Pokračujeme v návštěvách Rakovnicka. Počátek dnešního cestování začíná v žst. Žihle, která leží v km 147,467 původně jednolité tratě Železná Ruda – Plzeň – Žatec – Obrnice – Bílina - Duchcov, která byla postavena v letech 1872 - 1877. Poslední úsek původní tratě Obrnice - Duchcov již v původní podobě neexistuje a staré nádraží Duchcov šlo nedávno také k zemi.

Když se řekne Bechyně, většině železničářů se vybaví trať z Tábora do Bechyně, první elektrifikovaná trať na našem území, postavená v roce 1903. Ta je spjata s Františkem Křižíkem, přezdívaným Český Edison. S ním je v Bechyni spojena nejen železnice, ale je po něm pojmenovaná také základní škola a vilová čtvrť. Před školou se nachází bysta tohoto českého vynálezce.

Trať Krupá – Chrášťany - Kolešovice zprovoznila Buštěhradská dráha 15. září 1883, tedy již 21 let předtím, než byla trať v obci Chrášťany přemostěna tratí Rakovník - Louny (24. 9. 1904). I proto je v Chrášťanech-zastávka honosná bývalá výpravní patrová budova, naštěstí je dosud zachována v původní podobě a zasloužila by si citlivou (!) renovaci.

Na dnešní výlet se vydáme od nejkrásnějšího nádraží roku 2018. Zasvěcení uhodli, že se jedná o nádraží Blíževedly (trať č. 087). První vlak přijel do Blíževedel dne 29. 12. 1898, kdy byl zprovozněn traťový úsek Litoměřice hor. n. – Česká Lípa, společnosti Ústecko-teplické dráhy, jako součást její transverzální dráhy, vedoucí z Teplic do Liberce. Dnes zde, na lince U 11, zajišťují osobní dopravu České dráhy, a. s., ve dvouhodinovém taktu soupravami RegioNova.

Kdo chce zažít náladu zapomenutého kraje kolem uzavřených Doupovských hor vojenským újezdem Hradiště, http://www.vojujezd-hradiste.cz/index.asp který vznikl k 1. 2. 1953, měl by přenocovat nejprve v malebném městě Kadaň. Kadaň byla povýšena na královské město v roce 1260 králem Přemyslem Otakarem II. Hlavním lákadlem Kadaně je gotická bílá věž radnice na hlavním náměstí či Katova ulička. V městě se například narodil i věhlasný balneolog Profesor Univerzity Karlovy Johann Wilhelm von Löschner (1808-1888), osobní lékař císaře Ferdinanda Dobrotivého a podporovatel lázní Kyselka (postavu Prof. Löschnera v televizním seriálu Mattoni ztvárnil herec Kratina).

S platností od 12. července 2020 bude zrušeno Hradlo Závodiště (v km 7,300) a Hradlo Barrandov (v km 3,000) na optimalizované trati Praha-Smíchov - Praha-Velká Chuchle - Praha-Radotín. Tím skončí historie obsazení dopraven v této části bývalé České západní dráhy. Do roku 1986 bylo na trati ještě Hradlo Malá Chuchle, zrušením Malé Chuchle se snížila kapacita této přetížené příměstské trati. V té době, ale na trati jezdilo o poznání méně vlaků než nyní.

Kdo nemá výletu na Doupovskou dráhu dost, může dojít z Podbořan přes zajímavou obec Letov na vlak až do Měcholup. V obci Letov (druhdy Ledau) se nacházejí dvě pozoruhodné památky - kostel Navštívení Panny Marie, který má zazděné všechny vchody, neboť byl postupně rozebírán na otop (!) a pod ním pohřební kaple z počátku 19. století, které jako předloha sloužila kaple v článku výše uvedeném Mašťově. Zde si můžete prohlédnout stav obce před rokem 1945: http://heimatkreis-podersam-jechnitz.de/podersam/ledau

Dnes se vypravíme na malé putování krásnou krajinou. Vyjdeme z malého nádražíčka v Domoušicích (trať č. 126), nacházejícího se uprostřed Přírodního parku Džbán. Železniční trať z Loun do Rakovníka, vedoucí malebnou krajinou lesů, strání a nesčetných chmelnic, byla zprovozněna dne 24. 9. 1904. Dnes tady na kolejích ale neuvidíte osobní vlaky Českých drah, a. s. Na rameni Osek město – Most – Louny – Rakovník zajišťuje dopravní obslužnost soukromá společnost Landerbahn, GmbH. Z toho plyne jediné – na trati neplatí režijní jízdné, ani slevy na In Karty ČD. Například ve středu 24. 6. ale při příjezdu do Domoušic tvořila Os č. 6708 stařičká „osmsetdesítka“ Kladenské dopravní a strojní (na úvodním snímku).

O trati Nepomuk-Blatná jsem již informoval v „Cestujeme s Obzorem“ 27. 6. 2018, nyní tedy vystupme v dopravně D3 Lnáře. Dopravna a nákladiště Lnáře leží v km 6,632 a je vybaveno pouze jednou dopravní kolejí č. 1, jednou manipulační kolejí č. 3, na níž lze v případě nutnosti provádět křižování, předjíždění či dostižení vlaků a kusou kolejí č. 3a, která slouží k občasné vozové manipulaci přilehlého zemědělského podniku. Jelikož dopravna Lnáře leží od obce poměrně daleko, využijeme naši cestu do Lnářů přes bývalý klášter řádu Bosých Augustiniánů.

V rubrice „Cestujeme s Obzorem“ jsem nedávno zval čtenáře na návštěvu pražského Semmeringu. Nyní se pojďme podívat tam, kde Semmering začíná, totiž na Smíchov. Brzy se o těchto místech bude psát v minulém čase. Nádraží Praha-Smíchov, Severní nástupiště, společné nádraží, má svoje dny sečteny, nedávno bylo vytrháno kolejiště bývalého Buštěhradského nákladového nádraží, na jeho místě vyroste další čtvrť, která zcela jistě zakryje svými domy pohled od západního Smíchova na Petřín a Hrad.

Tentokrát zvu čtenáře rubriky „Cestujeme s Obzorem“ do města Buštěhrad. Proč se slavná Buštěhradská dráha jmenuje po městu Buštěhradu u Kladna, ač Buštěhrad neleží na žádné železniční trati, je záhadou, o které se dá jen spekulovat. Nejpravděpodobněji se tak stalo proto, že v době vzniku Buštěhradské dráhy byl Buštěhrad významnějším městem než Kladno.

Železniční zastávka Spálov (na trati Železný Brod - Tanvald, trať otevřena od 1. 7. 1875) se pamětníkům zaryla pod kůži tragickou nehodou 25. srpna 1990, kdy se v km 3,200 čelně srazil manipulační vlak vypravený z žst. Jesenný (nyní již pouze zastávka) proti osobnímu vlaku vypraveného z Železného Brodu. My se však vydejme ze zastávky Spálov pěšky po Riegrově stezce (František Ladislav svobodný pán Rieger, 1818 Semily - 1903 Praha, politik, poslanec Staročeské strany), kterou vybudoval klub českých turistů již v roce 1909.

Právě přítomno: 416 hostů a žádný gestor