosti OHL ŽS se závěrem, že kolektivní smlouva platí pět let a garantovaný nárůst mezd je 5 %. U Dopravního zdravotnictví bude kolektivní vyjednávání (mzdy za měsíc březen zaměstnavatel vyplatil v plné výši, o dubnu se teprve jednat) dále pokračovat. U Dopravního podniku města Brna bylo kolektivní vyjednávání přerušeno z důvodu COVID-19. V krátké době se uskuteční jednání se zaměstnavatelem, ohledně ekonomické situace způsobené koronavirem.

Závěr Informací ze zásadních jednání patřil předsedovi OSŽ Martinovi Malému, který mimo jiné ocenil skutečnost, že se projekt Cíleného programu podpory zaměstnanosti MPSV, který OSŽ v rámci ASO už 17. března aktivně podporovalo, podařilo po řadě jednání pod názvem Program Antivirus prosadit, a v současné době se již v praxi stává účinným nástrojem pro udržení zaměstnanosti ve firmách nejvíce postižených mimořádnými opatřeními vlády, přijatými v rámci boje s epidemií COVID-19. Na druhou stranu schůzka k systémovému řešení jízdních výhod železničářů ve formátu: zástupci OSŽ, ministerstva a Jihomoravského kraje, původně naplánovaná na 20. 3., byla bohužel z důvodu nutnosti řešení naléhavých záležitostí v souvislosti s epidemií COVID-19 přeložena na neurčito, a stejně tak dopadla i dopravní tripartita, původně naplánovaná na 7. 4., (a posléze převedená do formátu videokonference a přeložená na 9. 4.), která byla následně také zrušena. „Hledají se nové termíny,“ poznamenal Martin Malý a dodal: „Je také zřejmé, že na program jednání dopravní tripartity bude nyní třeba nově zařadit také aktuální problematiku hledání možných způsobů omezení negativních ekonomických dopadů epidemie COVID-19 na celý železniční sektor, o nichž jsme tu před chvílí diskutovali.“

Členové Představenstva OSŽ poté schválili přiznání několik dávek z Podpůrného fondu OSŽ a potvrdili Usnesení přijatá Poradou předsedy OSŽ. Členové Představenstva OSŽ také řešili problematiku rekreací v apartmánovém domě Orion v řecké Leptokárii. V rámci Organizačních záležitostí pak rozhodli o tom, že se z důvodu epidemie COVID-19 ruší zasedání Ústředí OSŽ plánované na středu 22. 4. 2020, v ten den se opět uskuteční pouze porada předsedy OSŽ. Příští zasedání Představenstva OSŽ proběhne ve středu 29. 4. 2020.

Michael Mareš