První zasedání Představenstva OSŽ po sjezdu se konalo v úterý 5. 4. 2022 na Lesní chatě v Kořenově. „Jednak jsme tak učinili proto, abyste se na vlastní oči přesvědčili o výsledcích rekonstrukce objektu Gočár na apartmánové jednotky, a druhá věc, která se nám u výjezdních zasedání osvědčila, že tady bude prostor pro to říct si i věci, na které jinak není čas,“ řekl na úvod jednání Martin Vavrečka, místopředseda OSŽ pro správu majetku.

Na odpolední část dorazili i nájemci objektů Lesní chata a Oddech, aby členům představenstva prezentovali svoje zkušenosti s uplynulými dvěma roky v oblasti rekreace: „Nejdřív covid, teď ta nešťastná válka, domnívám se, že i v těchto věcech nás čekají rozhodnutí, kterým se nevyhneme,“ dodal Vavrečka.

V úvodu (v rámci plnění kontroly úkolů) požádal Radek Nekola o „oprášení“ jednacího řádu ve smyslu jeho dodržování, „…aby tedy pozvánka přišla alespoň sedm dní před začátkem jednání“: „Poprosil bych, abychom ty materiály dostávali tak, jak je stanoveno v jednacím řádu,“ uvedl právě s odkazem na jednání na Lesní chatě, které bylo do Kořenova operativně přeloženo na poslední chvíli, právě z důvodu výše zmíněné prezentace přestavby apartmánových jednotek.

„Od pondělí 4. 4. 2022 je novým generálním ředitelem a předsedou představenstva ČD Mgr. Michal Krapinec,“ řekl na úvod informací ze zásadních jednání Štěpán Lev, nový místopředseda OSŽ a předseda Podnikového výboru (PV) OSŽ při ČD, s tím, že zbývá ještě doplnit jednoho člena představenstva. „V pátek jsem krátce jednal s Mgr. Blankou Havelkovou (členka představenstva ČD odpovědná za lidské zdroje) ohledně změny přílohy č. 4, PKS o stravování a náhradě výdajů (jednání proběhne ve druhé polovině dubna), následně i o dopadu inflace, na níž máme v PKS ustanovení, kdy zaměstnavatel musí po 30. 6. 2022 vyvolat jednání s odborovými organizacemi,“ uvedl dále Štěpán Lev.
Tajemnice PV OSŽ při ČD Věra Nečasová informovala o materiálu týkajícím se centralizace MTZ. Dle předloženého záměru budou pracovníci skladu v OCÚ centralizováni pod Zásobovací centrum (ZC) v České Třebové. Na jednání PV ve středu 13. 4. 2022 proto byla pozvaná ředitelka ZC v České Třebové Ing. Zuzana Ajgrmanová, aby byl předložený materiál prodiskutován.
Tajemník PV OSŽ při ČD Antonín Leitgeb informoval o jednání odborových centrál s řediteli odborů GŘ ČD na téma mimořádné odměny pro zaměstnance, kteří pomáhají ukrajinským uprchlíkům (například ve stanici Bohumín a Praha hl. n., nebo vlakovým četám) s tím, že na to odpověděl ředitel O16 Petr Vondráček, že to je v kompetenci manažerů jednotlivých RP ZAP. Dále na jednání zaměstnavatel prezentoval přidělené poukazy na KOP k 28. 2. 2022 (přes 1000 poukazů). Antonín Leitgeb doplnil ještě informace o dopady růstu cen energií a potížích ČD s plněním uzavřených smluv. „Dokonce nám stojí i 814 (regionovy), nemáme dvojkolí. Problémem je prudký nárůst cen energii a materiálů, které uzavřené smlouvy nereflektují. Dodavatelé nám odstupují od smluv, za cenu, za kterou to bylo nasmlouvané, to nejsou schopni udělat.“

Poté štafetu převzal Radek Nekola, I. místopředseda OSŽ a předseda PV OSŽ ČD Cargo, který informoval především o jednání Dozorčí rady (DR) ČD Cargo, které proběhlo den před VIII. sjezdem OSŽ (24. 3.): „Byli nám představeni čtyři noví členové DR (Mgr. Michal Kraus, MSc., předseda DR, primátor Kuřimi Mgr. Ing. Drago Sukalovský, starosta Kuřimi, Tomáš Vrbík, náměstek ministra dopravy, a staronový člen DR Ing. Mgr. Bc. Jan Kasal) a prezentovány byly i záměry vedení společnosti. DR všemi hlasy následně odsouhlasila úvěrové linky pro další období investic. Zabýváme se i informacemi z průmyslové sféry, respektive financování podnikatelských činností v eurech,“ konstatoval Nekola.
Radek Nekola dále referoval o investicích do nákupu nových vozidel (cisterny, interoperabilní lokomotivy), o humanitárních vlacích (Nekola: „Ještě že máme interoperabilní lokomotivy! Kdyby nebyla odvaha managementu, tak by teď nebyly!“), o kontraktu se společností ČEPRO, o fungování ČD Cargo Adria, které začíná působit na evropských trzích: „To je právě ta lokalita, kde bychom mohli využít lokomotivy, do kterých se už nevyplatí montovat ETCS a kde ty lokomotivy dojezdí. Musíme v rámci politických diskusí otevřít debatu, jestli nepožádat Brusel o odložení platnosti tohoto nařízení: můžeme mít ETCS na infrastruktuře, ale dopravci nebudou mít dostatek lokomotiv schopných po ní jezdit. A to nezmiňuji to, co se děje z hlediska nárůstu cen energií a dalších komponentů, jak se to projevuje u našich dodavatelů a subdodavatelů. Samozřejmě velké téma je přeprava energetického uhlí, která se v minulých letech utlumovala (nyní už ČD Cargo provozuje cca 2500 vozů Falls, což je nárůst o 500 vozů oproti předchozímu období), snažíme se uspokojovat naše zákazníky.“
Radek Nekola mluvil i o přepravě železné rudy z Ukrajiny, „…která má svoje problémy. Snažíme se ji zachovat, i když se hledají jiné dopravní toky či trasy“. „Podnikatelský plán plníme, nicméně kvůli tomu, že ještě není schváleno POZE, platíme za elektrickou energii podstatně více. Nicméně byli jsme ujištěni, že po notifikaci v Bruselu budou zajištěny vratky za přeplatky za elektrickou energii dopravcům, kterou používají elektrickou energii, nicméně jsem opatrný, skloňujeme to osm let.“
Řeč byla i o implementaci předpisu D1 (Nekola: „Máme spoustu zaměstnanců, kteří už čekají na důchod a mají averzi k přezkoušení požadovanému pro odbornou způsobilost.“), nové PKS (od 1. 4. 2022), o školeních k PKS v následujících týdnech („Opět společně se zaměstnavatelem, osvědčilo se nám to.“), i o rostoucí inflaci: „Navýšení mezd zdaleka nepokrývá to, co se teď děje. Myslím si, že všichni hráči na železnici jsou připraveni debatovat o otevření PKS o nějakou jednorázovou pobídku. Přitom ještě před třemi měsíci nás politici ujišťovali, že budeme mít inflaci 3,8 %, predikce březnová je už cca 14 %,“ zmínil Radek Nekola a dodal: „Byl bych rád, kdybychom se (jako podniky) nepředháněli, ta diskuse by měla být koordinovaná.“
V závěru pak Radek Nekola zmínil i plánovanou návštěvu u ministra dopravy (25. 4.): „Rád bych se dozvěděl, jaký je cíl Skupiny ČD, v jakém postavení budou dceřiné společnosti. Je to i otázka opravárenství, i dceřiných společností.“

Petr Štěpánek, místopředseda OSŽ a předseda PV OSŽ Správy železnic, informoval o jednání odborových centrál se zaměstnavatelem, kde byl projednán plán mzdových a ostatních osobních nákladů pro rok 2022 (schválen Správní radou SŽ 18. 3.): „…Jehož součástí je vyčlenění finančních prostředků určených k motivaci zaměstnanců a je i vytvořena rezerva na výplatu odstupného,“ poznamenal Petr Štěpánek. Projednán byl i zálohový příděl finančních prostředků FKSP pro organizační jednotky na rok 2022. „Dále jsme projednávali pokyn GŘ k organizační změně k vzniku nové OJ SŽT. Dopad do zaměstnanosti je nulový, jde pouze o přesun zaměstnanců,“ podotkl. Petr Štěpánek dále informoval o pomoci Správy železnic Ukrajincům: „SŽ zprovoznila některé byty, v současné době je to 12 bytů a dalších třicet se připravuje.“
Další věcí, o které Petr Štěpánek informoval, byla změna předpisu D1: „Na základě naší intervence bylo domluveno, že na každém pracovišti bude minimálně jeden výtisk tohoto předpisu (800 ks už je vytištěno, 1300 bude vytištěno později). Jinak, jak jsem již informoval i na jednání Ústředí OSŽ, byla podepsána smlouva na zajištění KOP (K. Vary, Libverda, Darkov a Jeseník), 13. 3. už odjeli první účastníci. A co nás čeká? Připravujeme společné jednání PV OZŽ při ŽSR a PV OSŽ SŽ ve dnech 27. - 29. 4., kdy naši slovenští kolegové přijedou do Kutné Hory. Po dvou letech budeme konečně jednat společně, máme přislíbenou účast i generálních ředitelů a vedení ŽSR a SŽ.“

O aktivech u Dopravního zdravotnictví poté informovala Bc. Renata Dousková, místopředsedkyně OSŽ a předsedkyně Nedrážního republikového výboru OSŽ, kde se prezentovaly důvody, „…co nás vedlo k tomu, že PKS je netradičně jen na jeden rok. Jedním z těch důvodů je, že nový způsob odměňování zaměstnanců není transparentní, a druhým je inflace. Máme tam pojistku - půlroční odměny,“ poznamenala. Dále Renata Dousková informovala o vyjednávání u společnosti RegioJet (účelově založená odborová organizace, jejímž cílem je nepostupovat v součinnosti s ostatními odborovými centrálami): „Nicméně odborové centrály předložily návrh PKS k projednání: předpokládáme, že buď zaměstnavatel nebude reagovat, nebo bude reagovat prostřednictvím advokátní kanceláře – očekáváme souboj právníků, je to běh na dlouhou trať.“ Posledním tématem, kterému se Renata Dousková věnovala, byly kontroly BOZP: „Například otázka kamerového systému. Jsou případy, kdy zaměstnavatel tam, kde je zaveden kamerový systém, to pouze oznámí příslušným úřadům, ale zapomíná to projednat s odbory, rozšiřují se kamerové systémy bez projednání s odbory,“ uvedla. Řeč byla v závěru i o navyšování cen energií: „I stavební firmy s tím mají problém.“

PhDr. Helena Svobodová, vedoucí kanceláře předsedy OSŽ, informovala o jednání Výkonného výboru ETF, které se konalo ve dnech 29. - 31. 3. 2022 v Praze. Převážná část agendy se týkala příprav VI. Kongresu ETF, který se uskuteční koncem května v Budapešti. Výkonný výbor také mj. jednal o humanitární pomoci Ukrajině a schválil založení Fondu solidarity.

O průběhu dopravní tripartity, respektive o dopadu novelizace nařízení vlády č. 589/2006, upravující pracovní dobu zaměstnanců v dopravě účinné od 1. ledna 2022, kterou se mj. mění minimální doba odpočinku mezi směnami, informoval předseda OSŽ Mgr. Martin Malý, který se obrátil na ministra dopravy s podnětem na řešení negativních dopadů na odpočinek zaměstnanců řízení provozu SŽ ve stanicích, kde je noční přerušení provozu delší než 6 hodin, ale kratší než 7 hodin. Ministr dopravy přislíbil, že se pokusí učinit nápravu: „Tato iniciativa má za cíl doplnit nařízení vlády v tom smyslu, že pro případ, kdy místo odpočinku je shodné s místem výkonu práce a je zajištěn odpočinek na lůžku v délce minimálně 6 hodin, by bylo možné zkrátit odpočinek pod 7 hodin,“ poznamenal.

Martin Malý dále informoval o jednání předsednictva ASO a poradního týmu RHSD pro hospodářskou politiku. Tématem bylo zejména projednání zprávy o stavu přípravy a realizace Národního plánu obnovy, Modernizačního fondu a Fondu pro spravedlivou transformaci. „V zásadě většina projektů teď nabírá zpoždění, a to zejména z důvodu komplikací způsobených vysokou mírou inflace a potížemi v dodavatelských vztazích z důvodu nedostatku některých výrobků a komodit,“ uvedl s tím, že dalším tématem byla problematika řešení následků možného přerušení dodávek plynu z Ruska do Evropy. Řešila se jednak problematika uplatnění regulačních stupňů odběru plynu v případě jeho dočasného akutního nedostatku a také dlouhodobá koncepce nahrazení ruského plynu jinými zdroji energie. „Zesílit by měl nákup plynu z Norska a případně také přes Rakousko,“ poznamenal s tím, že i tak to bude pro ekonomiku šok, který tady dlouho nebyl. Hodně se mluvilo například i o výrobě metanu z komunálních a zemědělských odpadů. Diskuse byla i o řešení vytápění rodinných domů s tím, že je již pozastaveno přijímání dalších žádostí o příspěvek na přestavbu na plynové vytápění, a posílena by naopak měla být podpora instalace tepelných čerpadel. V diskusi zaznělo, že situace je vážná, a mnozí spotřebitelé si to plně uvědomí až v okamžiku, kdy dostávají zúčtování cen energií a zároveň jsou jim předpisovány nové zálohy.

V odpolední části jednání členové Představenstva OSŽ projednali a schválili tři žádosti o poskytnutí právní pomoci (respektive navýšení částky) zastoupením v řízení před soudem, Martin Vavrečka předložil dokument týkající se inventarizace majetku k 31. 12. 2021 a návrh na vyřazení hmotného a nehmotného majetku (materiál bude předložen Ústředí OSŽ 20. 4. 2022, představenstvo se ještě bude zabývat inventarizací drobného hmotného majetku).

Projednáván byl i návrh delegace na 73. kongres IFEF v Berouně a návrh delegace na jednání valné hromady FISAIC (schváleno)

Závěr patřil Organizačním záležitostem, Informaci Revizní komise OSŽ a bodu Různé.

Michael Mareš

Právě přítomno: 291 hostů a žádný gestor