Na 33 zástupců ZV OSŽ z jižních Čech se ve středu 29. 1. 2020 sešlo v malé zasedací místnosti železniční stanice Č. Budějovice na v pořadí již šestém a posledním školení k Podnikové kolektivní smlouvě Českých drah na rok 2020.

V roli přednášejících se na aktivu, který o půl desáté zahájil a moderoval tajemník Podnikového výboru OSŽ při Českých drahách Antonín Leitgeb, postupně vystřídali I. místopředseda OSŽ a předseda Podnikového výboru (PV) OSŽ při ČD Vladislav Vokoun, tajemnice PV OSŽ při ČD Věra Nečasová, vedoucí ekonomicko-sociálního oddělení OSŽ-Ú JUDr. Petr Večeř, Bc. Alena Šimáčková z téhož oddělení, a Jaroslav Leština, oblastní inspektor BOZP.

Úvod do problematiky a celou genezi vzniku PKS na rok 2020 přednesl Vladislav Vokoun, který nejprve shrnul celý vývoj od začátku kolektivního vyjednávání po podpis PKS s poznámkou, že poprvé v historii proběhl podpis kolektivní smlouvy bez přítomnosti personálního ředitele, respektive personální ředitelky Mgr. S. Schwarzové, která na vlastní žádost v době kolektivního vyjednávání od Českých drah odešla. „Přes její krátké působení u Českých drah přinesla některé nové prvky do struktury PKS, která tak doznala několika změn. Celá řada ustanovení kolektivní smlouvy byla přesunuta na jiná (logičtější) místa, což činí celý text PKS přehlednější,“ uvedl Vladislav Vokoun s tím, že strukturou tak letošní PKS neodpovídá té loňské. „To jen jako poznámka, pokud byste kolektivní smlouvou listovali a porovnávali obsah s loňskou PKS.“

Pak Vladislav Vokoun postupoval bod po bodu, kapitolu po kapitole; například u kapitoly dvě (BOZP) připomenul, že je to z pohledu péče o zaměstnance velmi důležitá kapitola. „Například požadavky na zlepšení pracovního prostředí jste nám poslali za více než 60 milionů korun, ač je na tuto oblast plánováno 30 milionů Kč. Naší snahou je pokud možno vyhovět všem požadavkům, i za cenu, že by se některé akce přeřadily do investic či na opravy,“ uvedl s tím, že o dalších 10 milionech korun z této kapitoly si organizační složky rozhodují samy (na zaměstnance vychází 678 Kč), především na zajištění méně finančně náročných akcí. Konečné rozhodnutí o tom, které akce se z centralizovaných prostředků uskuteční, padne 5. 2. 2020. „O výsledku vás budeme informovat,“ dodal

V další kapitole „Sociální oblast, Zaměstnanecké výhody“ se Vladislav Vokoun například zmínil o kondičních pobytech, které se letos „nepodařilo otevřít“. „Ale KOP nakonec zůstanou v takové podobě, v jaké jsou, nicméně nenechali jsme to bokem, ale určitých zlepšení jsme dosáhli v rámci Zásad Sociálního fondu. Takže neopustili jsme úplně myšlenku navýšení KOP, ale přesunuli jsme je do Sociálního fondu.“ Řeč byla i o předdůchodech a režijních výhodách, které jsou dány do úschovy do doby, než zaměstnanec přejde do nějaké jiné formy důchodu: „Pak si zaměstnanec formálně podá žádost a ČD mu jízdní výhody okamžitě vrátí. Ono to není zažité, předdůchodů zatím není tolik. Jak se ale zvyšuje počet předdůchodů, zvyšuje se i využívání tohoto institutu,“ poznamenal.

Dále Vladislav Vokoun mluvil nejen o Sociálním fondu, ale také o penzijním připojištění, „které má naši velkou podporu“ (od 1. 1. 2020 má každý zaměstnanec zvýšený měsíční příspěvek na penzijní připojištění o stokorunu, na penzijní připojištění má nárok každý zaměstnanec už po skončení zkušební doby, resp. po složení zkoušky). V rámci kapitoly Zaměstnanec a mzdová politika pak Vladislav Vokoun vyjmenoval tzv. „změkčovadla“ a krátce zmínil aktivity a jistou výjimečnost volnočasových aktivit sdružených ve FISAIC a USIC (které v ČR a SR fungují ještě pod hlavičkou odborů).

Další blok informací patřil platnosti kolektivní smlouvy („Pořád si myslíme, že je dobré uzavírat PKS na období jednoho roku, na delší období to může vyvolat zbytečné problémy.“), týdennímu fondu pracovní doby, svátkovému právu („Zaměstnavatel je povinen naplánovat 6 denních norem do konce listopadu, pokud tak neučiní, je povinen to zaplatit,“ řekl Vokoun), na adresu dělených směn poznamenal, že se odbory snaží najít cestu, jak zaměstnavatele motivovat, aby zbytečně nevytvářel dělené směny, Vladislav Vokoun v této souvislosti mluvil o tarifech a „našem rozhodnutí dostat co nejvíc peněz do tarifů“. „Spočítali jsme, že se celkový nárůst (mezd) bude pohybovat mezi 6 a 8 %, a to není špatná částka.“ Řeč byla i o osobním ohodnocení, či o odstupném z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti (nová kategorie) a o průměrném platu ve srovnání s celorepublikovým průměrem: „Stále si udržujeme přibližně stejný odstup, máme náskok více než čtyři tisíce. Hlavním důvodem je skladba zaměstnanců a rovněž příplatková sféra. A také není pravda, že se na železnici nezlepšila životní úroveň zaměstnanců.“

A nakonec pak Vladislav Vokoun mluvil o režijkách a situaci v Jihomoravském kraji: „Teď se budeme soustředit na to, aby se něco podobného neopakovalo do budoucna. Chceme se jako odbory sejít s premiérem, předpokládáme, že se pokusíme najít shodu,“ uvedl a na adresu uvažované stávky dodal: „Rozumím těm, kteří jsou radikálnější, i těm váhavějším. Pokud však nedojdeme v dohledné době k rozumnému kompromisu, nebude pro další váhání prostor, ani důvod.“

Závěr patřil JUDr. Petru Večeřovi a pracovně právním záležitostem, Petr Večeř mluvil o aktivním přístupu oddělení OSŽ-ESO ke krizové lince („Chceme vytvořit podmínky pro důstojnou obhajobu našich členů. Znovu připomínám, abyste své kolegy vedli k tomu, že každý má právo odmítnout výpověď.“), či o právní pomoci v řízení před soudem (OSŽ ročně poskytuje až padesát právních pomocí před soudem). Bc. Alena Šimáčková informovala krátce o jízdních výhodách, Věra Nečasová o zásadách hospodaření se Sociálním fondem, a úplný závěr patřil Jaroslavu Leštinovi a nedostatkům na pracovišti. „Nezapomeňte ohlašovat pracovní úrazy,“ zdůraznil Jaroslav Leština a závěrem doplnil informace o přehled školení funkcionářů OSŽ.

A jak Vladislav Vokoun hodnotí letošní školení? „Úvodem musím říci, že se na tato školení každý rok velmi těším. Jednak se setkám se spoustou lidí, které nemám příležitost potkat každý den a také získám zpětnou a pravdivou vazbu, zda se nám podařilo dojednat kvalitní kolektivní smlouvu. Zároveň často načerpám nové podněty pro příští kolektivní vyjednávání. Určitým měřítkem spokojenosti s kolektivní smlouvou je i počet účastníků. Těší mě, že těchto školení se každoročně zúčastní velké množství účastníků. Nejinak tomu bylo i letos. Celkem se šesti školení zúčastnilo více než 200 posluchačů. Přednášky k jednotlivým blokům se setkaly s velkou pozorností a nesetkali jsme se s negativními ohlasy. To ovšem neznamená, že jsou všichni absolutně spokojeni, vždy bude co zlepšovat. Pro mě a mé kolegy je obrovským povzbuzením, že na všech účastnících byla patrná velká znalost obsahu kolektivní smlouvy a všechny dotazy směřovaly k bodům, které někdy vyžadují podrobnější výklad, neboť nejsou specifikovány do všech detailů.“

Michael Mareš



Právě přítomno: 322 hostů a žádný gestor