OBZOR ke stažení

Drážní inspekce (DI) ukončila šetření mimořádné události, která se udála 28. července loňského roku v Chodové Plané. Za jízdy tam tehdy vykolejil nákladní vlak, převážející vápenec. Bezprostřední příčinou této mimořádné události bylo podle závěru DI překročení nejvyšší dovolené rychlosti o 61 km/h, ke kterému došlo v důsledku toho, že strojvedoucí o snížení rychlosti na trati nevěděl a při sledování trati je nezjistil, i když všechny potřebné informace měl k dispozici.

Informace o snížení rychlosti se ke strojvedoucímu vlaku nedostala včas, a to i přesto, že jak provozovatel dráhy, tak příslušný dopravce si splnili své povinnosti a informaci o změně rychlosti řádně a včas zveřejnili, uvádí se v závěrečné zprávě DI. Strojvedoucí sice byl o snížení rychlosti v předstihu informován prostřednictvím tabletu, bohužel si tuto informaci nepřečetl, i když to byla jeho povinnost, a vyjel na trať. Zároveň strojvedoucí, dle svého vyjádření, přehlédl návěstidlo na trati upozorňující na skutečnost, že od následujícího rychlostníku, pro něj platného, bude snížená rychlost na 30 kilometrů v hodině.
Za slabinu celého řešení snížení rychlosti přitom Drážní inspekce považuje skutečnost, že dopravce systémově umožnil strojvedoucímu vyjet s vlakem na trať, aniž by měl jistotu, že se strojvedoucí s důležitými změnami seznámil. Ke vzniku nehody přispěl i fakt, že zásadní snížení rychlosti o 65 kilometrů v hodině bylo na trati návěštěno pouze jedním návěstidlem, přičemž na trati není zavedeno technické řešení, které by tomuto pochybení strojvedoucího zabránilo aktivním zásahem do řízení vlaku.
Z vyšetřování vyplynulo, že informování o trvalém omezení traťové rychlosti pouze formou údajů tzv. tabulek traťových poměrů se v porovnání s prokazatelným zpravením strojvedoucího písemným rozkazem (a to vždy před každou jízdou na trať, kde se úsek s výrazným omezením rychlosti nachází), jeví jako ztráta důležitého bezpečnostního prvku. V případech, kdy dochází k tak zásadnímu snížení rychlosti, by měly být nalezeny další bezpečnostní prvky, například i v podobě opakujícího se návěštění na trati upozorňující na razantní snížení rychlosti.
Na základě poznatků ze šetření Drážní inspekce vydává řadu bezpečnostních doporučení Drážnímu úřadu, zejména aby došlo ke změně vnitřního předpisu provozovatele dráhy ve vztahu k umisťování návěstí oznamující změnu rychlosti na trati, aby se razantní snížení rychlosti na trati návěštilo opakovaně a aby v tzv. tabulkách traťových poměrů byly tyto zásadní změny rychlosti zvýrazněny. Dále u dopravců je třeba zajistit, aby strojvedoucí, pokud se před jízdou jednoznačně a prokazatelně neseznámí se změnami parametrů tratě, nemohl vůbec s vlakem odjet a aby se případně i zkrátila doba, během níž musí strojvedoucí danou trať projet, aby si oživil její parametry.
Během šetření této vážné nehody se DI zabývala také tzv. Kulturou bezpečnosti, kde se ukázalo, že v českém prostředí pro ni nejsou vytvořeny dobré podmínky. DI přitom vychází ze zjištění, že na její snahu, aby ji kontaktovali strojvedoucí, kteří měli v souvislosti s jízdou přes místo nehody nějaké poznatky, či negativní zkušenosti, reagoval pouze jediný strojvedoucí, a to přesto, že byla garantována stoprocentní anonymita. Podle nové směrnice EU 2016/798 by provozovatelé dráhy a dopravci měli podporovat kulturu vzájemné důvěry, jistoty a poučení se, při které jsou zaměstnanci vybízeni k tomu, aby přispívali k rozvoji bezpečnosti při zaručení důvěrnosti. Je to takový vztah, kdy provozní zaměstnanci nemusí mít obavy, že budou trestáni nebo nějak postihováni či obviňováni ze skutečností, které ohlašují. V průběhu vyšetřování této vážné nehody vyšlo najevo také to, že každá strana (myšleno jak provozovatel dráhy, tak i dopravce) vnímala zejména povinnosti a problémy těch druhých, a k efektivní a oboustranné vzájemné spolupráci nebyla příliš nakloněna. O současném stavu Kultury bezpečnosti v železničním prostředí České republiky např. svědčí i zpochybňování potřeby vyššího počtu bezpečnostních prvků při řešení žádosti dopravce o  případnou nápravu po zrušení přechodného a zavedení trvalého omezení rychlosti v km 422,060 - 422,300 v mezistaničním úseku Chodová Planá - Mariánské Lázně.
Miroslav Čáslavský, s využitím tiskové zprávy DI
Foto: Drážní inspekce

 

Právě přítomno: 369 hostů a žádný gestor