OBZOR ke stažení

Pokud bych měl vypíchnout jedno, dvě témata, která nejvíce rezonovala středečním (21. 4. 2021) jednáním Ústředí OSŽ, pak to určitě byla zvýšená péče o postcovidové zaměstnance - členy OSŽ, a také otázka výběru procedur u KOP pro postcovidové zaměstnance. Zasedání Ústředí OSŽ i tentokrát proběhlo formou videokonference, kterou tradičně moderoval předseda OSŽ Mgr. Martin Malý, a které bylo opět bohaté na informace.

Úvod patřil pochopitelně nezbytným formalitám, včetně kontroly plnění úkolů (ve věci sporu s Jaromírem Duškem je nařízeno na 22. 4. 2021 u Obvodního soudu pro Prahu 7 další líčení prvoinstančního soudu), pak už přišly na řadu Informace ze zásadních jednání.

Radek Nekola, místopředseda OSŽ a předseda Podnikového výboru (PV) OSŽ ČD Cargo, v úvodu informoval o testování zaměstnanců jako o „leitmotivu posledních dnů“: „Nezaznamenali jsme zatím žádné problémy týkající se distribuce testů, co se týče statistiky, nevymykáme se průměru (0,9 pozitivních/100 testů),“ uvedl a na adresu čtvrtečního jednání Dozorčí rady (DR) ČD Cargo (22. 4. 2021) dodal, že by se DR měla zabývat především účetní uzávěrkou: „Z průběžné informace vyplývá, že doprava byla vloni na jaře utlumena z důvodu ekonomiky, naštěstí ten rozběh se podařilo zachytit a na podzim už společnost nemusela utlumovat svoji činnost, takže (společnost) sice hospodařila se ztrátou, ale nižší, než se předpokládalo. Z mého pohledu jde o dobré číslo, byť to bude mít dopad do Sociálního fondu.“ Co se týče KOP, všichni podle Radka Nekoly čekají, až se otevřou jednotlivá střediska a bude se moci tento produkt rozběhnout: „Pokud by se opakoval rok 2020, jsme se zaměstnavatelem připraveni hledat realizaci nějakých kompenzací,“ podotkl.
Dalším tématem, o kterém Radek Nekola hovořil, byly dceřiné společnosti v zahraničí: „V tuto chvíli dobrá zpráva: zřídila se nová pobočka v Chorvatsku, čímž se naplňuje projekt expanze do okolních států, kterou umožňuje nasazování plně interoperabilních lokomotiv. Společnost zároveň poptává další lokomotivy na střídavou trakci, protože se chystá změna trakčního napájení na střídavý proud, a dále poptává i hybridní lokomotivy, které v případě, že se dostanou na infrastrukturu, která není vybavena trakčním vedením, mohou dovézt vlak až na místo určení.“
Závěr vystoupení Radka Nekoly patřil zejména nové PKS, která platí od 1. 4. 2021 („Očekáváme, jak se naplní námi upravené benefity.“), s tím, že odbory se budou muset napříště zaměřit na oblast příspěvků na dopravu: „Budeme muset (odbory) upravit nárokovost na příspěvek dojíždění do zaměstnání, protože nově příchozí zaměstnanci nemají nárok na režijky a jak přibývají soukromí dopravci, klesá i možnost uplatnění režijních výhod u ostatních zaměstnanců. Budeme tedy muset vyřešit, jak zaměstnancům přispět na dopravu, protože průměrná dojezdová vzdálenost je kolem 80 km.“ A pokud jde o zaměstnanost, žádné hromadné propouštění se neplánuje, mohou však nastat lokální problémy (jako například na Mostecku).

Informací o testování zaměstnanců Skupiny ČD na covid začal i Vladislav Vokoun, I. místopředseda OSŽ a předseda PV OSŽ při ČD, a. s.: „Ono se to plus mínus podobá (situaci u ČD Cargo); dle informací z minulého týdne se míra pozitivity ve Skupině ČD pohybovala okolo 0,4 % pozitivních na více než 80 000 testů. Procento pozitivních testů je minimální, samotné ČD jsou na tom ještě lépe, jenom 0,3 %. Co k tomu říct? Je to zátěž pro firmu i zaměstnance, ale testovat musíme.“ Podstatnější je podle Vladislava Vokouna vliv na tržby: „Ale dnes budu pozitivnější, už začíná být cítit celkové zlepšení situace a postupné rozvolňování opatření i na tržbách. Jak bude přibývat cestujících, bude se nám vylepšovat příjmová stránka a ČD se budou vracet k normálu.“ A co aktuálně hýbe ČD? „Momentálně to je ohlášený záměr restrukturalizace,“ dodal Vladislav Vokoun s tím, že vzhledem k tomu, že toto téma ještě nebylo s odborovými centrálami oficiálně diskutováno, ani neprošlo schvalovacím procesem v DR, nebude podrobnosti zveřejňovat. „Obecně lze ale říct, že zaměstnavatel zdůvodňuje záměr snahou zjednodušit řídící strukturu, posílit integraci a z toho plynoucí snahu dosáhnout finanční úspory, která zvýší naši konkurenceschopnost. Tomu se nebráníme, ale zkušenosti z minulosti nás vedou ke skepticismu. Podstatné pro nás je, aby nedošlo ke zhoršení podmínek pro zaměstnance, ztrátě obchodních příležitostí a funkčnosti podniku. Zatím tyto jistoty nemáme, a proto se budeme hodně ptát. Navíc současná situace je pro restrukturalizaci či změny poměrně riskantní, není v tuto chvíli dobré zbytečně nervovat lidi. Každá nepromyšlená akce může mít velmi negativní dopady.“
Vladislav Vokoun pochválil vedení firmy za to, že se i v této složité době snaží investovat: „ČD mají velmi silné ambice, viz například obrovská zakázka až 180 vozů (20 devítivozových souprav) pro dálkovou dopravu, vysoké ambice ale jsou i z hlediska krajů. Jsme rádi, že nekoukáme na sebe a nesedíme se založenýma rukama.“
V závěru pak Vladislav Vokoun mluvil o posledním vývoji schvalovacího procesu reformy důchodů a možnostech uplatnění dřívějšího odchodu do důchodu u některých profesí na železnici. Krátce zmínil obsah změn v nařízení vlády o pracovní době zaměstnanců v dopravě („Dokončujeme připomínkové řízení.“), jehož účinnost se předpokládá od prosince 2021. Obsahem novely je mimo jiné problematika určení maximální délky směny a minimální doba odpočinku mezi dvěma směnami.

Ohledně dění u Správy železnic (dále SŽ) vystoupil Petr Štěpánek, místopředseda OSŽ a předseda PV OSŽ při SŽ: „V mezidobí jsme měli dvě jednání odborových centrál se zaměstnavatelem; první 30. 3., kdy jsme projednávali závěry Správní rady, součástí jednání byl rozpis plánu mzdových prostředků na rok 2021 a zálohový příděl FKSP na jednotky. Druhé jednání jsme měli včera (20. 4.), kdy zaměstnavatel předložil návrh na čtvrtou změnu PKS, která řeší posunutí termínů prověrek BOZP (měly by fyzicky probíhat v září), druhým bodem bylo poskytování odstupného zaměstnancům v důsledku organizační změny sloučení OŘ Ostrava a Olomouc. Zatím jsme se nedohodli, pokračování bude příští týden v úterý,“ uvedl Petr Štěpánek s tím, že k této organizační změně, která by měla být realizována od 1.7. do 31. 12. 2021 s účinností od 1. 1. 2022, zatím odbory nemají žádné konkrétní materiály. „U KOP čekáme, od kdy bude možné začít jezdit na kondiční pobyty, nikoliv jen na pobyty hrazené pojišťovnami. Zaměstnanci, kteří zatím na KOP nenastoupí, mohou čerpat buď 12 dní volna doma, nebo se posunout v čase a počkat, až bude nástup na KOP umožněn,“ dodal a také informoval o testování zaměstnanců na covid: cca 88 000 testů, z toho 211 pozitivních/164 potvrzeno PCR testem. „Byli jsme seznámeni s klesající tendencí počtu nakažených zaměstnanců a zaměstnanců v karanténě, již 536 zaměstnanců dostalo přístupové kódy a mohou se hlásit na očkování. 169 zaměstnanců už má první vakcínu, někteří už jdou i na druhé očkování. A ještě ke změně poskytování stravenek: probíhá vyhodnocení, přesná čísla budeme mít příští týden v úterý, ale z předběžných údajů vyplývá, že 36 % zaměstnanců si požádalo o papírovou nebo elektronickou formu stravenku.“
Jeden z dotazů z pléna směřoval na únorový průzkum zájmu o očkování mezi zaměstnanci Správy železnic (Někteří se nahlásili, ale zatím žádnou další informaci nedostali), Petr Štěpánek odpověděl, že i zaměstnanci superkritické infrastruktury (CDP a výpravčí na hlavních tazích) sice dostali přístupové kódy, ale z důvodu nedostatku vakcín na očkování stále čekají.

Dění u nedrážních organizací, respektive poslední události u organizací, které zastupuje Nedrážní republikový výbor (NeRV) OSŽ, popsala Bc. Renata Dousková, místopředsedkyně OSŽ a předsedkyně NeRV OSŽ. Konkrétně hovořila o Dopravním zdravotnictví, kde zaměstnavatel přistoupil na navýšení stravenek (na 90 Kč) s tím, že o stravenkovém paušálu se bude jednat až při dalším kolektivním vyjednávání. Pokud jde o nárůst tarifních mezd (u Dopravního zdravotnictví), bude finanční nárůst u vytipovaných profesí, odměňovaných tarifní mzdou, řešen formou navýšení osobního ohodnocení. „Všichni zaměstnanci Dopravního zdravotnictví budou mít při vyplácení pololetních odměn nárůst až 2 % z vyplacených odměn za rok 2020. Tento balík změn je řešen v dodatku platném od 1. 4. 2021.“ Renata Dousková dále informovala o situaci u Dopravního podniku města Brna, kde se řeší konečná verze pracovního řádu (po zaslání připomínek OSŽ došlo k dohodě). V rámci kolektivního vyjednávání se zaměstnavatelem se odbory dohodly na formě dodatku k platné PKS. Odbory navrhly navýšení hodnoty stravenek a další benefity, například na penzijní připojištění. Z prostředků Dopravního podniku města Brna bylo zakoupeno rekreační zařízení Borovinka, které je určeno pro rekreaci zaměstnanců společnosti a pro pořádání dětských táborů.
Závěr vystoupení Bc. Renaty Douskové patřil stejně tak jako na Představenstvu OSŽ společnosti TRILEX, kde se rovněž jednalo o navýšení tarifních mezd: „Musím velice ráda konstatovat, že rozmezí navýšení mezd, včetně příplatků a benefitů pro zaměstnance, na kterém se odbory se zaměstnavatelem dohodly, je přes trvání pandemie znatelně vyšší než minulých letech,“ konstatovala. A na úplný závěr hovořila o plánované schůzce pracovní skupiny tripartity/RHSD pro zdravotnictví, v jejímž rámci bude řešeno odměňování zaměstnanců nelůžkových zdravotnických zařízení v době pandemie COVID-19, úhradová vyhláška a analýza dopadů pandemie COVID -19 na úhradu zdravotnické péče v jednotlivých segmentech.

O aktuální situaci v provozování rekreačních zařízení v majetku OSŽ informoval členy Ústředí místopředseda OSŽ pro správu majetku Martin Vavrečka (na snímku). „Určitě jste zaregistrovali z médií, že dochází k rozvolňování opatření na Slovensku, ale to pro nás zdaleka neznamená možnost znovuobnovení provozu. Musí se i nadále dodržovat platné podmínky, jako například pouze jeden člověk na pokoji (v případě, že se nejedná o rodinné příslušníky), pro neočkované povinná karanténa, i nadále platí zákaz poskytování procedur. Byť se to tváří, že hotely mohou být spuštěny, Skalku tedy není možné rozběhnout,“ uvedl s tím, že OSŽ Slovakia využívá (na Slovensku) dvou podpůrných programů včetně programu na udržení zaměstnanosti. „Nicméně pokračujeme v přípravách na otevření hotelu. Chtěli bychom skloubit pohled ekonomický s pohledem prioritním, kterým sledujeme především zlepšení zdraví našich železničářů! Jednou z priorit OSŽ by měla být, i v rámci KOP, starost o postcovidové pacienty z řad zaměstnanců,“ zdůraznil Martin Vavrečka s tím, že se aktuálně diskutuje o možnosti řešení nákladů PCR testů v případě, že to bude potřeba s ohledem na povinnost při překročení hranic mezi ČR a SR. „Pokud by to bylo v rovině, že PCR testy by měl hradit poskytovatel KOP na Slovensku, tak to není v našich ekonomických možnostech,“ zdůraznil. A co se týká tuzemských zařízení? Probíhá podle něj trvalá diskuse s nájemci, kteří požádali o podpůrné programy Covid nájemné, Covid ubytování a Covid nepokryté náklady. „Všechny uvedené podpůrné programy však skrývají problémy, ať už z důvodu časového zpracování, tak i doby fyzického obdržení finančních prostředků na účet žadatele. Situace v oblasti cestovního ruchu i KOP je složitá,“ řekl Martin Vavrečka v závěru diskuse k tomuto tématu s tím, že vítá výsledek diskuse na jednání Ústředí OSŽ, tzn., pokud zaměstnanec pojede na KOP s nutným testem PCR, musí se hledat vhodné řešení úhrad nákladů s tím spojených.

Dále člen Správní rady ZPMV Ing. Bc. Petr Toman, BA (Hons) poděkoval Martinovi Vavrečkovi za to, že se snaží problematice postcovidových stavů věnovat. „Toto téma jsme otevřeli i v rámci pneumologie a jejich vrcholoví zástupci byli překvapeni tím, že jsme byli první, kteří tento dotaz dali,“ řekl na úvod s tím, že se bude muset změnit přístup k účastníkům KOP, například i v důkladném lékařském vyšetření u těch, kteří prodělali onemocnění COVID-19: „Bude důležitá už samotná příprava, jaké procedury těmto klientům naordinovat, jaké procedury lidem dát, abychom jim neublížili, protože některé procedury by ani nemohli absolvovat. Bude důležité upozornit ty, kteří pojedou na KOP a chodí na periodické prohlídky, aby jim jejich doktoři řekli, co mohou a co ne. Lidé by už na KOP měli jet s nějakým návrhem procedur.“
Petr Toman upozornil i na důležitost očkování: „Měli bychom tlačit na vládu, aby nějak řešila očkování u dopravních zaměstnanců. Učitelé jsou proočkováni, zdravotníci také, proč nejsou průvodčí, kteří přicházejí do styku s cestující veřejností?“ prohlásil a dodal: „Už v lednu jsme měli bušit, že dopravní firmy měly být proočkovány také! Jedná se o naše zaměstnance, o naše členy, jde nám o to, aby byli zdraví a proočkovaní. Zatímco jiné firmy se o to snaží (akce Zdravá firma), z naší strany nádražáků se neděje nic. Tato sezona bude špatná, pokud neuděláme pro to nic. Potřebujeme, aby byli lidi proočkovaní, jinak se bavíme o ničem.
To je to, co nás nejvíce tíží! Nádražáci musí být proočkováni, protože lidi začnou jezdit vlaky a my ty vlaky neobsadíme. Musíme být schopni zajistit dopravu,“
dodal.

K tomuto tématu se poté vyjádřil i předseda OSŽ Martin Malý, který shrnul dosavadní postup u Správy železnic i Českých drah (očkování zaměstnanců superkritické infrastruktury u Správy železnic, kteří o něj projevili zájem, nyní již běží podle toho, jak na očkovacích centrech jsou vakcíny k dispozici) s tím, že s návrhem na prioritní očkování vybraných profesí zaměstnanců Českých drah ve styku s cestující veřejností (vlakový personál, pokladní, apod.), který zástupci za OSŽ podali na lednovém jednání dopravní tripartity (a bylo jim ze strany MD přislíbeno), ministr Karel Havlíček nakonec ve vládě neuspěl: „Na posledním plenárním jednání Tripartity 14. dubna bylo řečeno, že už žádné předbíhání nebude, nové přednostní kategorie už vláda zavádět nechce a půjde se nyní podle věku, tj. zhruba každých 14 dní otevírání další kategorie o pět let mladších občanů,“ uvedl Martin Malý s tím, že tlaků na předbíhání je hodně a premiér už s dalším přednostním očkování nepočítá: „Myslím si, že i takto do léta ty lidi mít proočkováné budeme,“ dodal Martin Malý.
Předseda OSŽ dále informoval o jednání dopravní tripartity (7. 4.), kde se probírala otázka pomoci dopravcům: „ČD využívají Antivirus MPSV doteď, z našeho pohledu je to nejúspěšnější podpůrný vládní program,“ prohlásil a dodal, že jinak odškodňování dopravců se vlivem průtahů na ministerstvu dopravy zpozdilo: „Návrh pomoci dopravcům za ztráty způsobené jarní vlnou epidemie v roce 2020 byla MD notifikována do Bruselu až ve druhé polovině března 2021, pomoc je připravena ve výši celkem 800 milionů korun, z toho pro ČD přes 600 milionů korun, což není dvakrát záchrana. Vzhledem k přístupu ministerstva dopravy jsem skeptický k případnému odškodňování dopravců za podzimní a současnou vlnu.“
Také příprava prodeje pozemků pod kolejemi se zatím podle něj protahuje: „V rozpočtech SFDI ani ministerstva dopravy na letošní rok potřebné finance zapracovány nejsou a pro rok 2022 zatím také není otázka způsobu financování (zda z prostředků MD, nebo SFDI) rozhodnutá,“ konstatoval.
Na tzv. Velké tripartitě (12. 4.) se pak diskutovalo o Národním plánu obnovy: „V rámci železniční dopravy by měly jít prostředky vesměs do projektů infrastrukturních, tedy do elektrizace a konverze na střídavou trakci, do digitalizace technologií řízení provozu infrastruktury (ETCS), či do infrastruktury, včetně přejezdů, konkrétně do zlepšení bezpečnosti mostů a tunelů, a do rekonstrukce nádražních budov. Z plánů zcela vypadlo, že by šly peníze také do železničních vozidel,“ dodal.
Závěr informací předsedy OSŽ patřil informacím o dosavadním nepříliš uspokojivém vývoji jednání ve věci systémového řešení problematiky zaměstnaneckých jízdních výhod ve vlacích ČD objednávaných na základě předchozího nabídkového řízení.

Michael Mareš
 

Právě přítomno: 210 hostů a žádný gestor