Železniční stanice Týniště nad Orlicí je jako vyměněná. Ani následník trůnu, korunní princ František Ferdinand d´Este, který občas do týnišťské obory zavítal na lov, by dnes nádraží v Týništi nad Orlicí asi nepoznal. (Prohlédněte si FOTOGALERII na konci článku)

Ve druhé polovině 19. století se železniční síť Rakousko-Uherska rozrostla o dvě významné tratě směřující českým severovýchodem k hranicím s Pruskem. Tu první, z Hradce Králové přes Týniště do Letohradu a Lichkova, postavila v roce 1874 soukromá společnost Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB, provoz zahájen 14. ledna 1874). Druhou v pořadí, trať Choceň – Týniště – Meziměstí – Broumovem, vybudovala Společnost státní dráhy (StEG) a slavnostně ji otevřela 25. července 1875 (obě tratě se kříží u zastávky Petrovice nad Orlicí). Dnes možná přijde leckterému návštěvníkovi Týniště neuvěřitelné, že nádraží bylo původně ostrovní, tedy podobné nádražím v Ústí nad Orlicí či Všetatech. Každá ze společností (ÖNWB, respektive StEG) měla původně jednu stranu pro sebe. Dokonce obě nádraží ani nebyly původně kolejemi vzájemně propojeny, což znemožňovalo přechod vozových zásilek z kolejiště jedné společnosti na druhou. Až v roce 1884 se obě společnosti dohodly na zřízení spojovací koleje v prostoru mezi skladištěm a vodárnou.
Po zániku společností ÖNWB a StEG v roce 1909 začalo postupné slučování obou týnišťských nádraží, které vyvrcholilo v roce 1944 zrušením kolejiště StEG na straně blíže k městu (skupina kolejí podél Nádražní ulice je posledním pozůstatkem původního nádraží Společnosti státní dráhy – StEG). Po druhé světové válce se pokračovalo s úpravou přednádraží. Získaná plocha po kolejišti StEG byla mimo jiné využita na autobusová stání, částečně byla plocha vydlážděna.
První práce na rozšiřování a modernizaci nádraží proběhly už po první světové válce (distanční návěstidla byla nahrazena novými mechanickými s předvěstmi, přibyly koleje, na nádraží byl zaveden vodovod a později také kanalizace), ty poslední právě skončily (14. 10. 2015).
Za posledních šestnáct měsíců se Týniště nad Orlicí změnilo k nepoznání: zbourána byla přístavba k odbavovací budově a na jejím místě vznikl nový podchod s přístupem na dvě nová ostrovní nástupiště (druhé nástupiště s hranami o délce 120 m, třetí nástupiště s hranami o délce 170 m), zanikla nevzhledná dvorana mezi odbavovací budovou a budovou s dopravní kanceláří (namísto ní zde byla zřízena nekrytá plocha se zelení a chodníky). V rámci stavby „Zvýšení kapacity trati Týniště nad Orlicí - Častolovice – Solnice“ (investorem je SŽDC, zhotovitelem sdružení „Rekonstrukce nástupiště Týniště“, jehož členy jsou společnosti Chládek a Tintěra, jako vedoucí sdružení, a STARMON) probíhá i přestavba stanice Týniště nad Orlicí). Akce za více než 164 milionů korun (bez DPH) přinesla především peronizaci stanice, která byla potřebná a léta odkládaná, a také změnu konfigurace kolejiště (dříve průběžná 4. staniční kolej byla zkrácena na dvě kusé koleje), nicméně pro osobní dopravu zůstalo pět dopravních kolejí (výjimečně může osobní dopravě sloužit i šestá staniční kolej, která je ale spolu s osmou kolejí primárně určena pro nákladní dopravu – jelikož pouze tyto dvě staniční koleje pojmou soupravy ucelených vlaků s automobily ze závodu Škoda Auto v Kvasinách, jejichž délka, včetně lokomotivy, činí cca 575 metrů). Nová nástupiště mají výšku nástupní hrany 550 mm nad temenem kolejnice a jsou osazena novými, moderními informačními a sdělovacími prostředky, které rovněž v celé stanici během přestavby prošly obnovou.

Michael Mareš

 

Právě přítomno: 342 hostů a žádný gestor